Hlavní obsah stránky
VYDÁVÁNÍ KNIH V ČR: Bilance vydávání knih v ČR v roce 2016 – 4. část
JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz
Text sumarizuje základní oficiální fakta o knižní produkci České republiky v roce 2016, kterými se země prezentuje v UNESCO. V závěrečné čtvrté části jsou soustředěny údaje o audioknihách a celkové zhodnocení vydavatelské produkce ČR za uplynulý rok.
Audioknihy
V posledních letech dochází v České republice také k určitému rozmachu produkce a zájmu o audioknihy, a to zejména díky aktivitám profesního sdružení Asociace vydavatelů audioknih (AVA) nebo největších distributorů a prodejců audioknih.
Profesionálové z oblasti vydávání a prodeje audioknih zpravidla rozlišují mezi zvukovou knihou a audioknihou. Za zvukovou knihu považují její nezkrácené načtení jednou osobou bez dalších dodatečných dramaturgických úprav. Tomu odpovídá primární funkce tohoto zprostředkování textů nevidomým a slabozrakým specializovanou Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé K. E. Macana. Za skutečnou audioknihu však považují její ztvárnění v nezkrácené či zkrácené podobě (příp. i zdramatizované), načtené i více herci, včetně hudby a zvukových efektů. I v případě „pouhé“ zvukové knihy se však většinou jedná o nahrávky pořízené v profesionálním studiu profesionálními herci. Je to však spíše otázka terminologie a specifikace účelu.
Dnes jsou nejběžnějšími médii pro šíření audioknih CD a elektronické formáty (nejčastěji MP3), které si můžete pomocí různých aplikací stáhnout do svého mobilního telefonu. I když prodej audioknih na fyzických nosičích stále převládá, elektronické stahování audioknih je stále oblíbenější a dnes objem jejich prodejů v této formě představuje zhruba třetinu všech prodejů. Na stoupající oblibě tohoto způsobu šíření literárních děl má velký podíl především vývoj technologií na stahování. Pohodlnější poslech mluveného slova umožňují aplikace pro tzv. chytré mobilní telefony se systémy iOS, Android nebo Windows Mobile. Podle provedených průzkumů se řada uživatelů začala zajímat o poslech audioknih teprve tehdy, když jim vydavatelé nabídli jejich prodej formou stahování (download).
Propagace audioknih
Mezi propagačními akcemi vyvolává největší zájem udělování cen Audiokniha roku (poprvé byly vyhlášeny v roce 2013). Slavnostní ceremoniál vyhlášení vítězů probíhá pak během knižního veletrhu Svět knihy, který se zpravidla koná v květnu. Počet kategorií se nakonec ustálil na sedmi: nejlepší zvuk, obal, dramatizace (nejlepší audiovizuální kniha), dramatizovaná četba, interpret, interpretka a Cena posluchačů. Na letošním knižním veletrhu Svět knihy byla poprvé věnována audioknihám speciální tematická část a na tuto tematiku zaměřený odborný program.
Z dalších akcí na podporu audioknih si největší pozornost získal česko-slovenský projekt Audioknihy NAHLAS!(www.audioknihynahlas.cz) nebo Den s audioknihou. Specializovaná vydavatelství při této příležitosti většinou vydávají novinkové tituly a v rámci doprovodných programů probíhají křty a autogramiády s tvůrci audioknih. Audiotéka.cz, v současnosti největší distributor elektronických audioknih v ČR, se loni zapojila i do populárního projektu dětských knihoven Noc s Andersenem a pokračovala v tom i letos, kdy proběhl už 17. ročník.
Evidence audioknih
Zvukovým knihám se zatím čísla ISBN nepřidělují ani se nevede jejich centrální evidence, proto lze celkový objem produkce za uplynulý rok pouze nepřímo odhadovat z podkladů, které mi poskytli jejich největší prodejci a producenti. Audiotéka.cz v roce 2016 rozšířila svoji nabídku o zhruba 170 nových titulů a sama jako vydavatel audioknih připravila 30 titulů audioknih. Např. portály dvou největších prodejců digitálního downloadu, Audiolibrix a Audiotéka.cz (oba vznikly po roce 2012), mají v současnosti ve své nabídce přibližně 3000 titulů nejrůznějších žánrů. Samotná Audiotéka.cz evidovala k 9. březnu 2017 celkem 201 678 registrovaných uživatelů; k největšímu nárůstu jejich počtu došlo ve druhé polovině roku 2016. Na jeho počátku měla více než 108 000 registrovaných uživatelů, z toho jen 16 175 z roku 2015.
Produkce audioknih
Průkopníkem produkce zvukových knih u nás je Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana v Praze, která je specifickým státním a v zásadě nekomerčním vydavatelstvím rovněž zvukových knih pro nevidomé a slabozraké. Počátky její činnosti sahají až do roku 1918. Tvorbou audioknih se soustavně zabývá již od roku 1960. Objemem připravených titulů dnes patří mezi největší producenty audioknih v ČR. V současnosti provozuje tři nahrávací studia, ve kterých v roce 2016 připravili celkem 146 titulů zvukových knih (předloni jich bylo 164). Zrakově postižení občané ČR si mohou produkci Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana bezplatně vypůjčit ve veřejných knihovnách, které s ní uzavřely smlouvu.
Tomuto typu knižní produkce se v současnosti v Česku soustavně věnuje cca 30 vydavatelů (podle některých odhadů je jich však i několikanásobně více) – specializovaných a tradičních, ale i pouze příležitostných a okrajových: Albatros Media, AudioStory, Audiotéka, Euromedia Group, Mladá fronta, OneHotBook, Panteon, Práh, Progres Guru, Radioservis, Rybka Publishers, Supraphon, Tympanum, Walker & Volf a další. Nejoblíbenějším žánrem audioknih jsou detektivky a thrillery. Čeští uživatelé audioknih preferují díla zahraniční provenience. Cenové rozpětí audioknih na českém trhu je široké: 39–1790 Kč; důvodem vyšší ceny je většinou to, že se jedná o celé komplety.
Informace a novinky ze světa audioknih lze nalézt v internetovém magazínu naposlech.cz či na prodejním portálu Audioteka.cz. O historii zvukového slova se např. můžete dočíst na blogu portálu Audiolibrix, který vás vezme na cestu od fonografu až po stahování ve formátu mp3 (http://blog.audiolibrix.com/?s=kr%C3%A1tk%C3%A1+historie).
Závěr
Ačkoli knihy a zájem o jejich četbu stále potěšitelně patří na jedno z předních míst v žebříčku kulturních hodnot obyvatel České republiky, a to bez ohledu na způsob šíření jejich obsahu (tiskem, elektronickými daty nebo akustickými signály), poslední souhrnný statistický přehled se od těch předešlých v lecčems odlišuje. Česká republika sice i v roce 2016 potvrzovala, že je zemí vyspělé knižní kultury, ale většina ukazatelů zřejmě svědčí o přesycení až přehřátí jejího relativně malého knižního trhu.
- S výjimkou rekordního počtu vydaných titulů beletrie a dětské literatury, byť v celkovém sníženém ročním objemu vydaných titulů knih, většina ostatních ukazatelů vykazuje oproti předchozím rokům snížené až stagnující hodnoty na úrovni statistické chyby. Některé – i již zavedené a vyprofilované nakladatelské domy – svou produkci nových titulů utlumily a zřejmě sázely více na reedice.
- Vůdčí vydavatelské skupiny Albatros Media a Euromedia Group své vedoucí postavení naopak ještě posílily. Potvrdily postupující koncentraci v segmentu knižního trhu, a to buď akvizicí dalších vydavatelských značek (Euromedia Group), nebo převzetím významných specializovaných internetových prodejců e-knih (Albatros Media).
- Při stále přetrvávající nedostupnosti exaktních ekonomických informací o jednotlivých vydavatelských, distribučních a prodejních subjektech knižního trhu, a to především z hlediska počtu vydaných a prodaných výtisků knih, dosahovaných zisků, příp. ztrát apod., a tím i nemožnosti porovnání jejich ekonomické síly a postavení na knižním trhu (na tom se již od roku 1995, kdy tyto bilanční přehledy připravuji, mnoho nezměnilo), prodeje knih v roce 2016 spíše stagnovaly, což nepřímo naznačovali i někteří tradiční autoři bestselerů. Prostě na knižním trhu včetně vydaných překladů se nový trhák typu Harryho Pottera neobjevil.
- Specializované literární časopisy i literární rubriky periodik naznačovaly, že hlavní i tradiční hráči vydavatelského sektoru, bohužel, stále více upřednostňují masovou produkci před vydáváním náročnějších děl, a to včetně těch překladových. Tuzemská produkce beletrie stále čeká na ztvárnění témat, která přesvědčivě přesáhnou jejich regionální horizont a dokážou oslovit čtenáře v širším teritoriálním měřítku.
- Oblast e-knih se v souladu s trendy v zahraničí nevyznačovala takovou dynamikou nárůstu jako v předešlých letech. Tíživým problémem však zůstala neexistující evidence nových způsobů šíření literárních textů. V případě elektronických knih stále závisí pouze na dobrovolném hlášení jejich vydavatelů. Vydávané audioknihy se v současnosti dokonce neevidují vůbec.
Knižní nabídka loňského roku byla bezesporu opět pestrá, jiná věc je, zda měla na opačné straně dostatek čtenářů – obecně i těch menšinových, se zájmem o náročnější tvorbu. Budoucnost ukáže, jsou-li ukazatele stagnace za loňský rok nastavením reálného zrcadla, co český knižní trh unese, a tedy pouze krátkodobým vynecháním motoru knižního oboru, nebo příznakem jeho zadrhávání v delším horizontu.
Poděkování za pomoc a spolupráci: Heleně Čudové, Antonínu Jeřábkovi, Antonínu Chadimovi, Bohdanu Roulemu, Zuzaně Strachotové, Alžbětě Vorlové a Olze Zeinertové