Hlavní obsah stránky
RECENZE: O epoše papíru
RENÁTA SALÁTOVÁ Renata.Salatova@nkp.cz
MÜLLER, Lothar. Bílá magie: epocha papíru. Překlad František Ryčl. První vydání. Brno: Host, 2016. 404 stran. ISBN 978-80-7491-243-6.
Kniha se nám velmi zajímavým a čtivým způsobem snaží přiblížit historii papíru a jeho význam pro lidstvo samotné i vývoj celé naší společnosti, přibližuje vliv tohoto důležitého média na náš každodenní život. Je členěna do třech dílů, přičemž jednotlivé díly dále tvoří kapitoly a podkapitoly. K vybavení publikace patří několik ilustrací, rejstřík, seznam poznámek a bibliografie.
Pokud se čtenář bude chtít touto formou dozvědět něco více o historii papíru a filozofii umění s tím související, je to určitě správná volba. Papír byl totiž v celé historii klíčovým médiem pro zaznamenávání, oběh písma, zachycování obrazu i čísel. Existují zde však také vážná ohrožení – kyselost papíru a působení mikrobů.
Autor v knize rozvádí situaci, kdy končí epocha převahy papíru jako obrazového a znakového nosiče informací. Papír však není jen pouhým nosičem informací, ale rovněž médiem, které přenáší například hodnotu peněz, kolků, bankovek, šeků, cenných papírů aj.
Lothar Müller se věnuje třem základním pohledům na papír: všímá si ho z hlediska jeho fyzikální a materiální podoby a s tím spojené výrobní technologie; druhý pohled ukazuje papír jako „akumulátor“, tedy jako způsob, jak zaznamenat a zabezpečit oběh textů i obrazů (obchodní korespondence, dopisy, účetní záznamy aj.); třetí pohled je pohledem „zevnitř epochy papíru“, je zacílen na jeho „sebereflexi“, metaforickou stránku. V této souvislosti se v knize také předkládá mnoho trefných příměrů svázaných s papírem, které si mnohdy už ani neuvědomujeme: Lže, jak když tiskne. Je to nepopsaný list papíru. Papír snese všechno…
Autor, sám literární vědec a žurnalista, hledá spojení či vazbu mezi dějinami technologie výroby papíru a vznikem periodického tisku. Snaží se narušit protikladné vnímání věku knih a věku internetu.
První díl knihy se věnuje rozšiřování papíru po Evropě. Úvodní kapitola popisuje cestu výroby papíru do Evropy a historii epochy analogového papíru. Autor svá tvrzení mnohdy dokládá citacemi z klasické literatury. Dále se věnuje tematice papírových mlýnů, světu tiskařů, papírové revoluci, papíru jako univerzálnímu substrátu, papíru jako novinám, konceptu dysgrafie, funkci oběživa. Všímá si toho, že kvalita papíru byla rovněž ekvivalentem k oblečení i postavení (např. dopisní papír opatřený zlatým okrajem).
Druhý díl nazvaný Za zrcadly sazby pojednává o přechodu od knihy ručně psané ke knize tištěné. Jako příklad si bere Robinsonův deník, na němž vysvětluje nahrazení inkoustu jako psací látky nebo používání psacích pomůcek.
Třetí díl s názvem Velká expanze popisuje mechanizaci výroby tiskovin, technické změny potřebné k výrobě papíru, věnuje se souvisejícím sociálním aspektům.
Stále žijeme v epoše papíru. Tisknout ale není totéž co publikovat. Psát a číst můžeme na analogovém papíře stejně jako na elektronickém. Je až s podivem, jak samozřejmě bereme papír a vše, co s ním souvisí. Autor předkládá několik zajímavých pohledů na papír – jako na médium, na nosič informací, na každodenního pomocníka v našem životě. Bez něj si svůj život nedokážeme představit. Papír je i ekologickým médiem (obaly), nosičem cenin (peníze) atd. Kolik autorů se jen věnovalo papíru a jeho vlivu, pomůckám ke psaní a tisku! Tato velmi zajímavá kniha nám připomene, jak dlouhou cestu muselo lidstvo ujít, než se dostalo tam, kde je nyní, ale také skutečnost, že vývoj nezastavíme. Taková rekapitulace stojí určitě za přečtení.