Úvodem

Údaje získané z posledního celostátního průzkumu čtenářství dospělé populace ve věku 15+ v České republice¹ naznačují trend postupného poklesu četby knih. V současné době necelá třetina (27 %) dospělých za rok nepřečte ani jednu knihu, přičemž muži jsou na tom podstatně hůře než ženy. Od roku 2013 se počet nečtenářů v české dospělé populaci zvýšil o 11 %. Tento poznatek nemusí znamenat, že bychom obecně méně četli. Pokud jsme gramotní, čteme stále, ale stále více čteme v digitálním prostředí. Čteme textové zprávy, čteme články a reakce na sociálních sítích, přeposíláme zprávy z WhatsAppu apod. Je možné, že čteme více než kdy jindy, ale čteme také rychle, nedbale, povrchně a krátké texty, a to může být nebezpečné. Stále méně jsme schopni soustředit se na dlouhé texty, které vyžadují delší a hlubší soustředění. Žijeme v éře falešných zpráv, konspiračních teorií, zkreslených informací a dezinformací, zjednodušení a naprostých lží. To oslabuje schopnost společnosti přijímat informovaná demokratická rozhodnutí. O to více potřebujeme umět kriticky zkoumat vše, co je kolem nás. V tom nám může pomoci dovednost kritického a uvědomělého čtení, hlubokého a pomalého čtení, které rozvíjí kritické myšlení.

Lublaňský manifest o čtení byl zveřejněn na podzim 2023 na Frankfurtském knižním veletrhu. Manifest vyzývá ke zvrácení trendu poklesu čtenářských dovedností, vysvětluje význam úlohy pokročilých čtenářských dovedností v digitální době a zdůrazňuje potřebu výchovy silných a odolných čtenářů, kteří zvládají pokročilé čtenářské dovednosti. Jedná se o dokument, o který se mohou ve své činnosti opřít knihovny, školy a další vzdělávací instituce.

VÍT RICHTER Vit.Richter@nkp.cz

Lublaňský manifest o významu pokročilých čtenářských dovedností

Autoři:

• André Schüller-Zwierlein, Univerzita Regensburg, Německo
• Anne Mangen, Univerzita ve Stavangeru, Norsko
• Miha Kovač, Univerzita v Lublani, Slovinsko
• Adriaan van der Weel, Univerzita v Leidenu, Nizozemsko

S podporou:         

• International Publishers Association
• German Academy for Language and Literature
• Federation of European Publishers
• EU-READ, Consortium of European reading promotion organisations
• PEN International
• International Federation of Library Associations
• The International Board on Books for Young People (IBBY)
• Slovenian Book Agency

Společnost stojí před základní přeměnou, protože digitální technologie zásadně mění způsob, jakým žijeme, vzájemně komunikujeme, pracujeme, studujeme a čteme. Sociální a kulturní dopad procesu digitalizace na čtenářské dovednosti a postupy je stále nedostatečně prozkoumán. Zatímco digitální technologie nabízejí mnoho možností pro nové formy čtení, poslední empirické výzkumy ukazují, že digitální prostředí negativně ovlivňuje čtení, zejména čtení dlouhých textů a čtení s porozuměním. Zůstává také nejasné, zda přechod na digitální média skutečně naplňuje očekávání lepších výsledků učení. Různé nedávné výzkumy naznačují pokles klíčových čtenářských kompetencí a pokročilých čtenářských dovedností, jako je kritické a uvědomělé čtení, pomalé čtení, nestrategické čtení a čtení dlouhých textů, jako jsou knihy. Navzdory těmto zjištěním současná vzdělávací politika silně spoléhá na monokulturní standardizované testování základních čtenářských dovedností a na rostoucí využívání digitálních technologií. Výchova ke čtení, hodnocení, výzkum a školní politika obecně by se měly více zaměřit na postupy intenzivního čtení a s tím spojený rozvoj a pochopení pokročilých čtenářských dovedností u dětí a dospělých ve věku, který je stále více závislý na všudypřítomné digitální infrastruktuře.

Intenzivní čtení je naším nejmocnějším nástrojem pro rozvoj analytického a kritického myšlení. Takovým čtením si procvičujeme metakognici a kognitivní trpělivost, rozšiřujeme schopnost porozumět pojmům, posilujeme empatii a učíme se dívat na problémy z různých úhlů pohledu – to vše jsou nepostradatelné sociální dovednosti pro informované občany v moderních demokratických společnostech. Signatáři manifestu vyzývají k uznání trvalého významu pokročilých čtenářských dovedností v digitálním věku.

Zvrátit trend poklesu čtenářských dovedností je jednou z naléhavých výzev moderní společnosti.

Abychom se podíleli na demokratické společnosti jako informovaní občané, potřebujeme čtenářské dovednosti a postupy na vyšší úrovni, než je pouhé dekódování textů. Čtení není jen hlavní cestou k osobnímu rozvoji, základem celoživotního vzdělávání a základem značné části naší výměny informací, ale je také ústředním rozměrem vzájemného sociálního působení a účasti na společnosti.

Věk rychle se rozvíjejících obrazovkových technologií nám umožňuje na jedno kliknutí přístup k obrovskému množství zvukového, vizuálního a textového obsahu. Digitální revoluce má mnoho pozitivních dopadů. Například textový obsah se stal dostupnější pro obyvatele žijící v znevýhodněném prostředí a je také možné lépe vyhovět potřebám čtenářů s různými čtenářskými schopnostmi a omezeními. Musíme si však dát pozor, aby určité dovednosti a způsoby čtení neskončily jako jakési přežitky z rychle mizející starší informační doby. To platí zejména pro delší texty, jako jsou knihy, a pokročilé čtenářské dovednosti, které četba knih podporuje. Digitální prostředí může umožnit více čtení než kdykoli předtím v historii, ale také nabízí mnohá pokušení číst povrchně a roztěkaně – nebo dokonce nečíst vůbec. To vše ohrožuje pokročilé čtenářské dovednosti.

Proto vyzýváme k zamyšlení nad úlohou pokročilých čtenářských dovedností v digitálním věku.

Ve stále složitějším informačním prostředí musí být informovaní občané schopni rozlišovat mezi důvěryhodnými a nespolehlivými zdroji a flexibilně přizpůsobovat své čtenářské chování různým okolnostem. Intenzivní čtení cvičí pozornost a kognitivní trpělivost, která rozšiřuje slovní zásobu a koncepční schopnosti a aktivně podněcuje čtenáře, aby zpochybnili své vlastní předsudky. Jsou to především dlouhé texty, jako jsou knihy, které podporují pokročilé čtenářské dovednosti. Učí nás testovat různé interpretace, objevovat rozpory, předsudky a logické omyly a vytvářet jemná a křehká spojení mezi texty a kulturním pozadím, které potřebujeme k výměně lidských úsudků a emocí.

Intenzivní, kritické čtení je naším nejmocnějším nástrojem pro analytické a strategické myšlení. Bez něj jsme špatně vybaveni na boj s populistickým zjednodušováním, konspiračními teoriemi a dezinformacemi a v důsledku toho se stáváme náchylnějšími k manipulaci. Vzdělávací systémy se však stále více zaměřují na využívání multimodálních médií (využívajících více způsobů a forem) na úkor hloubkového pochopení textových informací. Kromě toho je složitost čtení vnímána jako problém kvůli obecnému sklonu k efektivitě, kterou je třeba řešit spíše zjednodušením než jako zrcadlo lidské složitosti a aktivity, které podporují analytické a strategické myšlení. V neposlední řadě se výuka a měření čtenářských kompetencí v současné době příliš soustředí na základní funkční a informační dovednosti. Přitom se zapomíná na celoživotní význam pokročilých čtenářských dovedností pro kritické myšlení, což je předpokladem úspěšného fungování demokratické společnosti.

Vyzýváme proto ty, kteří se podílejí na výuce, podpoře, měření a výzkumu čtenářských kompetencí, aby si uvědomili, že pokročilé čtenářské dovednosti a postupy formují život a společnost. Výuka a podpora čtení musí jít nad rámec výuky základních funkčních a informačních dovedností dětí školního věku a musí se zaměřit na celoživotní osobní rozvoj, jenž je posilován intenzivním a kritickým čtením. Měření čtenářských dovedností musí jít nad rámec standardizovaných ověřovacích textů a mělo by také zahrnovat kvalitativní a popisné údaje pro účely zjištění podrobné diagnostiky stavu pokročilých čtenářských dovedností v moderní společnosti. Výzkumy čtení by měly rozšířit svůj pohled na obory, jakými jsou výzkum informačního chování, výuka informační gramotnosti, mediální design, výzkum pozornosti a neurověda, a měly by také utvářet program systematického výzkumu, který by dokázal sladit různé pohledy a odstranit fragmentaci.

Budoucnost čtení ovlivňuje budoucnost naší společnosti. Demokratická společnost založená na informovaném souhlasu mnoha zúčastněných stran může mít úspěch jen díky odolným čtenářům s vysokou úrovní čtenářských dovedností. To si musí uvědomit zákonodárci ve všech oblastech. Jak říká Margaret Atwood: Nebudou-li mladí čtenáři a spisovatelé, nebudou brzy ani ti starší. Písemná kultura bude mrtvá… a s ní zemře i demokracie.

Další informace viz:

SCHÜLLER-ZWIERLEIN, André; MANGEN, Anne; KOVAČ, Miha a VAN DER WEEL, Adriaan. Why higher-lever reading is important. Online. First Monday. 2022, roč. 27, č. 5. Dostupné z: https://doi.org/https://doi.org/10.5210/fm.v27i5.12770. [cit. 2024-01-03]

Manifest můžete podepsat na: https://readingmanifesto.org/#

Překlad: Vít Richter, 18. 11. 2023

1 Průzkumy pravidelně od roku 2007 realizuje Národní knihovna ČR ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Základní informace z průzkumů jsou dostupné na: https://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/ctenarstvi-1/12_Cten.htm#pruzkumy. Tématu se rovněž věnoval příspěvek Čtení v Česku: Mezi tradicí a digitální revolucí  (Čtenář,  2024, č. 1, s. 10–13).

Foto: archiv SVK v Kladně