Průvodce s rezervou

Otevírá se vám pomyslná brána letního dvojčísla. Redakce se opět snažila, aby bylo naplněno aktuálním děním z oblasti knihovnictví co možná nejplastičtěji. Tvorba rubriky „Od redakčního stolu“ je vždy poznamenána ohlížením, protože v době letní rekreace reflektuje to, co již proběhlo. Myšlenky uprostřed probíhajícího kvasu aktivit se ale většinou už točí kolem toho, co se chystá na konci roku a začátku toho následujícího.

Začnu od prostředka – od pravidelné přílohy „Děckaři děckařům“. Je tentokrát věnována tematice národnostních menšin, kulturním a jazykovým rozdílům. O místo jejího pravidelného střídání s cyklem „Vizuální identita knihoven“ se však hlásí i témata další. V minulém, červnovém čísle dostala například prostor tematika „Knihovny a dlouhověkost“. Literární přílohu tvoří dvě z úspěšných prací letošní literární soutěže Čapkoviny. V kategorii studentů gymnázií a středních škol se stala vítězem povídka o snaze zachránit knihovnu, o jejíž likvidaci se uvažovalo. Jak vidno, tato kulturní instituce neuniká ani pozornosti mladé generace. Další díl „Medailonků nadějných“, jejichž počet se již blíží deseti, je zase svědectvím o tom, že i o provoz knihovnických institucí se kvalifikovaně postarají čerství pracovníci.

Již k padesátce se blíží počet rekonstruovaných nebo nově postavených budov knihoven, které jsme představili v rubrice „Knihovny v novém“. Nejnověji je prezentována Městská knihovna v Českém Brodě. V našem hledáčku a ve stadiu dojednávání je i s přispěním redakční rady další desítka knihoven! Pro mě, pamětníka, neuvěřitelná renesance, když si připomenu dobu zhruba půlstoletí vzdálenou, kdy se sice stále oficiálně vzývala kulturnost, ale realita se vyznačovala zatuchlostí… Již šesté pokračování cyklu o Klubu dětských knihoven připomene aktivity, které dnes už bereme téměř jako samozřejmé. Další část rubriky o krajanských knihovnách, která se už od listopadu 2022 dostala k 20. pokračování, svědčí o nezlomnosti zvláště českých žen a snaze zachovat u jejich dětí znalost mateřského jazyka a kultury.

Původně jsem si předsevzal, že s vámi projdu pokud možno většinu položek, jak věřím, pestrého a inspirativního obsahu čísla. Do omezeného prostoru této rubriky se mi o legislativní problematice, o aktuálním využití systému Kramerius, výběru zpráv o proběhlých akcích, Islandu z pohledu knihovnice a některém dalším dění však dostane pouze zmínka. Snad mi to autoři zmíněných materiálů prominou. Nemyslím si, že by se s nimi čtenáři časopisu seznamovali s menším zájmem.

Přeji všem krásné léto.

JAROSLAV CÍSAŘ