MONIKA VLASÁKOVÁ vlasakova@husitskemuzeum.cz

Zatímco v Praze se první noviny objevují již v 17. století zásluhou Ludmily ml. Sedlčanské, k jejich rozšíření na venkově došlo mnohem později. V Táboře se tak stalo v 60. letech 18. století, kdy tiskař Jan Karel Frank (1823–1887) začal od 30. 4. 1864 vydávat týdeník Tábor. Byl to zdařilý počin, protože Tábor se dočkal 74 ročníků.

Jan Karel Frank zároveň týdeník vedl i jako redaktor a nepolitickým zaměřením a širokým záběrem s důrazem na regionální témata se snažil oslovit co nejvíce čtenářů. Naopak neúspěšné byly pokusy o vydávání humoristického ilustrovaného měsíčníku Jiskry a beletristického časopisu Lužničan v letech 1868 a 1869. Oba listy zanikly již po několika číslech.

Po smrti Jana Karla Franka tiskárnu i vydávání novin převzal jeho syn Petr Frank (1852–1921), který je spolu se svým bratrem Ludvíkem (1864 až 1937) také redigoval. Od založení až do roku 1911 se Tábor profiloval jako politicky nezávislý list, poté se stal orgánem Národní strany svobodomyslné, pozdější Československé národní demokracie.

První světová válka nepříznivě zasáhla do vydavatelské činnosti, kvůli cenzuře bylo v roce 1916 vydávání Tábora přerušeno od poloviny září do poloviny listopadu. Poválečná léta a první republika však zpravodajství přála a přinesla i nové předplatitele. Náklad novin vystoupal v roce 1921 z původních 400 na 1300 výtisků. V témže roce firmu převzal Petr Frank mladší (1901–1979) a řídil podnik až do znárodnění. Týdeník Tábor vycházel pravidelně až do 40. let 20. století (v té době pod správou Národního souručenství), jeho vydávání v roce 1941 zastavily válečné události.

V roce 1870 se pokusil vydávat noviny nazvané Nový Tábor – časopis zábavný a poučný pro město i venkov Josef Hnilička. Konkurence Frankova Tábora byla zřejmě příliš velká, protože vydávání ještě týž měsíc ukončil a dochována jsou pouze dvě dubnová čísla.

Dalším táborským týdeníkem se stal Český jih, který 20. 9. 1872 začal vydávat Jan Nedvídek. Český jih byl nepolitický list, který se podobně jako Tábor zaměřoval na širokou veřejnost a uveřejňoval zprávy nejen z Tábora a okolí, ale i ze světa, informace o cenách, loterii, beletristické povídky, fejetony a různé inzeráty.

Stejně jako týdeník Tábor postihla i Český jih za 1. světové války cenzura a došlo k pozastavení činnosti. V poválečných letech však náklad vzrostl až na 1200 výtisků. Za první republiky si uchoval politickou nezávislost při nákladu 800 výtisků. Jeho vydávání ukončila 2. světová válka v roce 1941.

Týdeníky Tábor Jana K. Franka a Český jih Jana Nedvídka patří díky svému dlouholetému trvání k zásadním pramenům pro studium společenského, kulturního i politického života v Táboře.¹

1 Při zpracování textu byly použity následující zdroje: KOŘALKA, Jiří. Vzestup a pád táborských tiskáren. In: Husitský Tábor: sborník husitského muzea, 13, 2002, s. 433–452; FASORA, Lukáš (ed.). Tábor III.: moderní doba 1781–1989. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2023. ISBN 978-80-7422-743-1; Tábor. 1887, roč. 24, č. 28. 1887; dále vybraná hesla ze Slovníku českých nakladatelství 1849–1949, dostupné z: https://www.slovnik-nakladatelstvi.cz/ [cit. 25. 3. 2024]