MARIE OTAVOVÁ Marie.Otavova@uhk.cz

Co přinesla konference vysokoškolských knihoven Bibliotheca academica (BA), která se uskutečnila na přelomu října a listopadu 2023 v pohádkově krásném Jindřichově Hradci? Hlavním pořadatelem byla spolu s Asociací knihoven vysokých škol ČR (AKVŠ) Fakulta managementu VŠE v Jindřichově Hradci. Ústředním tématem obou konferenčních dnů byla „otevřená věda“ (open science, OS).

Konference se účastnilo 195 účastníků, z nich 162 byli zaměstnanci 19 akademických knihoven a sedmi dalších odborných pracovišť. Konference se účastnilo 20 přednášejících a celkem 33 zástupců sponzorských firem. BA se může pochlubit i mezinárodní účastí, samostatnými přednáškami ji obohatili Magda Schwandt z Univerzity of Osnabrück, generální ředitel společnosti Clarivate Yariv Kursh a Helena Paczuska ze společnosti Elzevier. Navštívilo ji celkem 15 zahraničních hostů. Které stěžejní příspěvky zazněly a jaký doprovodný program byl vybrán pro účastníky konference?

První konferenční den – úterý 31. 10.

Účastníky konference přivítal místopředseda VV AKVŠ Jan Kříž, děkan Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci doc. Vladislav Bína a vedoucí Ústřední knihovny této fakulty Věra Kubátová. První blok přednášek Otevřeně? – záměry, dopady, procesy zahájil Milan Janíček z UK přednáškou Role knihoven v prostředí otevírající se vědy. Představil základní priority otevřené vědy a zabýval se otázkou, jakou roli v oblasti práce s informacemi a jejich šířením, ověřováním a využíváním získávají vysokoškolské knihovny. Jako nový požadavek kladený na otevřenou vědu zmínil požadavek směřující ke zlepšení ověřitelnosti a opakované využitelnosti vědeckých výstupů. Konstatoval mj., že v ČR dosud postrádáme národní politiku OS a v současné době čerpáme z mezinárodních standardů OS. Prioritním úkolem je dostat se na evropskou úroveň OS a aktivně se zapojit do nastavování podpory OS v oblasti vytváření plánů správy dat, přímé podpory výzkumníků, vhodného využití scientometrie, zapojení občanů do vědeckých výzkumů (citizen science) a zavedení jasných pravidel pro správu výzkumných dat.

Další příspěvek Data, informační zdroje, vzdělávání: otevřenost a propojenost v evropském kontextu přednesl propagátor otevřené vědy a otevřených dat Ondřej Profant, náměstek a nyní poradce místopředsedy vlády pro digitalizaci. Ve svém příspěvku se věnoval kvalitě, přístupnosti a potřebě vzájemné propojenosti dat v mezinárodním kontextu (interoperabilita dat). Zabýval se motivací k využívání datových sad s vysokou přidanou hodnotou, dataspaces – oborově dělenými datovými sadami včetně jejich ukládání do Národního katalogu otevřených dat a Lokálních katalogů otevřených dat. Upozornil rovněž na přípravu zákona o správě dat veřejného sektoru, který by měl ošetřit pravidla pro vnitřní práci s daty, včetně řízeného přístupu. V oblasti správy otevřených dat vnímá knihovníky jako informační specialisty se silnou regionální působností, schopností propojovat veřejný a akademický sektor a knihovny jako místa propojování vědy a veřejně dostupných informací.

Osvěžení přinesla sponzorská prezentace The impact of Gen AI on Academic Libraries generálního ředitele Yariv Kurshe ze společnosti Clarivate, který upozornil na zlomový okamžik a novou kapitolu ve vývoji technologií, který se bezprostředně týká akademických knihoven v souvislosti s uplatněním umělé inteligence (AI).

Poslední přednášku prvního bloku Za hranicí předplatného – otevřené zdroje knihoven přednesla Lucie Panchártek Suchá z UK. Věnovala se problematice, kterou řeší vysokoškolské knihovny v souvislosti s výběrem volně dostupných zdrojů, jejich dohledatelností, přiměřeností rozsahu v případě datových sad, a otevřela problematiku potenciálu využití volně dostupných zdrojů pro výuku i další výzkum.

Odpolední program přinesl celkem čtyři participativní workshopy: K čemu nás volají nová knihovnická povolání, Nástroje pro podporu a tvorbu odborného textu, Centralizace dílčích knihoven – případová studie MENDELU a Akvizice otevřených zdrojů.

Druhý blok s názvem Otevřeně? – očekávání a služby otevřela sponzorská prezentace firmy EBSCO a následovala přednáška Hynka Roubíka z ČZU Vědci a knihovna na cestě k open science. Ta přinesla odpovědi na otázky spojené s tím, jak se promítají změny ve vědeckém výzkumu do potřeb vědeckých pracovníků a jaké služby a zdroje mohou knihovny poskytovat, aby vědcům usnadnily jejich práci v kontextu otevřeného výzkumu.

Velký zájem účastníků konference si získala prezentace Magdy Schwandt z Univerzity v Osnabrücku – Pohled na roli odborného knihovníka v OA (open access). Magda Schwandt pracuje na této univerzitě v knihovně Evropského právního institutu a přinesla řadu příkladů, jakým způsobem podporují vědecké pracovníky publikující v režimu otevřeného přístupu. Popsala náročnost uzavření Transformační smlouvy se společností Elzevier, Willey a Nature, které umožňují autorům díky doložkám slevy na publikování.

Na závěr prvního dne nás čekal překvapeními nabitý společenský večer v Rytířském sále zámku v Jindřichově Hradci, kde zazněly skladby Adama Michny z Otradovic, které pro tuto příležitost nastudoval sbor tvořený členy Fakulty managementu VŠE. Dalším překvapením byly večerní prohlídky středověké hradní kuchyně a rondelu, který sloužil jako reprezentační sál pro setkávání s nejvzácnějšími hosty, kterými v minulosti bývali králové a císařovna Marie Terezie, ale tentokrát účastníci BA. Tato prohlídka navázala na pondělní doprovodný program, kdy se v den příjezdu mohli účastníci konference seznámit s nejvzácnějšími skvosty tohoto historií tepajícího města jako jeho historickými objekty, fondy Muzea Jindřichodradecka a zdejšího Státního oblastního archivu, navštívit Dům gobelínů a prohlédnout si druhou největší gobelínovou manufakturu v Čechách a na Moravě nebo obdivovat kostel Jana Křtitele, který náleží k nejstarším stavbám regionu a pyšní se vzácnými malbami opředenými tajemnými příběhy.

Druhý konferenční den – středa 1. 11.

První blok Projekty a události, které hýbou světem českých VŠ knihoven zahájila dynamická prezentace Projektu CARDS: odstartováno, letíme. Hlavní odborný garant projektu CARDS Jakub Štogr a odborná garantka projektu Petra Kubálková (oba NTK) zrekapitulovali, co se od zahájení tohoto dosud nejnáročnějšího projektu vysokoškolských knihoven a dalších odborných pracovišť dosud podařilo zrealizovat, v jaké fázi se projekt nachází, kdy se předpokládá vysoutěžení dodavatele společné platformy nové generace, kolik účastníků své zapojení do projektu v současné době potvrdilo a co je nezbytné připravit před migracemi dat z jednotlivých institucí.

Přednáška Dagmar Hanzlíkové (UK) Podpora open science, aneb Do knihovny nejen pro knihy se věnovala příležitosti akademických knihoven zapojit se do podpory vědeckých pracovníků s celou řadou nových služeb.

Také prezentace tří autorek-jednatelek VV AKVŠ Hany Landové, Terezy Schwarzové Matýskové (MU) a Pavly Vízváry (MU) Informační vzdělávání jako součást strategie VŠ, role vedení knihovny a postřehy z praxe představila, jak může probíhat navazování spolupráce v oblasti vzdělávacích aktivit mezi knihovnami a vedením vysokých škol. Přednáška přinesla cenné zkušenosti o předávání informací učícími knihovníky a změně způsobu, jakým je informační vzdělávání začleněno do studijní reality našich studentů.

Příspěvek Hany Heringové a Hany Šmídové shrnul aktivity Národního centra pro perzistentní identifikátory, zejména činnosti center ORCID a DOI, a zdůraznil výhody, které jednoznačná identifikace autorů a zveřejnění výsledků vědecké práce pro šíření OS představují.

Během odpoledního Bloku dobré praxe z knihoven zazněly tři příspěvky – Lucie Korhoňová (ČVUT) seznámila s výsledky využívání citačních databází Knihovna jako partner při využívání a prezentaci dat z Web of Science, Ludvík Steiner se ve své prezentaci Základy a záhady: pohledy vědců na otevřená data zabýval problematikou povinností spojených se zveřejňováním otevřených dat včetně ukotvení těchto zásad ve směrnici. A na závěr vysvětlila Štěpánka Běhalová z Muzea Jindřichohradecka, jak se naplňuje Komunitní role knihoven muzeí a galerií a představila fondy obou institucí nejen z hlediska rozsahu fondů, historické a umělecké hodnoty, ale také badatelského využití s posilováním osobních a komunitních vazeb.

Zcela zásadní téma v oblasti OS a zjednodušení a ujednocení katalogizačních sdílených záznamů přinesla Barbora Drobíková (UK) ve svém příspěvku Otevřeme knihovní data světu? A co má smysl? Na příkladu zahraničních vysokoškolských knihoven představila soudobé trendy v oblasti formátů knihovních propojených dat (linked data) zejména BIBFRAME pro katalogizační praxi v českém prostředí.

Konferenci zakončil a krátce zhodnotil místopředseda VV AKVŠ Jan Kříž, který poděkoval Věře Kubátové z Knihovny Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci a Lence Bělohoubkové z VŠE v Praze za úspěšnou organizaci konference. Ředitelka univerzitní knihovny Jarmila Dvořáčková z Ostravské univerzity pozvala přítomné na BA 2024. Tím bylo odtajněno místo konání a zveřejněn termín příští konference, který byl stanoven na 7.–9. 10. 2024. Více informací naleznete na https://www.akvs.cz/akce/akce-2023/ba-2023/.