PAVEL ZAJÍC zapa@knir.cz

Zrekonstruovaná a dostavěná budova Městské knihovny v Rožnově pod Radhoštěm (podle místní kampaně „Knir“) byla slavnostně otevřena pro veřejnost v neděli 15. 10. 2023. Než k tomu došlo, uplynulo bezmála (konkrétně bez dvou měsíců) třicet let. Třicet let argumentací a snahy o rozšíření prostor knihovny.

Začátek…

Příběh započal otevřením zrekonstruované vily na Bezručově ulici v prosinci 1993. Tehdy byla na prostory knihovny rekonstruována chátrající vila, která do té doby sloužila jako mateřská škola. Původní rekonstrukce byla rozvržena do tří etap: rekonstrukce starého objektu, přístavby a sadových úprav s venkovní čítárnou, z nichž byla dokončena pouze etapa první, tedy rekonstrukce vily z roku 1914.

Knihovna v této podobě disponovala podlahovou plochou cca 430 m2 a nebyla bezbariérová. Pro město Rožnov pod Radhoštěm, ve kterém žije zhruba 16 000 obyvatel, byla takováto plocha pro knihovnu nedostatečná. Proto v podstatě od otevření rekonstruované budovy v roce 1993 se vedení knihovny neustále snažilo přesvědčit svého zřizovatele o potřebnosti dokončení a realizaci přístavby ke stávajícímu objektu, avšak bezúspěšně. Navíc povodně v roce 1997, při kterých byl objekt knihovny zatopen, ukázaly na nevhodnost původního řešení přístavby – tj. zčásti podzemní přístavby k původnímu objektu.

Objekt knihovny je samostatně stojící, zaujímá strategicky vhodnou polohu ve městě na křižovatce komunikačních cest, není vzdálen od centra města, v jeho blízkosti se nachází důležitá infrastruktura (poliklinika, základní umělecká škola, základní škola), v bezprostřední blízkosti stojí autobusová zastávka pro nástup i výstup, leží u městské páteřní komunikace, tedy má vhodnou polohu pro místní i přespolní. Plocha pozemku má výměru 3000 m2, je tedy dostatečná pro přístavbu k původnímu objektu vily. Nadto objekt i pozemek jsou ve vlastnictví města.

Všechny shora uvedené skutečnosti sloužily v průběhu let jako argumenty proti záměru instituci knihovny přesunout do jiných prostor, případně při hledání jiného stavebního pozemku, kde by knihovna mohla být vybudována nově od základu.

2014 – rozhodnutí pro knihovnu

Argumentům navzdory vyhlásilo město Rožnov v roce 2009 ideovou soutěž na řešení tzv. víceúčelového kulturního centra, jehož součástí by byl také objekt knihovny. Tedy knihovna by se podle tohoto záměru přesunula ve městě o cca 300 metrů, nicméně stala by se součástí většího kulturního celku. Vítězem této ideové soutěže se stal brněnský ateliér Kuba & Pilař, avšak jejich řešení, které počítalo se třemi samostatnými objekty (kulturní dům, galerie, knihovna) propojenými podzemním parkovištěm, bylo natolik finančně nákladné (kalkulovaná cena přesahovala 400 miliónů korun), že zdaleka přesahovalo možnosti města takovýto projekt ufinancovat.

Z této zkušenosti vyplynulo, že původní a knihovníky podporovaný záměr, tedy přístavba a nyní již také nová rekonstrukce objektu původní vily, bude pro realizaci méně nákladný a reálnější.

Na pozadí těchto událostí a všedních provozních problémů se knihovna ve své činnosti profilovala jako výrazně komunitní informační instituce otevřeně naslouchající občanským potřebám obyvatel města. Iniciovala a realizovala řadu – na tehdejší dobu mezi knihovnami ojedinělých – setkání politické reprezentace s občany (diskusní fóra, předvolební fóra), věnovala se dlouhodobému projektu mapování místní paměti v projektu „Město v mé paměti“, intenzívně vzdělávala děti a mládež v komplexně uchopeném konceptu informačního vzdělávání nejen na území města Rožnova, ale také v rámci mikroregionu Rožnovsko. Výčet zajímavých projektů a aktivit by byl dlouhý a tento článek není primárně o nich, nicméně těmito aktivitami si knihovna získávala a stále získává silnou pozici mezi občany.

Právě pro zesílení povědomí o nutnosti rekonstrukce a přístavby k objektu knihovny mezi obyvateli města se pod hlavičkou knihovníky iniciované kampaně Knir roste, tj. Knihovna Rožnov roste, uskutečnila řada happeningů jako „Čtenářský štrúdl“ či „Otevření knihobudky“ na náměstí, v místních novinách Spektrum Rožnovska je pravidelná rubrika informující o problémech, novinkách a aktivitách v knihovně.

Silná občanská podpora knihovny ještě neznamenala podporu politickou. Ta se začala jevit teprve po komunálních volbách v roce 2014, kdy se nové vedení města shodlo na programovém prohlášení, ve kterém byly jako hlavní investiční priority stanoveny dvě stavby: knihovna a víceúčelové kulturní centrum. Zároveň bylo rozhodnuto, že obě stavby budou řešeny prostřednictvím otevřené architektonické soutěže pod záštitou České komory architektů.

Knihovna byla vyzvána k předložení svých požadavků na nové prostory. V rámci uspořádání knihovny bylo důležité uvědomit si a formulovat, kam se knihovna má v budoucnu ubírat s ohledem na místní podmínky a aktuální trendy v knihovnictví. Také bylo potřeba kvantifikovat požadavky nejenom na podlahové plochy, ale v podstatě na celý provoz knihovny. Vycházeli jsme z aktuální (11/2014) technické normalizační informace ISO/TR 11219 (Informace a dokumentace – Kvalitativní podmínky a základní statistika pro budovy knihoven – Plocha, funkčnost a design). Samozřejmě bylo důležité načerpat inspiraci i v (nejen) nově rekonstruovaných knihovnách (Třinec, Vsetín, FF MU, Knihovna Jiřího Mahena v Brně a jiných). Tato fáze trvala cca šest měsíců. Byl ustaven tzv. výrobní výbor pro knihovnu, který je sestavován ze zástupců politických stran, dotčených pracovníků městského úřadu, odborných komisí při radě města a zástupců knihovny. Za knihovnu byly výrobnímu výboru předloženy požadavky ve variantách optimálních a minimálních (kdy to ještě má smysl) požadavků. Na nejednoduchých jednáních byla stanovena konečná cena, kterou je město ochotno za projekt knihovny zaplatit, a to ve výši minimálních požadavků. V rámci architektonické soutěže pak byl tento limit stanoven obestavěným objemem.

Urbanisticko-architektonická soutěž

Soutěž byla vyhlášena v létě 2016 jako jednofázová veřejná urbanisticko-architektonická soutěž, jejímž předmětem … bylo zpracování architektonického návrhu přístavby knihovny v Rožnově pod Radhoštěm. Návrh zahrnoval jak novou přístavbu, tak nutné stavební úpravy stávající budovy. Mimo prostorového, provozního a funkčního uspořádání řešil návrh také estetickou podobu objektu a úpravy souvisejících ploch veřejného prostoru dle soutěžních podmínek, a to zejména při dodržení ekonomických možností vyhlašovatele.

Odborná porota vybírala z 18 soutěžních návrhů. Vítězným návrhem se stal návrh studia Čtyřstěn – Ing. arch. Karla Kubzy, Ing. arch. Milana Joji a Anny Bařinové, jehož hlavní předností je chytré urbanistické řešení, které díky situování přízemní diagonály uvolňuje zbývající části pozemku pro související provozy – vstupní piazzeta přinášející novou kvalitu veřejného prostoru, klidná částečně stinná zahrada a přehledně řešené parkoviště. …Dalším kladem projektu je vzájemný vztah historického vícepodlažního objektu a přízemní přístavby. Obdobně jednoznačně a srozumitelně je řešena dispozice, která vychází ze základní kompozice a skvěle využívá vazeb na okolí a zároveň umožňuje potřebnou míru variability. Konstrukční a technické řešení je soudobé a odpovídá požadavkům očekávaného provozu. Návrh má předpoklad splnit finanční limit zadavatele. Z pohledu energetické úspornosti je návrh podmínečně vhodný k dosažení pasivního energetického standardu.

Studio Čtyřstěn bylo vyzváno k dopracování projektu pro stavební povolení, následně projektu pro realizaci stavby. Začala další strastiplná a více než šestiletá cesta s nejistým koncem! V jejím průběhu slábne politická podpora (nastává rozpad politické koalice), hledají se dotační prostředky, jimiž je podpora zastupitelů podmíněna, řeší se COVID a jeho dopady, proměňuje se nálada ve společnosti a také chování uživatelů knihoven.

Projekt je dopracován, schválen a jsou získány dotace: na rekonstrukci a přístavbu městské knihovny se podařilo získat dotační podporu přes 67 000 000 korun. Z Operačního programu Životního prostředí je výše dotace 22 394 474 Kč a z IROP 30 104 731 Kč. Investiční akci podpořil také Zlínský kraj, a to dotací ve výši 15 318 000 Kč.

Stavba

Realizace stavby byla zahájena v dubnu roku 2022, necelé dva měsíce po započetí ruské agrese na Ukrajině, což se negativně projeví na růstu cen všech komodit na stavbě. Realizátorem stavby je na základě soutěže firma 1. Key Stav, a. s., samostatnou zakázkou je dodávka nábytku od DV Jaroměřice a třetím okruhem je dodávka IT a AV techniky.

Při realizaci stavby nastávají komplikace zejména při rekonstrukci starého objektu, jehož technický stav neodpovídá předpokladům, kdy ani řada sond při projektové přípravě neodhalila skutečný stav stavby. Ve výsledku je objekt zevnitř „vykostěn“ od všech dřevěných konstrukcí. Nosné dřevěné trámy jsou vyměněny za ocelové konstrukce, dochází k výměně otopné soustavy, kompletní výměně oken a podkrovního světlíku.

Při realizaci přístavby žádné zásadnější problémy nenastávají. Termín dokončení stavby je stanoven na 31. 7. 2023, finálně je stavba předána s nedodělky a vadami k 31. 8. 2023. V průběhu září probíhá kolaudace a 15. 10. je knihovna slavnostně otevřena veřejnosti za účasti více než pěti set obyvatel města.

Úpravy exteriérů a zahrady budou finálně dokončeny na jaře roku 2024, ale již nyní je zjevné, že teprve s nimi knihovna dostane výsledný punc.

Celkové náklady v konečném součtu dosáhly výše téměř 100 milionů korun. Těsně před započetím stavby se předpokládaná cena pohybovala kolem 70 milionů korun.

Z celkového (nejen provozního) pohledu na knihovnu se jedná o dva objekty, které spolu nesoupeří, ale doplňují se. Ať už z hlediska technického (přístavba je pasívně standardní budova se samostatnými okruhy stropního vytápění tepelným čerpadlem země voda, původní budova je vytápěna kondenzačními plynovými kotly), ale také z pohledu uživatelského.

Univerzální jednolitý prostor přístavby, zahrnující centrální pult, dětské oddělení, čítárnu s kavárnou, volný výběr nejnovějších knih pro dospělé, přednáškový sál pro 65 osob, je živější, hlučnější, hravější.

Na druhé straně původní objekt zahrnuje volný výběr pro dospělé, oddělení pro teens, klidnější studovnu, regionální literaturu a dále pak provozní prostory knihovny, tedy provozy, které jsou spíše klidné. Uživatelé pak mají na výběr, který prostor chtějí využít.

Orientovat se v knihovně pomáhá uživatelům orientační systém. Ten navazuje na jednotný grafický styl knihovny. Autorka grafička Lenka Mičolová výtvarně navazuje na původní, na budově knihovny zachovaný reliéf rožnovského sochaře Mária Kotrby.

Knihovna je vybavena RFID technologií, selfcheckem, Půjčboxem (rezervační box před knihovnou), Vraťboxem (bibliobox), v přednáškovém sále disponuje moderní prezentační technologií a divadelním osvětlením. V čítárně/kavárně je uživatelům k dispozici kromě stovky odebíraných periodik samoobslužný kávovar s mincovníkem na zrnkovou kávu.

Konec dobrý…

Po třech měsících fungování v rekonstruovaných a rozšířených prostorách mohu shrnout a konstatovat následující: obyvatelé Rožnova a okolí mají konečně po třiceti letech snahy k dispozici důstojný a bezbariérový prostor pro trávení volného času, vzdělávání, setkávání a vzájemnou inspiraci. Navíc mne těší, že reakce veřejnosti, ať už odborné, nebo laické, jsou velmi pozitivní.

 

Foto: archiv MěK v Rožnově p. Radhoštěm