vzpomínaly LENKA ANTOŠOVÁ antosova@krasnyvek.cz

                   ZLATA HOUŠKOVÁ zlata.houskova@gmail.com

V listopadu 2008 byla na valné hromadě ve Svitavách zvolena předsedkyní Klubu dětských knihovníků (KDK) Lenka Antošová, tehdejší ředitelka Knihovny města Hradce Králové; ve funkci byla do roku 2011. Náplň činnosti KDK se ustálila v průběhu patnáctileté existence do tří základních okruhů:

— aktivity a projekty na podporu rozvoje dětského čtenářství;
— spolupráce a sdílení zkušeností, námětů a informací;
— podpora odborného vzdělávání knihovníků dětských oddělení.

Projekty

Z dlouhodobých projektů a celorepublikových akcí to byly pravidelně:

— Noc s Andersenem;

— Kde končí svět (Díky českému občanskému sdružení BlueLand a Národní knihovně ČR vznikla v roce 2008 v rámci projektu „Knihovna pro Zanskar“ sbírka dětských knih v anglickém jazyce. V klášteře Phuktal tak mohla být založena první veřejná knihovna pro děti, kde byly knížky k dispozici nejen malým mnichům, ale i dalším deseti základním školám v údolí Lung Nag. Po českých knihovnách putovala výstava fotografií z Malého Himaláje „Pod modrým nebem aneb Jak jsem potkal jaka“. KDK se na oplátku rozhodl přiblížit indickým dětem život dětí uprostřed Evropy: obyčejné dny, zvyky, svátky v průběhu kalendářního roku, život ve škole i doma. Knihu pro himalájské děti se sice nakonec nepodařilo realizovat, vznikla však řada krásných textů i obrázků, které vytvořily děti z členských knihoven KDK.);

— Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka a související pasování prvňáčků na čtenáře;

— SUK – Čteme všichni;

— Knihovnická dílna Setkání s loutkou;

— Den pro dětskou knihu (od roku 2009 zajišťován ve spolupráci Sekce veřejných knihoven a KDK);

— Kamarádka knihovna;

— OKnA – O KNihovnických Aktivitách (Od roku 2011; přehlídka zajímavých a inovativních forem práce s dětmi v knihovnách, kterou do českého prostředí přinesla nedávno bohužel zesnulá Iveta Novotná. První přehlídka na téma Václav Čtvrtek proběhla v dubnu 2011 v Jičíně jako prolog říjnové odborné konference, která se tamtéž konala u příležitosti 100. výročí narození Václava Čtvrtka. Nultým ročníkem tak byla zahájena tradice dodnes jedné z nejoblíbenějších a nejinspirativnějších aktivit KDK.).

Úspěšné byly i tradiční regionální projekty jednotlivých klubek jako Hry bez hranic, My všichni jsme Východočeši, Poznej svou rodnou hroudu aj.

Spolupráce a sdílení bylo nedílnou a velmi intenzivní součástí tehdejšího KDK. V roce 2011 se členské knihovny na výzvu kolegů z Polska připojily k 1. mezinárodnímu týdnu čtení; navázána byla spolupráce se slovenskými knihovníky – děckaři (opět z iniciativy kolegyně Ivety Novotné), knihovny pomáhaly při sestavování seznamu „zlatého fondu“ knih vhodných pro hlasité předčítání, pro jičínskou konferenci k výročí V. Čtvrtka byla připravena vystoupení, bibliografie, prezentovány aktivity knihoven s autorovými knihami atd. atd. Spolupracovalo se s partnery i netradičně: biblioboxu (hlavní cena v soutěži Kamarádka knihovna) společnost 3M zajistila polep speciální fólií v designu, který navrhly děti z členských knihoven.

Vzdělávání

V oblasti vzdělávání pracovníků oddělení pro děti se děckaři z členských knihoven podíleli na tvorbě typových pozic Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací především shromážděním příkladů konkrétních prací děckařů ve vlastních knihovnách; dále vznesli řadu podnětů a témat k přípravě vzdělávacích aktivit pro následující léta (např. PR a marketing; práce s menšinami; práce s rodiči atd.).

Ale teď už dejme slovo tehdejší předsedkyni KDK Lence Antošové.

Proč ses rozhodla k tak nelehkému kroku – vedle vedení veliké knihovny ve stadiu zcela zásadní rekonstrukce objektu si přibrat ještě vedení KDK? Co se ti na tom tak líbilo?

Oblastí mého profesního zájmu byly vždycky aktivity a projekty na podporu dětského čtenářství. A mému srdci nejbližší byly tři z projektů realizovaných KDK: Noc s Andersenem, Pasování prvňáčků a Knížka pro prvňáčka. Právě tyto projekty probudily obrovský zájem veřejnosti, nastartovaly partnerskou spolupráci se školami, získaly si pozornost představitelů obcí a nadchly rodiče. Děckařky i díky těmto akcím a jejich celonárodní podpoře získaly větší profesní sebevědomí, které se projevovalo smrští dalších aktivit a projektů. Právě těmto projektům se podařilo vytvořit kolem knihoven něco do té doby nevídaného. Atmosféru jisté výlučnosti. Děti, které měly něco společného s knihovnou, se dostaly do „exkluzívního klubu“, mezi elitu, která měla něco, co ti, kterých se to netýkalo, neměli. Ta lítost starších sourozenců, že prvňáčci mají možnost zažít takové dobrodružství! To těšení předškoláků, že už za rok... A do elitního klubu chtěli najednou všichni.

Dalším projektem, který mě vždycky okouzloval, byla Kamarádka knihovna. Neskutečně mě bavilo v knihovnách navržených na cenu sledovat, jak se půjčovny knížek proměňují v komunitní centra a prorůstají do kulturního života svých obcí.

Zvláštní místo v mém srdci bude mít navždycky knihovnická dílna Setkání s loutkou. Především díky jeho duchovní matce Ivetce Novotné, čisté a obětavé duši, ale i díky té uvolněné, bohémské atmosféře v chrudimských ulicích v době konání Loutkářské Chrudimi.

Krásné vzpomínky mám na tvůrčí a radostnou atmosféru každého setkání, akce, projektu našeho Východočeského klubka. Dodnes jsem namyšleně přesvědčená, že právě naše Klubko bylo tou nejúžasnější a nejčinorodější líhní nápadů a aktivit. A měly jsme taky na čem stavět, vždyť ty největší děckařské ikony, Eva Kordová, Bobina Blažková a Alena Pospíšilová, jsou Východočešky.

Co si myslíš o Klubu dětských knihoven dnes?

KDK má naprosto neocenitelný význam pro práci dětských knihovníků. Jeho hlavní devizou je podpora a sdílení nápadů, akcí, zkušeností. Bez KDK by dnešní dětské knihovny nebyly tím, čím jsou, nebyly by úžasnými místy, která mění a zkrášlují životy dětí.

Chceš něco popřát kolegyním a kolegům z oddělení pro děti?

Velkorysé a laskavé nadřízené, kteří nenahlížejí na jejich práci pouze skrze čísla statistiky, ale uvědomují si, že dětští knihovníci vychovávají další generace čtenářů. A pro svou práci potřebují prostor, čas a podporu.

Děkuji za rozhovor – a zpětně také ještě (za všechny oceněné) za Řád pohádkového trička, který jste s Martou Staníkovou pro děckaře vymyslely, originálně vyráběly a velmi netradičně předávaly. Díky!!!