ROMAN HÁJEK hajek@svkkl.cz

Největší veřejná knihovna v Bruselu oslavila roku 2023 první dekádu svého provozu. Inspiruje šíří služeb i způsobem práce s knihovním fondem.

Kreativní zázemí

Dnešní prostory Muntpuntu vznikly decentním propojením trojice kdysi samostatných domů – dvou historických paláců a brutalistní kancelářské budovy ze 70. let 20. století. Někdejší kanceláře dnes slouží jako výpůjční, studijní a kreativní prostory, salony paláců knihovna využívá pro pořádání doprovodných akcí či k pronájmům třetím stranám, z nichž generuje zajímavou část vlastních příjmů. Což je podstatné mimo jiné proto, že od září 2023 poskytují všechny vlámské knihovny v Belgii své služby zdarma.

Architektonické řešení knihovny vychází z jednoduchého, velmi funkčního principu – v jádru budovy se nachází hlavní komunikace a „knižní věž“ procházející všemi podlažími, kolem jádra se tak rozprostírá volný, flexibilně uzpůsobitelný prostor. Díky tomu může knihovna reagovat na nejrůznější proměny potřeb a zájmů svých uživatelů. Jako třeba když před několika lety zrušila svůj hudební fond a místo něj vytvořila v nejvyšším podlaží coworkingové prostory, studio pro grafický design a fotoateliér. Tuto nabídku služeb pro kreativce v Muntpuntu nedávno rozšířili ještě o podcastové studio.

Nabídkou služeb se snažíme reagovat na potřeby našich uživatelů. Zohledňujeme přitom také jejich kompetence a dovednosti, aby s technologiemi ve studiích uměli sami pracovat, uměli si poradit i bez pomoci knihovníků. Velmi se nám osvědčil princip peer-to-peer učení, kdy knihovna dodává technologické zázemí a komunita uživatelů si předává know-how, přibližuje princip fungování vzdělávací expert Muntpuntu Rik Sturtewagen s tím, že úkolem pracovníků knihovny je pozorně se dívat a aktivně oslovovat talentované tvůrce, aby se do předávání znalostí a dovedností zapojili.

V brzkém úterním odpoledni jsou místa v kreativních dílnách obsazená zhruba z poloviny, hlavní špička teprve přijde. Sedí tu především mladí lidé, studenti spolupracující na školním projektu, několik dvacátníků či třicátníků zabraných do soustředěné práce, starší paní u rozměrné obrazovky bílého Applu vytváří design pozvánky na jakousi slavnost. A podobně pestré je složení uživatelů i u studijních míst v nižších podlažích. Zájem o židle rozmístěné v pravidelných rozestupech u dlouhých stolů pod okny je natolik enormní, že většinu z nich si musíte dopředu rezervovat. Není přitom potřeba mít v knihovně registraci. Rezervace probíhá online na konkrétní čas (maximum jsou tři hodiny), na místě se pak přihlásíte pomocí QR kódu.

Kurátoři knih

Jedna věc v Muntpuntu zaujme na první pohled. Přestože jde o největší vlámskou knihovnu, vlastně tu není nijak ohromující množství knih. A také jsou prezentované tak, aby působily co nejatraktivněji, jak je to běžné v knihkupectvích. U velké části titulů jsou tak místo hřbetů vidět celé obálky a především: v prostorách knihovny najdete řadu míst, kde je představen cílený kurátorský výběr titulů na určité téma (aktuálně například disidentské literatury vznikající v nesvobodných režimech nebo literatury věnující se problematice genderu), případně výběr z novinek. Kouzlo spočívá v detailu: každá kniha má svůj medailonek nalepený na regálu, takže zůstává viditelný i v případě, že je titul zrovna půjčený. O inspiraci tak nikdo nepřijde.

Kreativní práce s prezentací fondu tím nekončí. U dalšího regálu nedělali výběr titulů k aktuální kampani „Reuse, reduce, recycle“ knihovníci, ale místní organizace, které se zabývají otázkami životního prostředí. Společně s prezentací fondu tak knihovna formou medailonku prezentuje i místní aktéry, a prohlubuje tím vazby uvnitř komunity.

O jednotlivé sekce fondu (např. domácí beletrii, young adults literaturu apod.) se vždy stará několikačlenný tým knihovníků, kteří sledují vývoj trhu a doporučují, o jaké tituly by stálo za to fond doplnit a které na regálech exponovat. I tady platí, že se knihovna řídí zájmem a potřebami svých uživatelů. Na rozdíl od zrušeného hudebního oddělení tak například stále zachovává velmi početný fond DVD. Rik Sturtewagen to vysvětluje tím, že zatímco u hudby si stačí zaplatit jednu platformu a předplatitel má přístup k celé produkci, u filmů je placených platforem mnoho, nehledě na to, že některé artovější filmy zkrátka online sledovat nejde.

Zajímavým nápadem je sekce Sprinters, která obsahuje tituly se zkrácenou, týdenní výpůjční lhůtou: jde zpravidla o nové tituly, u nichž omezení výpůjční doby umožňuje uspokojit velký zájem veřejnosti – a podle zkušeností to uživatelé kvitují.

Velmi dynamická je i obměna fondu. Ke knihám, které se příliš nepůjčují, nepanuje velký sentiment. Na konci každého roku se poměrně značná část fondu nabídne k prodeji v bazaru (belgická legislativa umožňuje knihovně vyřazené knihy prodat a pro Muntpunt je to celkem citelný příjem do rozpočtu), aby byl dostatek prostoru pro novinky. Rychlá obměna fondu a způsob jeho prezentace má jeden zajímavý důsledek: pěstuje v uživatelích návyk chodit do knihovny pravidelně a sledovat, co podle jejich knihovníků stojí za to číst.

Platforma pro město

Když se s pracovníky Muntpuntu bavíte o jejich práci, jedno sousloví padá pozoruhodně často: „služba komunitě“ nebo „služba městu“. Spolupráci s místními spolky, aktivisty, školami, podnikateli, politiky, umělci apod. má Muntpunt pevně zakódovanou ve své DNA. Jsme platformou pro město, poskytujeme zázemí aktivitám, které nám přijdou smysluplné a jsou v souladu s našimi hodnotami. Ročně tu proběhne na 700 akcí, jen část přitom zajišťuje tým Muntpuntu, vysvětluje Rik Sturtewagen.

Aktivní roli knihovna hraje při realizaci komunikačních kampaní, jako je výše zmíněná „Reuse, reduce, recycle“, pro které oslovuje možné partnery, pomáhá představit činnost organizací ve městě, organizuje diskuse místních aktérů, hledá synergie, ve spolupráci s odborníky připravuje prezentační materiály a metodiky pro ostatní vlámské knihovny apod. Jednotlivé kroky a aktivity do sebe zapadají, navazují na sebe, díky čemuž knihovna – a nejen ona – tématem kampaně několik měsíc opravdu žije.

A abych nezapomněl: vedle toho všeho plní Muntpunt nezastupitelnou úlohu pro svého zřizovatele, tedy Vlámský region a vlámskou komunitu, pro kterou slouží jako kontaktní bod s veřejností, informační centrum a PR a destinační agentura v jednom. Jde v podstatě o činnost původní Organizace na propagaci Bruselu ve Flandrech, na jejíchž základech Muntpunt vznikl. S pracovníky zdejšího infopointu můžete probrat nejen tipy na nedělní výlet, ale třeba i správný postup v náročné životní situaci.

Foto: archiv Muntpunt, Brusel