Hlavní obsah stránky
UDÁLOSTI: Poprvé na světové konferenci IFLA
LENKA PRUCKOVÁ pruckova@kmol.cz
Pokaždé je v životě něco poprvé. První narozeniny, první třída, první zaměstnání a náhle, pokud vás vaše práce těší a baví, jste zvoleni za SKIP členem IFLA a poprvé se ocitnete mezi špičkami světového knihovnictví na 83. světové konferenci IFLA ve Vratislavi (19.–25. 8. 2017).
Organizace IFLA je velice otevřená a přístupná ke všem – svědčí o tom i to, že hned na úvod připravila společné setkání lidí, kteří přijeli na konferenci poprvé. Lidsky přístupné pozdravy prezidentky IFLA Donny Scheeder, nově zvolené prezidentky Glòrie Perez-Salmerón či generálního sekretáře Geralda Leitnera, stejně jako nabízená pomoc při výběru programu, orientaci v doprovodných aktivitách od IFLA úředníků byly vítanou pomocí vstupu mezi asi 3000 účastníků ze 123 zemí.
O programu
Slavnostní zahájení konference za účasti primátora Vratislavi, ministra kultury a dalších představitelů polského kulturního a knihovnického světa probíhalo ve velice vstřícné a očekávající atmosféře. Poprvé bylo streamováno, bohužel, vzhledem k autorským právům se ne všichni k záznamu dostali.
Bohatý a různorodý program konference probíhající v prostorách vratislavské Haly století (Hala stuletia), která je památkou UNESCO, lze rozdělit do dvou oblastí:
1. aktivity týkající se organizace IFLA a jejích sekcí (jako např. Sekce veřejných knihoven, jejíž jsem od letošního roku členkou);
2. bloky zajímavých přednášek z různých oblastí knihovnické práce.
Abych se více seznámila s činností a propagací organizace IFLA, vybrala jsem si semináře týkající se velkých aktivit jako Global Vision, připojení se knihoven k udržitelnému světu (UN 2030 agenda), projektu Knihovnická mapa světa (https://librarymap.ifla.org/), která kromě statistických údajů o knihovnách obsahuje i část SDG Stories – příklady „dobré praxe“ ze 17 oblastí udržitelného rozvoje, komunikačních kanálů IFLA (web, facebook, Twitter, Instagram, blog, Basecamp aj.) a především valného shromáždění. Jak volení členové Rady IFLA, tak placení pracovníci se účastníkům konference plně věnovali a účastnili se či přímo vedli většinu setkání a seminářů.
Global Vision – celosvětová knihovnická diskuze o směřování knihoven v dnešním měnícím se světě s ideou společné práce i společných výhod sjednoceného knihovnického světa (tzv. United Library Field) – prolínala celým programem. V pondělí 21. 8. 2017 Gerald Leitner slavnostně zahájil online vyplňování ankety s volbou priorit (do 30. září 2017).
Profesně přínosná byla výstava plakátů či spíše bannerů jednotlivých zemí, knihoven či asociací a svazů, které přibližovaly své zajímavé projekty. Plakáty nevisely jen tak samy o sobě; vysvětlení vždy dodala informovaná osoba. Výstava byla zároveň soutěžní – nejvyšší cenu získal projekt z Malajsie, kde se našly peníze na bezplatnou dopravu lidí do knihovny. Je škoda, že se Česká republika letos této aktivity neúčastnila.
Pokud jde o vzdělávací program pro všechny účastníky konference, řada příspěvků měla velmi vysokou úroveň – např. vystoupení ředitele Norské národní knihovny, který chápe knihovnu jako místo socializace člověka, setkávání, sdílení všeho kolem (včetně „drbů“), a v tom právě vidí rozvíjení demokracie v dnešní společnosti.
Zkušenosti ze světa
Potěšilo mě, že se na světě staví nové knihovny, které nejsou jen obalem na půjčovny knih, ale již při plánování stavby se vychází z vizí institucí nového tisíciletí (a tom se také hojně mluvilo a diskutovalo). Viděli jsme řadu úspěšných realizací – oslnila třeba nová knihovna v Helsinkách. V Indonésii postavili společnými silami vesnickou knihovnu z odpadového materiálu – dřevěných palet, plastových lahví a nápojových kartonů. Pozitivně působilo vyprávění, jak výstavba nové moderní vesnické knihovny v Bogoljubovu inspirovala řadu okolních knihoven „k dílu“.
Hodně se pracovalo s prostorem pro děti (např. knihovna ve Philadelphii), řadu nám známých designových vychytávek doplnily např. schovávačky pro autistické děti, které se kolegové snaží zapojit mezi čtenáře. Zábavně působilo vyprávění o neobvyklých službách knihoven – např. půjčování oblečení či elektrokol.
Na druhou stranu je třeba přiznat, že zatímco v západních demokraciích leštíme knihovny, v Africe je možnost vzniku nových knihoven s papírovými knihami problematická. Jako řešení nám předvedli knihovnu „v krabičce“, která 20 lidem umožní na počítačích či tabletech na jednom místě číst knihy, časopisy či sledovat filmy.
Nenechala jsem si ujít vystoupení kolegů z Národní technické knihovny v Praze, které pojali jako pohádku (storytelling) o vzniku své knihovny a o postupném zlepšování služeb díky vytvoření skvělého týmu knihovníků. Líbil se mi nápad mladého amerického studenta, aby průvodce univerzitní knihovnou připravovali sami studenti, či australský marketing služeb formou hororu. Dovzdělala jsem se v oblasti právnických knihoven – objevila jsem možnost využití informací ze švýcarského Institutu (knihovny) pro srovnávací právo v Lausanne.
Podařilo se mi navštívit některé ze 36 poboček vratislavské veřejné knihovny, která nemá ústřední budovu, jen pobočky, Mediatéku a Multicentrum, a to nově zrekonstruovanou pobočku na ulici Reja, Mediatéku a pobočku na hlavním náměstí. Knihovna (770 000 knih, 120 000 čtenářů, 2 000 000 výpůjček a 1 400 000 návštěv ročně) kopíruje řadu evropských trendů, jako je práce s dětmi již od narození, populárně-naučné aktivity s teenagery (např. celoměstská hra s aplikací v telefonu), vzdělávání seniorů, rodinné čtenářské kluby, půjčování her, využití zahraničních dobrovolníků…
České rezervy
Bylo by hezké, kdyby se knihovníci více zapojili do aktivit IFLA. Diskutujme o Global Vision – myslím si, že i naše nová koncepce je s nimi v souladu –, snažme se najít v knihovnách aktivity, které přispívají k udržitelnému vývoji světa, využívejme Knihovnickou mapu světa a staňme se jejími spolutvůrci, zveřejněme naše dobré projekty či sdílejme naše dětské aktivity na stránkách Sekce knihoven pro děti a mládež IFLA, zapojme se do soutěže filmů s knihovnickou tematikou nebo do soutěže o nejlepší novou či rekonstruovanou knihovnu. Máme řadu skvělých akcí a, bohužel, svět o nich neví.