Hlavní obsah stránky
PERIODIKA NA ÚZEMÍ DNEŠNÍ ČR: Tribuna – „nezávislý“ deník
KATEŘINA SPURNÁ katerina.spurna@nm.cz
Počátky deníku Tribuna jsou fakticky spjaté s českožidovským hnutím, které vydávalo týdeník Rozvoj (1904–1939), v němž však působila i řada „nežidovských“ autorů. Objevovaly se však názory, že hnutí by mělo být reprezentováno také vlastním česky psaným deníkem. Tyto úvahy sice načas přerušila první světová válka, ale po roce 1918 již jejich realizaci nestálo nic v cestě. Koncem zmíněného roku 1918 byl shromážděn potřebný finanční obnos a první číslo nového deníku Tribuna vyšlo 1. 2. 1919. List sídlil nejprve v Jungmannově ulici 21, poté od roku 1920 na Karlově náměstí v budově Černého pivovaru. Odpovědným redaktorem Tribuny byl od jejího založení až do ledna 1924 Ferdinand Peroutka (1895–1978), který dříve působil, spolu s některými dalšími autory Tribuny, i ve zmíněném Rozvoji.
Peroutka měl v Tribuně na starosti mj. vnitropolitické úvodníky, v druhé polovině roku 1922 zde uveřejnil cyklus Jací jsme a v letech 1919 až 1921 pak pod pseudonymem P. J. Antokolskij cyklus povídek Z deníku žurnalistova, který prozaicky pojednává o redakci Tribuny samé. Šéfredaktorem listu byl známý novinář a vídeňský dopisovatel časopisu Čas Bedřich Hlaváč (1868 až 1936). Deník sice oficiálně deklaroval svou nezávislost na jakékoliv politické straně, reálně však prezentoval spíše názory prezidenta Masaryka, který noviny také částečně finančně podporoval. Z významných redaktorů lze vedle Peroutky jmenovat pozdějšího šéfredaktora Prager Presse Arne Laurina (1889–1945), redaktora divadelní rubriky Josefa Kodíčka (1892–1954) nebo Alfréda Fuchse (1892–1941), který měl na starosti rubriku Denní zprávy. Vojenství se věnoval Vilém Julius Hauner (1877–1941) a opomenout nelze ani Milenu Jesenskou (1896–1944), která v Tribuně působila v jejích počátcích, kdy pro ni psala fejetony, vedla ženskou přílohu Módní revue a především pro ni překládala díla německých autorů žijících v Čechách. Své fejetony zde uveřejňoval také spisovatel Karel Poláček (1892 až 1945). Deník měl kromě hlavního a večerního vydání také své pravidelné přílohy, z nichž některé, jako například Tribuna filatelistů nebo již zmíněná Módní revue, vycházely ještě po zániku hlavního listu. Po odchodu Laurina a Peroutky však list začal postupně stagnovat a nezachránilo jej ani dočasné angažování bývalého šéfredaktora Lidových novin Arnošta Heinricha (1880–1933). Poslední číslo Tribuny pak vyšlo 31. 12. 1928.1
Příště Přítomnost
1 Při zpracování textu byly použity následující zdroje: BEDNAŘÍK, Petr, Jan JIRÁK a Barbara KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií: od počátku do současnosti. Praha: Grada, 2019. ISBN 978-80-271-1145-9 (ePub); KOSATÍK, Pavel. Ferdinand Peroutka: život v novinách (1895–1938). Praha: Paseka, 2003.; OPELÍK, Jiří (ed.) et al. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce 3/II P–Ř. Praha: Academia, 2002, s. 869–873 (heslo Ferdinand Peroutka). Za cenné připomínky k textu děkuji Danielu Řehákovi z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.