VOJTĚCH VOJTÍŠEK vojtech.vojtisek@mlp.cz

E-knihy jsou tu s námi již téměř padesát let, stále však máme tendenci vnímat elektronické publikace jako novou technologii, která vnese rychlé a radikální změny do našich životů. Není tomu tak, změny jsou plíživé.

V roce 1971 začíná nejen historie e-knih1, ve stejném roce byl také poslán první e-mail mezi dvěma počítačovými rozhraními. Poštovní úřady po celém světě mezitím nezanikly, přizpůsobily své služby (kolik jste za poslední rok poslali dopisů a kolik balíků?). Na první pohled se zdá, že vydavatelů knih se podobná disrupce netýká – na českém knižním trhu vychází stabilní (a vysoký) počet nových titulů, objem prodejů mezi lety 2014/2015 vzrostl o 5 %. E-knihy se v roce 2015 podílely na celkovém obratu českého knižního trhu 1,38 %. Znamená to, že čteme pořád jenom ty vytištěné na papíru?

Revoluce, nebo evoluce

V průzkumu Češi jako internetoví čtenáři, jenž uskutečnila v roce 2016 společnost Nielsen Admosphere pro Národní knihovnu, odpovědělo 87 % respondentů starších 15 let, že „si neumí představit četbu knih pouze v elektronické podobě“. Preference jsou jednoznačné. Z dat zmiňovaného průzkumu zároveň vyplývá, že 93 % respondentů elektronické knihy „stahuje volně online“. Jinými slovy – to, že se e-knihy neprodávají, vůbec neznamená, že by se nečetly. E-kniha zkrátka jako obchodovatelný produkt nefunguje – podobně jako v hudebním průmyslu. Je těžké naučit uživatele platit za něco, co jsou zvyklí mít zadarmo. Literatura a čtení, opět podobně jako poslouchání hudby, podléhá jakési vlastní erozi – je jí zkrátka příliš mnoho. Ne, že by člověk dnes nečetl, ale naopak je prakticky celodenním neustálým mikročtením příliš unaven na to, aby si v šeru podsvíceného Kindlu otevřel 800stránkového Dostojevského. A tak si pustí film (nebo spíš seriál, ten je o půlku kratší). Má tedy smysl v knihovně nabízet e-knihy? Samozřejmě má. Kromě evidentních výhod (dostupnost, marketingový potenciál) se pojďme blíže podívat především na náklady.

Jak drahé je zdarma?

Pro nákup e-knih do knihovny lze využít několik distributorů, v Městské knihovně v Praze jsme se však rozhodli jít vlastní cestou. Od roku 2009 vydáváme elektronické knihy, tuto činnost vnímáme jako synergickou návaznost na výstupy digitalizačních projektů (HISPRA, PRALIT). Postupem času jsme se od digitalizace tzv. volných děl klasiků české literatury (Čapek, Němcová, Vančura, Hašek, Poláček a další) posunuli blíže do současnosti. Soustředíme se na díla nedostupná na trhu (víte, že jste tu knížku četli jako malí/mladí, ale nedá se koupit, antikvariáty jste prošli a v knihovně je poslední svazek v prezenčním režimu). Aktivně také oslovujeme nakladatele. Agregujeme e-knihy, které jsou pod příslušnou licencí dostupné na webu (obvykle Creative Commons). Klíčový je pro nás režim zpřístupnění (Open Access) – takto nabízíme v současnosti téměř 1000 titulů. Přečte si je někdo?

Navzdory trendům (celosvětový pokles výpůjček knih v knihovnách, počet přečtených knih ročně per capita) považuji vývoj stahování e-knih Městské knihovny v Praze za dobrý. Průměrný počet stažených e-knih za měsíc v období leden až duben 2017 činí 110 430, což je nárůst 29 % oproti loňskému roku.

Podíl digitálních služeb (stažené e-knihy, digitalizované dokumenty v Krameriovi, plné texty z databází) na výpůjčkách v roce 2016 tvořil v MKP 25 %, tzn. že každá čtvrtá „výpůjčka“ se uskuteční elektronicky. Proč je to důležité? Spočítali jsme si, že v prvním roce „života“ námi vydané e-knihy jsou náklady na její stažení zhruba třicetkrát nižší než na výpůjčku papírovou. Náklady na projekt e-knihovna.cz v roce 2016 tvořily cca 10 % rozpočtu na nákup knihovního fondu – a za tyto (své!) peníze dostane daňový poplatník slušnou porci kvalitní literatury, dostupné nepřetržitě a bez bariér. Ukazuje se, že tento byznys model knihovny jako producenta obsahu je velmi solidní a navíc dobře škálovatelný.

Samozřejmě to neznamená, že odteď už budeme nabízet vše pouze digitálně – na českém trhu je aktuálně v prodeji 13 000 titulů e-knih, ve fondu Městské knihovny v Praze si naproti tomu můžete vybírat mezi 450 000 tituly knih. Ne každá literatura je vhodná ke čtení v elektronickém formátu, rozdíly ve čtení z papíru a displeje jsou stále předmětem studií.2 Jako knihovníci musíme uvažovat především o tom, jaké služby pro čtenáře na daný obsah navázat. E-kniha může být mimo jiné skvělým výstupem živých akcí – pořádáte-li například kurzy tvůrčího psaní, je jenom přirozené výsledky vydat (a víme, že e-kniha je ekonomicky výhodnější).

Jak je to u vás

Nabízíte ve své knihovně také e-knihy? Jaké je jejich využití čtenáři? Máte srovnání s těmi papírovými? Chcete mít e-knihy Městské knihovny v Praze ve svém katalogu? Vaše názory uvítám na své e-mailové adrese nebo mi napište do komentářů.

1  V roce 1971 Michael Hart odstartoval Project Gutenberg a digitalizoval Deklaraci nezávislosti Spojených států Amerických.

2  Viz např. MYRBERG, C. a N. WIBERG. Screen vs. paper: what is the difference for reading and learning? Insights [on line], 2015, 28(2), s. 49–54. Dostupný z: http://doi.org/10.1629/uksg.236.