KATEŘINA ŠEVČÍKOVÁ

PETR SCHINK

Malý Patrik si soustředěně jezdí autíčky po hracím koberci a nic nenasvědčuje tomu, že něco není v pořádku. Vzápětí ale všichni kolem zjišťují, že tentokrát nebude jeho návštěva knihovny tak bezproblémová. Jedno z autíček totiž není na svém místě v kufříku a Patrik spustí křik, který otřásá celým dětským oddělením vítkovické pobočky Knihovny města Ostravy. Obvykle by si knihovnice pomyslely něco o malých nevychovancích, ty vítkovické ale prošly hned několika semináři o autismu a nyní už dokážou podobným situacím předcházet a vytvářet pro malé autistické návštěvníky prostředí klidu a bezpečí. Vědí, že tato porucha se může projevit ve chvíli, kdy okolí dítěte nevnímá a neakceptuje jeho přísně nastavená pravidla, zvyklosti a rituály.

Být autistický ještě neznamená nemít lidskou duši. Ale znamená to být zvláštní. Znamená to, že co je normální pro zdravé lidi, není normální pro mne. A naopak, co je normální pro mne, není normální pro zdravé lidi… Jim Sinclair (1992)

Budova knihovny ve Vítkovicích je nevelká, ovšem moderně a účelně zařízená. K posezení a četbě zve řada útulných zákoutí, křesílek a stolků v dospělém i dětském oddělení. Všichni, dětské návštěvníky nevyjímaje, se však musí přizpůsobit pravidlům provozu knihovny. Ovšem stále častěji se nám stává, že pobočku navštíví rodiče s dítětem, které se svými projevy vymyká zažitým normám, a my pak většinou od rodičů zjišťujeme, že trpí některou z forem autismu. Toto postižení vážně zasahuje celou osobnost dítěte do hloubky a ovlivňuje tak jeho interakci s okolním světem. Na personálu knihovny pak je, aby si s nenadálou situací – nejlépe s pomocí rodičů dítěte – poradil.

S ohledem na tento fakt jsme se ve vítkovické pobočce rozhodli pomoci těm nemocným i těm zdravým. Vždyť knihovna bez bariér jistě neznamená jen to, že se čtenář vozíčkář bez problémů dostane na toaletu. Nedílnou součástí je také erudovaný personál, který si dokáže poradit i s postiženími, která nejsou na první pohled patrná.

Kde a jak začít? To byla samozřejmě prioritní otázka. Nakonec nám pomohla náhoda. Naše dlouholetá čtenářka paní Petra Doleželová, sama maminka dvou autistických dětí, nás upozornila na zvláštnosti v chování svých potomků a svěřila se nám, že by ráda zorganizovala seminář pro veřejnost o tomto problému.

Od nápadu nebylo daleko k realizaci. Brouzdáním na internetu jsme zjistili řadu zajímavých informací a také to, že v dubnu je vyhlášen Mezinárodní den autismu. A tady už bylo čeho se chytit. Poskytneme prostor, zajistíme přednášející i odborné hlídání pro děti. Po několikerém setkání s již zmiňovanou maminkou jsme měli jasno i o náplni programu: nastínit nejčastější situace, ve kterých u dítěte propuká problémové chování, jak těmto situacím předcházet, co dělat, jestliže již nastanou, a jak situaci vyřešit tak, abychom se jí do budoucna vyhnuli.

První ročník Týdne autismu v roce 2015 se konal plně pod organizační záštitou Mgr. Doleželové. Mimo Vítkovice probíhal ještě na několika dalších pobočkách knihovny. Zahrnoval řadu přednášek a odborných konzultací a upoutal pozornost celé řady rodičů, pedagogů, knihovníků a knihovnic. Každý se mohl dozvědět něco zajímavého o práci s autistickými dětmi, vyměnit si navzájem zkušenosti a osvojit si nové metody práce s takto postiženou mládeží.

V roce 2016 se řady posluchačů z celé České republiky rozšířily dokonce o zájemce ze Slovenska. V publiku nechyběl ani zástup studentek místní Střední zdravotnické školy a mnoho zaměstnanců knihovny. I přesto, že tento obsáhlý seminář byl přístupný široké veřejnosti zcela zdarma a ani přednášející tak nebyli honorováni, podařilo se nám pro naši věc získat na slovo vzaté odbornice ve svém oboru. Mezi nimi specialistku na poruchy smyslového zpracování a terapeutický přístup u autismu Mgr. Ing. Evu Vingrálkovou, Ph.D., Mgr. Petru Doleželovou (aplikovaná behaviorální analýza) i paní Gabrielu Mikovou, která se při své práci zaměřuje na souvislosti mezi výživou a autismem. Není bez zajímavosti, že všechny tři jsou zároveň matkami autistických dětí. Nechyběla prezentace internetového obchůdku se zaměřením na terapeutické a vzdělávací hry a hračky.

Naše vítkovická knihovna přispěla také svou troškou do mlýna. Díky nadačnímu fondu Vítkovice Steel jsme obohatili naše zázemí o obří molitanovou stavebnici. Ta umožňuje dětem postavit si vlastní soukromou pevnost s chráněnými hranicemi, přitom se však děti mohou vzájemně „otrkat“ při společné hře i stavění. Za několik týdnů, kdy stavebnice v prostorách knihovny funguje, již sklidila mezi dětskými návštěvníky velký úspěch. Při hře se stírají hranice mezi sociálními skupinami, rasami i různými postiženími.

Navzdory tomu, že Den autismu trval od devíti hodin ráno do čtyř hodin odpoledne a sestával ze tří různých obsáhlých přednáškových bloků, návštěvníci dokázali udržet pozornost a nadšení až do samého závěru a ochotně vstřebávali nové informace. Ostatně velmi pozitivní slovní hodnocení, živá debata i dotazníkové hodnocení hemžící se smajlíky svědčily o kladném přijetí. Tato velice povedená akce si přímo říká o vybudování nové tradice, a tak nezbývá než doufat, že se nám ji povede uspořádat i napřesrok s podobně kvalitním souborem lektorů.