Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Univerzita pro udržitelný rozvoj v německém Eberswalde nabízí studentům program „Vzdělávání – udržitelnost – transformace“. Vzdělání je chápáno jako klíč k transformaci společnosti a má směrovat k udržitelnější budoucnosti. Mnoho německých knihoven se snaží zapojit do realizace všech 17 cílů pro udržitelnou společnost. Tyto cíle ovšem rozdělují společnost a souvisí s těžkými krizovými časy: pandemie, válka a ekonomická krize. Ministerstvo pro vzdělávání a výzkum prosazuje do výuky problematiku digitálních kompetencí, ochrany životního prostředí a udržitelnosti. Právě knihovníci mají velký potenciál v propagaci udržitelných cílů; mohou v této oblasti vzdělávat různé cílové skupiny společnosti. V roce 2021 probíhaly workshopy na téma „zelená knihovna“ v berlínských knihovnách. S problematikou cílů udržitelného rozvoje se seznámily desítky knihovníků z celé země. Důležitým výstupem školení je převzetí zodpovědnosti za vlastní projekty a otevřenost vůči překonávání strukturálních překážek. Knihovny zde plní svoji komunitní roli a oceňují partnerství s mnoha organizacemi, které se tématu udržitelnosti v Německu věnují. Knihovníci také musejí rozvíjet své komunikační schopnosti s ohledem na nová témata. Knihovny mají jít příkladem. Zveřejňují své úspory energie a pokroky v oblasti ochrany životního prostředí. Knihovníci doporučují, aby alespoň jeden týden v roce byl věnován problematice udržitelnosti a „zeleným knihovnám“. Jejich síť v Německu je výbornou platformou pro všechny zájemce o udržitelnou budoucnost.        

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 74, Nr. 12, 2023, s. 664–666)

Během první poloviny 20. století sehrály důležitou roli veřejné knihovny v řízené politice jazykové asimilace vůči tornedalské menšině mluvící Meänkieli na dalekém severu Švédska. Tornedalská finština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v tzv. Tornském údolí a jeho status jako nezávislého jazyka je sporný. Vzhledem k tomu, že knihovny v této oblasti byly udržovány pod státní kontrolou, staly se od roku 1957 nástroji pro vymýcení tohoto regionálního menšinového jazyka a měly podporovat jednotný švédský jazyk a kulturu. Současný švédský zákon o knihovnách uvádí, že národnostní menšiny jsou prioritou veřejných knihoven a menšinové kultury se mají zviditelnit prostřednictvím různých knihovnických činností, knihovny mají uchovávat literaturu v menšinových jazycích a přispívat k jejich revitalizaci. Švédsko má dnes pět národnostních menšin: Finy, Sámy, Dány, Židy a Romy. Zákon o menšinových jazycích vešel v platnost v roce 2009 v souladu s Evropskou chartou pro regionální a menšinové jazyky. K tornedalské menšině se dnes hlásí cca 75 000 obyvatel Švédska, jejich jazykem hovoří také cca 30 000 obyvatel Finska a politika přístupu k národnostním menšinám v severských zemích je už zcela jiná. 

(IFLA Journal – Volume 49, October 4, 2023, s. 724–731)

O benefitech čtení se již napsalo mnoho studií a autorka Darina Obušeková z Univerzitní knihovny Katolické univerzity v Ružomberku se zaměřila na nejčastější teze podpořené výzkumem a vědeckými studiemi. Naučit se číst je zdlouhavý proces, podporovaný rozvojem mnoha kognitivních a jazykových dovedností včetně plynulosti, přesnosti a fonologického uvědomění si reality. Zapojujeme představivost, emoce, city, vášně, zvětšuje se slovní zásoba a prohlubuje empatie. Povaha našich čtenářských návyků se mění, čtení textů ovšem bude jistě i do budoucna nadále důležitou kulturní aktivitou. Text disponuje zvláštními přednostmi, které ho odlišují od jiných komunikačních prostředků. Základem efektivní komunikace je dostatečná slovní zásoba a schopnost vyjadřovat se. Žijeme v době, kdy se téměř všechno minimalizuje a místo napsané smysluplné věty raději použijeme emotikony, přednášky nahrazují prezentace v powerpointu, místo čtení knih upřednostňujeme poslouchání podcastů a místo psaní na papír ťukáme do klávesnice. Nedostatek mezilidské komunikace má přímý vliv na vyjadřování i vzájemné porozumění. Ve světě, ve kterém se vše zrychluje, zkracuje se naše pozornost a střídání vjemů prohlubuje chaos v mysli, proto musíme neustále procvičovat soustředění. Čtení je jednou z mála činností, která si vyžaduje úplnou pozornost, proto zlepšuje i schopnost se soustředit.  

(Knižnica – ročník 23, číslo 1, 2024, s. 24–28)

Připravil ROMAN GIEBISCH