DANA VÁCLAVÍKOVÁ dana.vaclavikova@volny.cz

Městské knihovny nejsou pouze o knihách, ale o spojení lidí a obohacování komunity. Jednou z cest, jak mohou pracovníci knihoven posílit toto spojení a přispět k rozvoji společenského života, je využití okolních pozemků k vytvoření komunitních zahrad. Tyto zahrady nejsou jen pro pěstování rostlin, ale také pro budování komunity, sdílení znalostí a podporu ekologických hodnot. Tímto textem zahajujeme nový tematický cyklus.

Možnosti využití pozemku okolo knihovny

Většina knihoven disponuje venkovní plochou, která může sloužit jako ideální prostor pro vytvoření komunitní zahrady. Představme si, jak může tato transformace přinést nový rozměr a obohatit život v komunitě.

Na začátku úvah je potřeba se zamyslet a zodpovědět důležité vstupní otázky, se kterými vám může pomoci i architekt. Odpovědi budou sloužit jako dobrý základ pro zadání projektu přeměny zahrady.

I. Definování současného stavu

Začněte zhodnocením současného využití pozemku. Jaké skupiny lidí se zde scházejí? Jak se pozemek využívá? V čem současná podoba pozemku nevyhovuje? Proč? Co by se dalo zlepšit? Tato analýza poslouží jako výchozí bod pro návrh projektu.

II. Transformace na komunitní zahradu

Následují příklady využití prostoru pro komunitní zahradu:

Většina knihoven disponuje venkovní plochou, která může sloužit jako ideální prostor pro vytvoření komunitní zahrady. Představme si, jak může tato transformace přinést nový rozměr a obohatit život v komunitě.

Na začátku úvah je potřeba se zamyslet a zodpovědět důležité vstupní otázky, se kterými vám může pomoci i architekt. Odpovědi budou sloužit jako dobrý základ pro zadání projektu přeměny zahrady.

III. Definování současného stavu

Začněte zhodnocením současného využití pozemku. Jaké skupiny lidí se zde scházejí? Jak se pozemek využívá? V čem současná podoba pozemku nevyhovuje? Proč? Co by se dalo zlepšit? Tato analýza poslouží jako výchozí bod pro návrh projektu.

IV. Transformace na komunitní zahradu

Následují příklady využití prostoru pro komunitní zahradu.

1. Místo vzdělávání a kreativity

Pracovníci knihoven mohou propojit aktivity v zahradě s běžnými knihovními programy. Například organizování čtenářských klubů pod širým nebem, vytváření tematických zahrad inspirovaných oblíbenými knihami či pořádání literárních festivalů v zeleném prostředí. Na pozemku mohou vzniknout zákoutí pro četbu a kreativní činnosti venku. Vhodný mobiliář jsou lavičky, stoly s lavicemi, zavěšené sítě, dřevěné podesty se stínící plachtou nebo kryté pergoly.

Obecní knihovny mají potenciál rozvíjet dovednosti obyvatel. Tato místa mohou také podporovat tvůrčí aktivity, například vytváření uměleckých instalací v rámci zahrady, a tím podporovat místní umělce a řemeslníky. Umístění soch, instalací a uměleckých děl do prostředí zahrady může obohatit vizuální stránku místa a podpořit kreativitu v komunitě.

2. Pěstební zahrada jako zdroj čerstvých potravin

Komunitní zahrady nabízejí příležitost k pěstování čerstvých potravin přímo v srdci města. Místní obyvatelé mohou společně pracovat na vytvoření udržitelného zdroje ovoce, zeleniny a bylin, což má nejen zdravotní, ale i ekonomické benefity. Přemýšlejte o pěstebních záhonech, kompostéru, pracovních stolech a místu pro úschovu zahradního nářadí.

3. Ekologická výchova dětí

Zahrady mohou posloužit jako výukový nástroj pro mladší generace. Vytváření vzdělávacích programů zaměřených na školy může dětem přiblížit význam udržitelnosti, péče o životní prostředí a zemědělství. Vhodný mobiliář jsou lavice umístěné v kruhu, malý amfiteátr nebo sedací špalky, kde žáci budou moci vyslechnout výklad.

4. Kurzy a workshopy

Komunitní zahrady mohou být místem setkávání pro různorodé skupiny lidí. Zavedení společných aktivit, jako jsou workshopy o zahradničení, kurzy vaření z čerstvých ingrediencí a sdílení zkušeností s pěstováním, mohou posílit vztahy mezi občany a poskytnout platformu pro výměnu nápadů. Pro kurzy bude vhodné umístit na zahradu velký stůl s lavicemi se zastíněním.

5. Spolupráce s místními školami

Pracovníci knihoven mohou navázat partnerství s místními školami a vzdělávacími institucemi. Společné projekty mohou zahrnovat výlety do zahrady, vzdělávací programy a spolupráci na environmentálních projektech, což posílí propojení knihoven se vzdělávacími institucemi v komunitě.

6. Místo pro společenská setkávání

Komunitní zahrady mohou sloužit jako ideální prostor pro pořádání společenských akcí a událostí, které spojí obyvatele okolí dané knihovny. Pikniky, hudební festivaly nebo třeba pouhé setkání na čerstvém vzduchu mohou posílit sounáležitost a vytvořit příjemné prostředí pro komunitní interakce.

Vhodné prvky pro místo setkávání jsou například venkovní amfiteátr, altán, přístřešek nebo ohniště.

7. Zahrada jako klidová oáza

Vytvoření komunitní zahrady kolem (městské) knihovny může mít pozitivní dopad na místní životní prostředí. Stínění, zákoutí a místa pro fantazii můžete vytvořit pomocí zeleně. Stromy, keře a trvalky budou hlavní náplní zahrady a budou mít ekologický vliv na okolní prostředí. Zahrady mohou sloužit jako zelená plíce, která absorbuje uhlík a produkuje kyslík. Dále mohou pomoci snižovat teplotu v okolí a podporovat biodiverzitu.

Transformace okolí městských knihoven na komunitní zahrady představuje vzrušující příležitost pro obohacení společenského života. Pracovníci knihoven hrají klíčovou roli v motivaci komunity k aktivnímu zapojení do této iniciativy. Jejich oddanost a entuziasmus mohou přinést dlouhodobé pozitivní změny, které posílí propojení lidí, podpoří udržitelnost a vytvoří prostor pro společné prožívání krásy zahrady. Je čas rozkvést a společně tvořit lepší budoucnost!

Pokračování příště na téma: Koho a jak zapojit do přeměny okolí knihovny