JAN KAŇKA kanka@kfbz.cz

Ve dnech 16. a 17. května 2017 se ve Zlíně již počtvrté uskutečnila konference Elektronické služby knihoven. Uspořádala ji Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně (KKFBZ) ve spolupráci s Knihovnou Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (KUTB).

Předstartovní workshopy

Stejně jako při minulém ročníku i letos samotnému přednáškovému programu předcházely dva workshopy. Workshop proběhnuvší v KUTB vedly Barbora Buchtová (MZK) a Světlana Hrabinová (KUTB) a jeho název zněl Myslet či nemyslet: praktický průvodce designovými metodami a tvorbou kreativních kampaní. Úvodní část workshopu byla inspirována myšlenkou Steva Kruga Nenuťte uživatele přemýšlet a její aplikací v online i off-line prostředí knihoven. Jejím smyslem bylo pomocí praktických příkladů ukázat základní principy použitelnosti a návrhu uživatelského prožitku (UX). Druhá část (nazvaná naopak Nuťte uživatele přemýšlet) vysvětlovala, že někdy je naopak dobré uživatele nechat přemýšlet, pokud chceme, aby si něco dobře zapamatovali nebo přijali za své. Workshop se v této části zaměřil na aplikaci poznatků Dana Arielyho (Jak drahá je intuice) a Malcolma Gladwella (Bod zlomu) do praxe, konkrétně při propagaci knihovny. Workshop umístěný do budovy KKFBZ se věnoval zapojování knihoven do portálu Knihovny.cz. Jeho prezentačně-knihovnickou část vedla Iva Zadražilová, technickou pak Petr Žabička (oba MZK).

Den první

Vít Richter (NK ČR) zahájil hlavní část programu přednáškou na téma Veřejné knihovny a jejich služby v digitálním prostředí – možnosti a meze. Příspěvek velmi přehledným způsobem popsal hlavní trendy, které lze v českém i světovém knihovním prostředí sledovat v posledních letech, a zvlášť se zaměřil na legislativní podmínky autorského zákona a povinného výtisku, které do značné míry limitují či umožňují rozvoj elektronických služeb. Jednu z těch nejviditelnějších – portál Knihovny.cz – pak představil Petr Žabička a zaměřil se zejména na poznatky a vývoj od veřejného spuštění portálu v říjnu 2016. Logicky návazný příspěvek o připravované službě pro MVS a dodávání dokumentů (Získej) přednesl Jan Pokorný (NTK). Služba, která bude novou generací dlouhá léta úspěšně fungující Virtuální polytechnické knihovny, by se měla stát jedním z pilířů portálu Knihovny.cz a bude velmi důležité, zda se pro MVS podaří v budoucnu nastavit lepší, algoritmizovatelné a uživatelsky předvídatelné parametry.

Čtení, knihovny a online svět – tak nazvali svůj koreferát Richard Papík a Jan Závěšický (Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU a Ústřední knihovna UK). Prvně jmenovaný se věnoval fenoménu čtení v době informační společnosti, jeho kognitivním aspektům a dalším jevům této oblasti, druhý pak specificky tomu, jak ovlivňuje vnímatelnost a použitelnost webů míra jejich přizpůsobivosti parametrům zařízení, tedy responzivnímu designu. Michal Denár (MK Česká Třebová) v příspěvku Koha znamená dar rekapituloval více než dvouleté zkušenosti s ostrým provozem otevřeného knihovního systému Koha v českých knihovnách. Zmínil personální, procesní i finanční aspekty přechodu a využívání otevřeného softwaru. Novinkou letošního ročníku pak byla prezentace jednoho ze zahraničních partnerů konference De Gruyter – a truly global Publisher, kterou velmi dobře zvládnutou češtinou oceněnou auditoriem předvedl Jacek Lewinson. Hovořil o historii a rozvoji tohoto nakladatelského domu a zejména růstu jeho publikační a databázové základny v posledních letech.

Edita Vališová a Gabriela Obstová (KJM Brno) nazvaly svůj příspěvek (e)Knihovna Jiřího Mahena. Seznámily posluchače s velmi širokým spektrem všeho, co je v KJM elektronické: od online katalogu, webových služeb, elektronického časopisu až k aplikaci RFID a nové služby Odlož si knihy. Následujcí příspěvek Lindy Jansové (NK ČR) s názvem Praktické možnosti online vzdělávání pro knihovníky přednesl v zastoupení Vít Richter. Prezentace nás zorientovala v nabídce vzdělávacích akcí (především e-learningových kurzů) a pomůcek dostupných online. Představen byl také nový webový rozcestník Knihovnického institutu NK ČR na adrese https://studujte.nkp.cz. Od roku 2018 by měl být nákup elektronických informačních zdrojů (EIZ) pro celou ČR zajišťován prostřednictvím licenčního centra CzechElib – to bylo hlavním poselstvím přednášky Jiřího Jiráta (NTK), která shrnula ambice a cíle nově založeného licenčního centra a nastínila nová pravidla, která budou aplikována v oblasti pořizování přístupu k EIZ v budoucnu. Toto téma uzavřelo jednání prvního dne konference, které moderoval Jan Kaňka (KKFBZ).

Den druhý

Druhý den jednání byl v moderátorských rukou Ireny Jánské (KUTB). Jako první bod programu uvedla svou kolegyni, Světlanu Hrabinovou. Ta se zabývala tím, Jak dostat knihovnu do mobilního zařízení. Zdůraznila nutnost připravenosti knihovních webů na různé rozměry displejů a probrala možnosti, jak se s tímto požadavkem vyrovnat. Monika Holoubková připomněla ve svém vystoupení důležitý projekt, který již od roku 2001 archivuje českou národní doménu (Webarchiv), a zaměřila se na jeho vývoj a nové aktivity, jakými jsou například tematické sběry. Jiří Pavlík (Ústřední knihovna UK) se tradičně věnoval e-knihám v knihovnách se zaměřením na český obsah. Představil několik novinek ve vývoji trhu a rozšiřování nabídek. Přes mediální skepticismus ohledně e-knih se v poslední době zdá, že např. e-výpůjčky v knihovnách by mohly být rostoucím segmentem tohoto trhu a že je o ně – při správné propagaci – zájem.

Další ze sponzorů konference, Martin Krčál (Citace.com), prezentoval novou publikační platformu Pablikado, která umožňuje uživatelům práci s poznámkovým aparátem, podtrhávání, zvýrazňování apod. Bez zajímavosti není ani propojení s citačními manažery, zejména pak se systémem Citace PRO. Následovala další novinka konference, kterou byla předtočená videopřednáška Jitky Feberové a Jana Poláška (Ústřední knihovna UK). Jejím tématem byla Synergie knihoven kamenných, digitálních a virtuálních na příkladu propojování elektronických informačních zdrojů, výukových produktů a vydavatelských aktivit. Příspěvek ukázal značnou šíři aktivit, kterým se knihovna věnuje. Radek Pavlíček (Středisko Teiresiás MU) se tradičně zabýval problematikou přístupnosti webů a standardem Handicap Friendly. Velmi srozumitelným způsobem ukázal, jak zdánlivě nepodstatné detaily mohou znevýhodněným uživatelům komplikovat život a jak málo často stačí k nápravě. Představil také zajímavý projekt FriendlyVox pro hlasové zpřístupnění obsahu webu, který je volně dostupný a využitelný v knihovnách.

Společným tématem posledního bloku konference byla problematika identifikace. Jan Kolátor (NTK) popsal aplikaci, která umožňuje mobilním zařízením s NFC čtečkou, tedy dnes velmi běžnou výbavou chytrých telefonů, načítání RFID čipů v dokumentech. Telefon v rukou knihovníka se tak může stát nástrojem evidence prezenčních výpůjček. Šárka Kašpárková seznámila posluchače se zkušenostmi získanými ze zavádění technologie RFID v knihovně jednak v rovině identifikace a ochrany dokumentů, jednak při identifikaci čtenářů. Pozitivním poselstvím bylo, že se již nejedná jen o doménu velkých a odborných knihoven, ale i městských veřejných. V závěrečném příspěvku Kniha otevírá knihovnupředvedl Miloslav Brada (NPMK JAK) nápadité využití identifikátorů dokumentů i uživatelů pro řízení přístupu do budovy v rušné části města a ochranu majetku. Ve vazbě na knihovní systém se tak RFID čipy knih i čárové kódy průkazů mohou stát opravdovou vstupenkou ke službám.

Na prahu dalšího ročníku

Nesluší se chválit vlastní počiny, to mohou udělat jiní a jinde, ale z reakcí účastníků konference i přednášejících šlo pravděpodobně o zdařilou akci, což nám dává energii do příprav dalšího ročníku, který proběhne v květnu 2019. Hodláme zůstat u bienální periodicity, osvědčila se s ohledem na vývoj oboru. Výzvou pro nás zůstává prostorové řešení. Současný počet (sto účastníků) je na hranici únosnosti, ale z rychlosti vyčerpání přihlášek víme, že zájem je větší. Snad se nám podaří nalézt rozumnou cestu.