JITKA BANZETOVÁ jbanzetova@email.cz

Městská knihovna Chodov v někdejším okrese Sokolov obsluhuje 13 000 obyvatel města; disponuje 40 000 svazky. Provoz zajišťuje deset zaměstnanců (včetně dvou úvazků v informačním středisku, které je dislokované); užitná plocha nové budovy je 1100 m2. Náklady na rekonstrukci se zdvihly na 51,3 mil. korun (z původně plánovaných 37,3 mil.), z toho cca 20 mil. z dotací na brownfield. Provoz v nové budově byl zahájen 27. 10. 2023.

Knihovna v Chodově na Sokolovsku dlouhá léta fungovala ve vile, kterou nechal v roce 1911 postavit místní lékárník Hugo Hammerschmidt. Žil zde a provozoval lékárnu U Zlatého kříže až do svého vysídlení v roce 1946. V roce 1972 byla zrekonstruována pro potřeby knihovny. V roce 2002 byla k původnímu objektu přistavěna moderní část, určená pro služby čítárny a malou expozici historie města. Původní vila je malebná a má stále své kouzlo, ale pro služby knihovny a potřeby jejích návštěvníků už nedostačovala. Pro rekonstrukci by byly nutné rozsáhlé investice – problémy byly zejména se statikou budovy, starými elektrickými rozvody a bezbariérovostí. Vedení města proto nechalo zpracovat studii, která potvrdila, že pro provoz knihovny bude ekonomičtější zrekonstruovat jiný objekt.

Návrhů bylo několik, nakonec byla v roce 2019 vybrána budova bývalé výrobny knedlíků (předtím byl objekt využívaný také jako zdravotní středisko a mateřská škola), která se nachází v blízkosti autobusového nádraží, polikliniky a nákupního střediska, na pomezí historické a sídlištní části Chodova, navíc v bezprostřední blízkosti městského parku a komunitní zahrádky. Pro potřeby čtenářů a dalších návštěvníků knihovny má ideální polohu.

Práce na projektu začala v roce 2019, vlastní rekonstrukce v srpnu 2021. Z původní budovy zůstal pouze skelet se stropy a podlahami. Stavba byla z velké části financována z dotací pro regionální rozvoj, takže bylo nezbytné zachovat původní půdorys objektu. Nová knihovna má dva pavilony spojené společným schodištěm a nově vybudovaným výtahem. Každý z pavilonů má částečně otvíratelné a stíněné střešní okno a své vnitřní schodiště, což místu dodává příjemný pocit volného prostoru. Děti i dospělí se setkávají u centrálního pultu, kde se provádí vracení knih, registrace a finanční procesy. Ve vstupní hale jsou selfchecky pro půjčování knih (dětské oddělení má navíc vlastní selfcheck ve svém pavilonu). Součástí knihovny je malá kavárna s nabídkou aktuálních čísel novin a časopisů. Do podzemního podlaží je umístěn společenský sálek. Knihovna také provozuje malé knihkupectví.

Horní patro oddělení pro dospělé je určeno beletrii. Nachází se zde i pro veřejnost přístupný malý sklad, kam je umístěn fond klasické literatury a doporučené četby pro střední školy. Spodní patro je zaměřeno na naučnou literaturu, do které jsou tematicky včleněny odebírané časopisy.

Pro nejmenší děti je určen prostor v horní části dětského pavilonu, kde je i mnoho hraček a „válecích“ prvků. Spodní podlaží pavilonu je zaměřeno na starší děti a jejich potřeby. V obou patrech dětského pavilonu je dostatek místa pro hry, tvoření a vyrábění, kolektivní akce pro děti a další aktivity. Z dětského oddělení je v přízemí přístup na venkovní letní terasu, která bude dalším atraktivním prostorem pro činnost oddělení.

Oba pavilony jsou částečně vybaveny pojízdnými regály, takže jejich prostor je multifunkční.

Úvodní jednání s architekty vypadala nadějně, na výsledném řešení se však podepsala úsporná opatření. Vzhledem k limitům půdorysného základu se také nedostalo na žádoucí zajištění prostor pro zaměstnance. Naprostá většina interiéru je určena pro deponaci fondů a zajišťování knihovnických služeb. Pro zaměstnance jsou vytvořeny malé „odkládací“ zasklené minikanceláře v patrech pavilonů a společná kuchyňka (sloužící jako jídelna nebo prostor pro porady). Kuchyňku je možné využít i pro alternativní akce pro veřejnost.

Původní architektonický návrh vystavět knižní regály až do stropu půjčoven (zdůraznění vertikální linie stavby) nakonec přijali i knihovníci. Vyšší patra regálů slouží jako „sklady“, budou se zde postupně ukládat díla na pokračování (à la Dynastie Morlandů), v oddělení pro děti pak budou sloužit k výstavkám hraček a artefaktů vytvořených v kreativních dílnách.

Knihovna je bezbariérová. Avšak architektonické řešení ovlivněné nedostatkem financí již dnes působí problémy např. při vstupu do knihovny i při pohybu v interiérech. Knihovna je kromě nosných sloupů prosklená, nemá však automatické otevírání dveří. Použité dveře jsou velmi těžké.

Oprava objektu knihovny se zpozdila a zdražila kvůli celospolečenským krizím, a proto nedošlo k realizaci některých původně zamýšlených prvků. Některé by proto bylo žádoucí zajistit v blízké budoucnosti. Při stavbě byla provedena příprava pro zatravnění střechy jednoho z pavilonů, zprovoznění terasy na střeše druhého pavilonu a fotovoltaiku. Pro další etapu se také plánuje revitalizace okolí a parku. Knihovna má v tomto ohledu přislíbenou pomoc zřizovatele.

 

Foto: archiv MěK Chodov