Hlavní obsah stránky
SOUČASNÁ LITERATURA: Výběr z publikací o výtvarném umění a architektuře 2. část
MILAN VALDEN Milan.Valden@nkp.cz
Přinášíme druhou část přehledu publikací o výtvarném umění a architektuře (první část viz Čtenář, 2024, č. 4, s. 152–153), které u nás vyšly v poslední době (zhruba za poslední dva roky). Přehled si neklade nárok na úplnost, přesto je dokladem šíře nabídky i v této oblasti, která může až překvapit.
Výtvarné umění
Název publikace Sochař a architekt – Korespondence Františka Bílka s Josefem Fantou editora Martina Krummholze parafrázuje titul vydaný roku 1948, uveřejňující tehdy korespondenci Bílka s básníkem Juliem Zeyerem. Právě prostřednictvím Zeyera a Zdenky Braunerové se mladý Bílek seznámil též s architektem Josefem Fantou. Povaha jejich epizodického (a příznačně ambivalentního) přátelství a jeho význam pro Bílkovu tvorbu dosud nebyly předmětem badatelského zájmu. Jejich vzájemná korespondence obsahuje množství neznámých informací týkajících se především sochařova raného tvůrčího období a ozřejmuje okolnosti některých jeho důležitých zakázek (GHMP, 2023).
Róna – Apokalypsy a vize, to je název nové monografie o výtvarníkovi Jaroslavu Rónovi od autorky Barbory Půtové (Books & Pipes, 2023). Vstoupíme-li do imaginárního světa Jaroslava Róny a odhalíme jeho niterné výtvarné sny, pomůže nám to pochopit cíle umělcovy tvorby a dešifrovat široký námětový rejstřík a repertoár motivů jeho díla. Malířovo dílo vědomě reflektuje společenský, kulturní a politický kontext a živě reaguje na klíčové umělecké osobnosti, dobové proudy a tendence nebo současnou výtvarnou scénu.
Galerie hlavního města Prahy připravila v roce 2023 dlouho očekávanou retrospektivní výstavu Jitky Svobodové, malířky, autorky kreseb a prostorových objektů, která patří mezi nejautentičtější výtvarnice domácího i světového umění. V katalogu Jitka Svobodová (GHMP, 2023) je kromě textů kurátorky Heleny Musilové také původní esej filozofa Martina Nitscheho a filozofky Josefíny Formanové s názvem Zpola zavátá okna fenomenality: Jitka Svobodová jako filosofka, ve které nahlížejí na dílo Svobodové z hledisek myšlení, pohledu a prožívané skutečnosti.
Publikace O vidění – Jak porozumět starému umění Ivana Hartmanna a Mariuse Winzelera je knižní verzí úspěšného rozhlasového cyklu stanice Vltava dokumentující skutečnost, že odcházející svět starých mistrů znovu postupně ožívá (Books & Pipes, 2023). Kniha přibližuje pětadvacet ojedinělých děl renesance, manýrismu a baroka od jedinečných umělců, jako byli El Greco, Rembrandt, Rubens, Dürer, Škréta, Braun, Brandl, Spranger, Kupecký a další. Autoři se v jednotlivých kapitolách pokoušejí o výtvarné tvorbě uvažovat jako o otevřeném estetickém systému a nacházet nečekané souvislosti v historickém, námětovém a stylovém kontextu.
Vědecky fundovaný životopis významného rakouského malíře Oskar Kokoschka – Umělec století Rüdigera Görnera sleduje jeho životní a uměleckou dráhu od skromných začátků ve Vídni po postavení mezinárodně uznávaného umělce (Academia, 2023, přel. Vladimír Čadský a Radek Malý). Všímá si rovněž jeho politických postojů a nemalou pozornost věnuje i jeho pražskému pobytu, během něhož portrétoval prezidenta Masaryka a poznal svou životní družku. Jako přesvědčený antifašista Kokoschka za války emigroval do Anglie a po válce žil převážně ve Švýcarsku. Kromě geneze jeho výtvarného díla si autor všímá i Kokoschkova neméně významného literárního a dramatického díla.
Malíř a ilustrátor Teodor Rotrekl dosud nepatří ke klasikům českého výtvarného umění. Známý je spíše jako ilustrátor vědeckofantastické literatury. Rotrekl byl přitom prvním domácím umělcem, který veřejně vystavil prostorovou asambláž, začal kombinovat malbu s fotografií a experimentoval s technikou pop artové obrazové montáže. Jeho světonázor se vymykal dnešnímu vnímání hodnot českého poválečného umění, spjatého s tvorbou vymezující se vůči komunistickému režimu. Patřil k umělcům, kteří se ztotožňovali s vládnoucími politickými ideály a přesvědčeným komunistou zůstal až do smrti. Monografie Rotrekl Tomáše Pospiszyla (Kunsthalle Praha, 2022) představuje celek tvorby Teodora Rotrekla, včetně užitého umění.
První monografie Josefa Mánesa, která nezkresleně zachycuje jeho život a dílo, to je kniha Let s voskovými křídly – Josef Mánes (1820–1871) editorky Pavly Machalíkové (Arbor vitae societas, 2022). Představuje Mánese jako malíře, kreslíře, dekoratéra i autora předloh pro užité umění či architekturu, jako tvůrce, do něhož vkládala česká obrozenská společnost naděje na vytvoření národního umění, jako enfant terrible domácí umělecké scény a zneuznaného umělce, ale i jako autora idealizovaného i zprofanovaného v různých kulturně politických souvislostech.
Publikace Theodor Pištěk – Senzační realismus Martina Dostála (Kant, 2022) dokumentuje ojedinělou Pištěkovu výstavní prezentaci v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, která byla zaměřena výhradně na malířovu hyperrealistickou fázi, s lehkými náznaky přesahu k jeho evropským či americkým druhům. Malíř byl na tomto výstavním projektu představen v pokud možno komplexním přehledu jeho nejznámějších a ikonických děl, která vznikala zejména od první poloviny sedmdesátých let 20. století do první poloviny následné dekády; malíř se však ke svému svébytnému realismu průběžně vracel až do doby nedávné.
Architektura
Monografie Petra Dvořáčka Dientzenhofer se věnuje otci a synovi Kryštofovi a Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovým (Grada, 2023). V první části sledujeme život a dílo Kryštofovo, který z rodné usedlosti v Horním Bavorsku odešel za vyučením a prací do Prahy, kde našel nový domov a nastoupil životní dráhu stavitele a architekta. Druhá část nás provede velkolepým završením historie rodu stavitelů a architektů Dientzenhoferů i vrcholem vývoje radikální větve barokního slohu v životě a mimořádném díle Kiliána Ignáce. Třetí část je věnována podrobnějším popisům vybraných nejvýznamnějších staveb obou architektů.
Koldům v Litvínově je unikátní stavbou, která učila nájemníky v 50. letech minulého století kolektivně žít. Záměrem bylo ušetřit čas a nabídnout pod jednou střechou vše, co člověk potřebuje. Koldům měl ženu osvobodit od domácích činností, aby se mohla věnovat práci v továrně nebo na úřadě. Obrazová publikace Jana Beneše Koldům Litvínov – Dům jako sociální zrcadlo (Academia, 2023) populární formou a prostřednictvím unikátních fotografií popisuje vznik této monumentální stavby a přibližuje čtenáři život v ní.
Kniha Raumplan a současná architektura (Architectura, 2023) se tematicky zaměřuje na tvorbu Adolfa Loose v širších souvislostech, jež vedou až k současnému architektonickému dění. Jednotliví autoři a autorky mezinárodního kolektivu se soustředili jak na jeho ideje a tvorbu, tak na příklady přímých i méně zřejmých návazností na jeho dílo. Hlavním scelujícím prvkem je vazba k prostoru v architektuře, jenž se stal klíčovým bodem architektonického myšlení na konci 19. a na začátku 20. století.
Palác Elektrických podniků patří mezi největší a nejvýznamnější památky meziválečné funkcionalistické architektury na území dnešní ČR. Kniha Palác Elektrických podniků v běhu času Marka Tichého, Radomíry Sedlákové, Jiřího Kolíska a Milana Hrabánka (Argo, 2023) není jen výpravnou monografií představující architekturu a typologii tohoto výjimečného objektu. Zabývá se současně společenským a kulturním kontextem doby jeho vzniku, a to zejména na pozadí nové stavební formy – městského paláce a rozvíjející se metropole.
Výstavba metra a sídlišť, zákulisí pražského magistrátu, otázka role expertů v normalizačním Československu, asanace, ale i památková péče, to jsou témata, která přináší publikace Blahomíra Borovičky Vzpomínky hlavního architekta Prahy. Editoři knihy historička architektury Martina Koukalová a historik Petr Roubal opatřili knihu rozsáhlým poznámkovým aparátem a úvodní studií, ve které umisťují Borovičkovy paměti do širšího historického kontextu (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2023).
Co je architektura a jaká by měla být? Jaké škody na ní napáchala čtyři desetiletí komunismu a jaké modernistická avantgarda? Jak společnost ovlivňuje kvalitu vystavěného prostředí? Co nás odlišuje od západních zemí a proč se u nás nestaví? Jsou naše města v ohrožení? Má architekt společenskou zodpovědnost? Vytváříme zateplením budov udržitelné a zdravé prostředí? Jaký je vztah architektury a umění? Na tyto a mnoho dalších otázek o aktuálních problémech architektonické a urbanistické praxe se pokouší odpovědět kniha Petra Pelčáka O architektuře. Stavby – město – lidé – doba (Books & Pipes, 2023).
Volmanova vila je členem světové sítě Iconic Houses, prestižní mezinárodní sítě spojující architektonicky významné domy a ateliéry z 20. století, které jsou zároveň přístupné veřejnosti. Zařadila se mezi světové modernistické ikony a reprezentuje Česko na mapě moderní architektury. Kniha Jolany Tothové, Marka Tichého, Radomíry Sedlákové a Magdaleny Kurfürstové Volmanova vila – klenot české meziválečné architektury (Argo, 2023) je stejně tak výpravnou monografií představující její architekturu, jako sondou do české moderní historie, svědectvím o proměnách naší společnosti po roce 1948 i dokladem více jak patnáctiletého úsilí spojeného s obnovou a rekonstrukcí vily.
Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách Pavla Vlčka, Pavla Zahradníka a kolektivu vyšla v druhém, rozšířeném a přepracovaném vydání (Academia, 2023). Zahrnuje období zhruba od začátku 14. století (kdy díky dochovaným písemným pramenům tvůrci stavebních památek začali vystupovat z anonymity) až do druhé poloviny 20. století. Jednotlivá hesla obsahují všechna dnes známá fakta, včetně biografických údajů.
Město je živý organismus plný tajuplných příběhů. Kniha Neviditelné město – 125 fascinujících informací o městě, které potřebujete znát od Romana Marse a Kurta Kohlstedta (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, 2023, přel. Tereza Pálková) přibližuje čtenářům nejrůznější drobnosti všude kolem nás, díky nimž města nakonec fungují jako dokonalý celek. Odhaluje přitom jejich původ i fascinující dramata skrývající se za vším, co nás obklopuje, ale co běžně nevnímáme – od rozvodných sítí a požárních schodišť až po pouliční značky nebo třeba fontánky s pitnou vodou.
V období před první světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Adolf Loos, Oskar Strnad a Josef Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech. Při hledání nových způsobů prožívání architektonického prostoru zkoumali možnosti, jak se v něm pohybovat, jak jej obývat a jak jej navrhovat, aby odrážel moderní způsob života. Výsledkem byla jedna z nejpozoruhodnějších kapitol dějin raného modernismu, kterou se zabývá kniha Nový prostor – Pohyb a prožitek ve středoevropské moderní architektuře Christophera Longa (Kant, 2023, přel. Lucie Kellnerová Kalvachová).
V padesátých letech 20. století se architekti museli podřídit nekompromisním dogmatickým požadavkům, aby jejich stavby naplňovaly pokrokové kulturní dědictví, socialistické obsahem, národní formou, s důrazem na umělecké mistrovství, pravdivost, vysokou ideovost a stranickost. Architektura měla být výrazem revolučního přetváření světa, budovatelského elánu a optimismu socialistického člověka. Tuto problematiku sleduje práce historika a teoretika architektury, vysokoškolského pedagoga a překladatele Pavla Halíka Česká architektura 50. let – Studie o střetu funkcionalismu a konstruktivismu s ideovými východisky socialistického realismu (Pulchra, 2022).
Dokončení příště
Obálky: archiv autora