Před 110 lety, 1. 3. 1914, se narodil americký spisovatel, esejista a literární kritik Ralph Ellison († 1994), který se proslavil románem Neviditelný, za který získal v roce 1953 Národní knižní cenu. Za svého života pak už vydal jen dvě knihy esejů, další díla včetně sbírky povídek a nedokončeného románu vyšla až posmrtně, když byla nalezena v jeho rozsáhlé písemné pozůstalosti.

Před 100 lety, 7. 3. 1924, se narodil japonský spisovatel, dramatik, filmový a rozhlasový scenárista a fotograf Kóbó Abe († 1993), který se považuje za hlavního představitele japonské avantgardy. V češtině vyšly jeho romány Písečná žena a Tvář toho druhého, sbírka povídek Červený kokon aj.

Před 210 lety, 9. 3. 1814, se narodil Taras Ševčenko († 1861), ukrajinský básník, výtvarný umělec, folklorista a etnograf, vedle Ivana Kotljarevského zakladatel moderní národní ukrajinské literatury, symbol země a ukrajinské kultury. V češtině vyšly např. výbory z básní V tom ráji na zemi, Ze studánky pod javorem nebo Sny moje a touhy.

Před 70 lety, 10. 3. 1954, se narodil Přemysl Rut, český klavírista, zpěvák, divadelní režisér, herec, spisovatel, esejista, básník, dramatik, redaktor, publicista a divadelní pedagog, autor knih Zkouška sirén, Parlando cantabile, Orchestrion v hlavě, Příběh a Shakespeare, Náměsíčný průvodce Prahou, Hry s druhým já, Žádné tragédie, Menší poetický slovník v příkladech aj.

Před 90 lety, 20. 3. 1934, se narodil australský básník, prozaik, dramatik a libretista David Malouf, z jehož dílny vyšly v češtině romány Imaginární život a Vzpomínka na Babylon.

Před 150 lety, 26. 3. 1874, se narodil jeden z největších amerických básníků Robert Frost († 1963), nositel čtyř Pulitzerových cen; česky vyšly výbory Hvězda v kamenném člunu, Na sever od Bostonu a Cesta, jíž jsem nešel. Mezi americkými modernisty byl solitérem, jako básník byl především lyrikem drsného přírodního světa a lidského života na pozadí nespoutané přírody.

Před 110 lety, 28. 3. 1914, se narodil jeden z největších českých spisovatelů Bohumil Hrabal († 1997). Pocházel z Brna-Židenic, dětství prožil v Nymburku, po maturitě na reálném gymnáziu studoval práva na Univerzitě Karlově v Praze, přičemž navštěvoval i přednášky z dějin literatury, umění a filozofie. Kvůli uzavření vysokých škol za okupace mohl studia dokončit až v roce 1946. Oficiálně začal publikovat v roce 1963, kdy vyšla sbírka povídek Perlička na dně, po níž následovala další povídková sbírka Pábitelé, novely Ostře sledované vlaky a Taneční hodiny pro starší a pokročilé a sbírka Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Hrabal se stal okamžitě domácí literární „hvězdou“ první velikosti, když upoutal svým originálním, nezvyklým stylem. Menzelova skvělá adaptace Ostře sledovaných vlaků (1966) dosáhla i mezinárodního věhlasu a získala Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Menzel pak v roce 1969 natočil podle povídek i film nazvaný Skřivánci na niti, ten však již nemohl být uveden, putoval rovnou do trezoru a premiéry se dočkal až v roce 1990 (a získal Zlatého medvěda na festivalu v Berlíně). Jeho publikační činnost se rozkročila do všech tří oblastí, které tehdy v české literatuře byly: oficiální, samizdatové a exilové. K nejdůležitějším dílům dále patří: Morytáty a legendy, Obsluhoval jsem anglického krále, Něžný barbar, Postřižiny, Městečko, kde se zastavil čas, Slavnosti sněženek, Krasosmutnění, Příliš hlučná samota, Harlekýnovy milióny a trilogie Svatby v domě, Vita nuova a Proluky, což je autobiografie vyprávěná ústy Hrabalovy manželky Elišky zvané Pipsy. Jiří Menzel dále natočil podle Hrabalových předloh další filmy: Postřižiny (1980), Slavnosti sněženek (1983) a Obsluhoval jsem anglického krále (2006)a další. V roce 1993 získal Hrabal Cenu Jaroslava Seiferta.

Před 180 lety, 30. 3. 1844, se narodil francouzský básník Paul Verlaine († 1896), blízký přítel básníka Arthura Rimbauda, původce termínu „prokletí básníci“ ve stejnojmenné knize, autor sbírek Saturnské básně, Galantní slavnosti či Romance beze slov. Nejúplnější české vydání Verlainových básní vyšlo v roce 2007 ve Vyšehradu v objemném svazku Básnické dílo (v překladu Gustava Francla).

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora