Na závěr letošního již 75. ročníku časopisu Čtenář jsme se obrátili na kolegy z redakcí dalších profesních periodik s otázkami „Co byste přáli časopisu Čtenář do dalších 75 let existence?“ a „Kam se v tomto období budou ubírat knihovny a knihovnictví  jako obor?“ Z jejich reakcí jsme sestavili následující kaleidoskop názorů. A teď již vzhůru do dalších let existence časopisu, jež bezesporu poznamenají změny probíhající v oboru, neustálé rozšiřování technických možností šíření informací i praktické potřeby uživatelů a čtenářů.

Až bude časopisu Čtenář 150 let, rozhodně bych mu přála, aby stále vycházel, a to nejen v elektronické, ale také v tištěné podobě. Aby za jeho stránkami stáli „živí“ lidé a ne jen umělá inteligence. Přeji mu i nadále zapálené autory, šikovné grafiky a zvídavé čtenáře. 

Kam se budou ubírat knihovny a knihovnictví jako obor, je těžké říci. Už nyní se knihovny proměňují přímo před očima. Z klasických půjčoven knih se transformují na komunitní centra, v nichž se dá najít vše od vzdělání až po zábavu. S knihovnami se samozřejmě musí transformovat i samotný obor a v neposlední řadě také knihovník. Během dalších 75 let si umím představit, že knihovny začnou více využívat umělou inteligenci. Bude jim sloužit jak k běžné agendě, vzdělávání, tak i pro zábavu. Budou pro své uživatele fungovat v režimu 24/7 a více než na klasické tištěné knihy se budou zaměřovat na digitální zdroje. Věřím, že v roce 2098 bude síť knihoven stejně hustá jako dnes a knihovny budou vnímány jako centra vzdělávání, zábavy a oddychu. V neposlední řadě budou bezpečným prostorem pro všechny, kdo do nich vstoupí.

PETRA ŘOUTILOVÁ petra.routilova@svkhk.cz

knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje U nás

Redakci časopisu Čtenář přejeme nekonečnou inspiraci a neutuchající tvůrčí nadšení pro psaní textů, ať jí práce přináší potěšení a uspokojení. Přejeme, aby si články našly vždy své čtenáře, aby byly nápomocné v práci knihovníků a informačních pracovníků, a tím vedly k vylepšování služeb knihoven. Věříme, že časopis bude i nadále otevřeným prostorem pro nové trendy v knihovnictví a pro diskusi, bude přinášet svěžest a nové podněty do práce knihovníků.

Redakci dále přejeme ochotné spolupracovníky a autory textů, tvůrčí nápady, aby časopis dokázal oslovit všechny generace pracovníků knihoven, aby byl pro ně zdrojem informací, nabízel příklady dobré praxe, poznání, aby texty byly první pomocí při řešení problémů a byly nápomocné při hledání rad a nápadů.

Přejeme, aby časopis Čtenář vytrval dalších 75 let a rádi bychom ho viděli jako moderní zdroj informací, dostupný v elektronické verzi na všech médiích, které nám tato doba přinese. Budeme rádi, když za 75 let bude nadále přinášet informace o minulém, současném i budoucím dění v knihovnách a informačních institucích, když bude zdrojem nových pohledů na činnost knihoven.

A jak si představujeme knihovnictví za tři čtvrtě století? Věříme, že knihovnictví nadále zůstane oborem blízkým lidem, že si knihovny zachovají pověst místa, které umí nabídnout kvalitní literaturu, kulturu, vzdělání, zábavu, ale i klid a pohodu, že knihovna zůstane prostorem, kde se snoubí tradice s modernou, místem nových technologií, ale i tradičních postupů.

ANNA MACUROVÁ anna.macurova@rkka.cz

Sova, časopis Regionální knihovny Karviná

Téměř vše je vždy o lidech, Čtenáři bych tak přála výborný tým lidí, tahounů, bez kterých nejde realizovat nic, s hromadou dobrých nápadů na zajímavé a inspirativní články, které si najdou spoustu nadšených čtenářů. 

Doba je velmi turbulentní, v mnoha oblastech nevíme, co bude zítra, za rok, natož v roce 2098. Knihovny jsou místy otevřenými a přístupnými, dokáží reagovat na změny, přizpůsobit se poptávce ze strany uživatelů, neustále hledat nové služby a aktivity. Stejné to bude i v budoucnu – knihovny i nadále budou prostorem, v jehož středu stojí uživatel a jeho potřeby a zájmy, více budou figurovat jako instituce vzdělávací, sledující a poskytující moderní technologie a komfortní zázemí, ve kterém návštěvníci budou chtít trávit svůj čas. Knihovnictví se ve větší míře zaměří na výuku odborných, výzkumných a lektorských dovedností. Informací je v dnešní době obrovský přebytek, zorientovat se v nich je pro mnohé problém, knihovník musí být pro uživatele poskytovatelem relevantních informací, o které se může opřít, a knihovna důvěryhodnou institucí. Na tento stav by se měl budoucí knihovník dobře připravit.

JANA FIALOVÁ zpravodaj@kkvysočiny.cz

internetový Knihovnický zpravodaj Vysočiny

Časopis Čtenář má za sebou úctyhodných 75 let existence a působení na rozvoj vědomostí o čtenářích, čtenářství, knihovnictví a knihovnách. Co mu přát do dalších let?

Přejme mu, aby stále dokázal informovat o trendech v oblasti knihovnictví nejen u nás, ale i ve světě. Aby byl časopisem, který inspiruje knihovny v jejich práci a pomáhá jim vyměňovat si zkušenosti. Aby přinášel novinky o možnostech ve vybavení knihoven i informačních systémech u nás i v zahraničí. Skvělé by byly také články o architektuře knihoven: některé knihovny působí v supermoderních budovách se špičkovým vybavením, jiné jsou umístěny v budovách sice historických, ale postrádajících moderní možnosti. Myslím, že by bylo dobré se prostřednictvím časopisu seznámit také s názory současných studentů knihovnictví, kteří mohou prostřednictvím svých diplomových prací přinést nové pohledy na obor. Zajímavé by bylo také poznat práci v různých typech knihoven: někteří knihovníci pracují v knihovnách celonárodního významu, jiní v menších městech nebo na vesnicích. Pro všechny je jejich činnost určitě důležitá.

 Nadmíru důležité je ještě jedno téma: jak získat, možná také jak si vychovat čtenáře. Tady by si knihovníci mohli vyměňovat zkušenosti. Nejedná se ani tak o dospělé čtenáře, kteří už mají nějaké čtenářské návyky, ale spíše o čtenáře dětské. Všichni známe akce, jako je Noc s Andersenem, ale ty jsou spíše nárazové, a prostor by tak měla dostat spíše každodenní práce, hlavně spolupráce. Hlavní význam v této oblasti má zejména rodina a škola, na těch leží největší zodpovědnost při výchově ke čtení, ale pokud mají knihovny jakékoliv zkušenosti s výchovou dětských čtenářů nebo i teenagerů ke čtení, myslím, že by stály za zveřejnění. Vždyť to, co knihy svým čtenářům mohou přinést, se snad ani nedá docenit, a to nejen pro ně samotné, ale pochopitelně i pro celou společnost. Člověk, který dokáže pochopit informace a vybrat si z nich to podstatné, je i v dnešní „pokrokové“ době stále něčím dost vzácným. Časopis by se také měl i nadále zabývat průzkumy čtenářství, aby na ně knihovny a knihovníci mohli reagovat.

A kam se budou ubírat knihovny a knihovnictví? O zítřku předem nikdo nic neví, tak promlouvá otrok Kaptah ke svému pánovi Egypťanu Sinuhetovi ve stejnojmenné knize Miky Waltariho. A zdá se, že tato slova jsou pravdivější než veškeré hypotézy futorologie nebo vysněné světy sci-fi. Zítřek dovede překvapit. Když se v dnešní době vrátíme k některým předpovědím budoucnosti z doby před několika desetiletími, nestačíme se divit nebo i smát.

Věřím, že knihovny budou i nadále plnit stejnou úlohu jako dnes: shromažďovat moudrost lidstva, pomáhat těm, kteří budou chtít vynaložit trochu úsilí orientovat se ve stále složitějším světě. S pomocí knih můžeme zjistit, že lidé jsou vlastně všude stejní – anebo zase o tolik jiní, že jsme si to nedokázali ani představit. Postavy z knih se nám mohou stát bližšími než lidé, které potkáváme každý den. Poezie nám může otevřít bránu do světa básnických obrazů a krásy slov, kterou dokáže vyjádřit jen básník. Ale čtení není jen dodrodružství poznání nebo hledání krásy, je to také velká zábava.

Zatím píši jen o beletrii, ale knihovnictví bude samozřejmě průvodcem i ve světě faktů a dokumentů se všemi moderními vynálezy, které umožní knihy i veškeré informace shromažďovat a vnímat nově. Svůj podíl, a zatím je těžké říct jaký, zde zřejmě bude mít i umělá inteligence. Věřme, že knihovny si z ní vezmou jen to dobré!

Knihovna nemusí shromažďovat jen informace a jejich nosiče, ale i lidi. Knihova se může stát a věřím, že tomu tak bude i v budoucnu, komunitním centrem, které bude shromažďovat lidi se zájmem o kulturu vůbec, ať už to budou milovníci literatury, výtvarného umění, hudby. Knihovna může organizovat setkávání čtenářů se spisovateli a básníky, lidmi, kteří procestovali svět, kteří něco vytvořili – záleží jen na jejich dobré vůli a schopnosti, abych použila módní klišé, „vyjít ze své komfortní zóny“. A tady jsem se neponořila do  fiktivního světa sci-fi nebo do nějakého paralelního vesmíru, komunitními centry jsou knihovny už dnes. Věřím, že lidé se budou snažit překonat odcizení a snad i odlidštění současného světa tím, že budou chtít najít spřízněné duše ve světě čtenářů. Je to jen hudba budoucnosti? To ukáže čas, a my knihovníci se určitě pokusíme pro to něco udělat. Vize knihovny jako centra krásy a inteligence je možná příliš krásná, než aby byla skutečná. Ale proč se jednou nepřenést do vysněného světa?

MARKÉTA BEYEROVÁ okpb@okpb.cz

ředitelka Knihovny Petra Bezruče v Opavě, vydavatele OKOO – Občasníku knihoven okresu Opava

Máme před sebou období rychlých změn a výzev s nimi souvisejících. Digitální technologie, kybernetická bezpečnost, mediální gramotnost, umělá inteligence – to jsou vše oblasti, které mají a budou mít významný vliv nejenom na nás, naše životy, ale i na podobu knihoven a jejich služeb. Jsem přesvědčená, že knihovny v této zkoušce obstojí. Určitě se promění a budou se dál proměňovat, budou nabízet stále více digitálních služeb a konzultací. Ale zároveň budou dále rozvíjet offline služby, usilovat o rozvoj čtenářské a dalších typů gramotností, poutavými aktivitami lákat do svých prostor různé skupiny návštěvníků. Vizuálně budou moderní, krásné a pohodlné. Poroste význam jejich role vzdělávací instituce, budou místy kulturního a komunitního života, které obec i její obyvatelé vnímají jako důležité místo. To bych si velmi přála. V návaznosti na výše uvedené má před sebou velkou výzvu i časopis Čtenář. Tak jako vše okolo se pravděpodobně i on bude muset proměnit a hledat cesty ke svým čtenářům – ať už formou, obsahem, zaměřením nebo provedením textů. Přeji proto Čtenáři a týmu okolo něj do dalších let hodně sil čelit těmto výzvám. 

DANA PETRÝDESOVÁ petrydesova@kvkli.cz

ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci, vydavatele časopisu Světlík – Svět libereckých knihoven

Čtenáři na cestu do devadesátých let 21. století

Časopis Čtenář patří neodmyslitelně ke knihovnám. Uvědomuji si, že kdykoli jsem zavítala do některé z mnohých knihoven, vždy byla na čítárenské polici vystavena jeho známá tradiční obálka. V mnohdy novém prostředí to byl jeden z prvních přívětivých dojmů setkání se starým známým. Při příležitosti dožitých (!) 75. narozenin bychom rádi pozdravili Čtenáře jako našeho staršího bratra jménem časopisu Lékařská knihovna, který vydává Národní lékařská knihovna. Z malého zamyšlení k letům příštím:

Dětem narozeným v příštím roce (2024) bude v roce 2099 kolem pětasedmdesáti, tedy počítejme, že časopis Čtenář by ještě sledovaly tři generace čtenářů.

Zůstává jisté, že potřeba dozvídat se, vědět, přemýšlet, vytvářet je nepomíjející. Informace, informační zdroje budou potřebné stále, otázkou je jejich forma, způsob získání a předávání. Odborný časopis jako médium pro sdělování své určené komunitě si od 17. století drží nezastupitelné místo. Domníváme se, že tomu nebude jinak ani na sklonku devadesátých let 21. století. Časopis zůstává jedinečný a potřebný jako pravidelná písemná platforma pro autory i čtenáře, přestože informace je a bude možné získávat i z jiných zdrojů různými formami.

Budou ještě následující generace číst? Shodneme-li se na tom, že čtení a psaní umožňuje přenos a uchování informací a znalostí, pak je nezbytné tyto gramotnosti udržet a rozvíjet. Knihovny mohou podle svého určení plnit svá poslání v široké škále rolí, jsou přirozenými kulturními a vzdělavatelskými centry. Z příkladů budování moderních knihoven ve světě (např. Centre George Pompidou, AArhus Bibliotekerne, knihovna OODI v Helsinkách, NTK, smělý projekt Černé kostky aj.) můžeme vyvodit, že instituce knihovny ve své rozmanitosti přežije další století. Dobrá zpráva pro zachování čtení a čtenářství přichází z nedávného empirického výzkumu¹: digitální technologie nabízejí velký potenciál pro nové formy čtení. Avšak výzkum také ukázal, že digitální prostředí má negativní dopad na čtení, zejména na dlouhé formy čtení a čtení s porozuměním. Rozvoj technologií je mantrou posledních desetiletí. Tady k zamyšlení použiji citát Arthura Schopenhauera (1788–1860): Mnohdy je ztráta tím, co nás učí hodnotě věcí.

Adaptaci čtenářů na papírovou, elektronickou, zvukovou, vizuální formu či virtuální realitu, činnosti umělé inteligence v knihovnách ponechme generačním zvyklostem. Informační věda a knihovnictví jakožto vědní, studijní a praktický obor respektují kulturní a společenskou realitu. Dá se tedy očekávat jejich rozvoj více spojený s novými technologiemi, avšak s vědomím zachování nezastupitelnosti lidského faktoru.

Závěrem bychom rádi jménem časopisu Lékařská knihovna popřáli Čtenáři další kontinuitu, mnoho vytrvalosti a zdaru při redakční práci, a hlavně úspěšné postupování tvorby časopisu novým generacím.

EVA LESENKOVÁ lesenkova@nlk.cz

časopis Lékařská knihovna

Přála bych časopisu Čtenář, aby byl stále celostátním oborovým časopisem a plnil svoji informační, vzdělávací a archivační roli, aby se z něho i po letech dalo vyčíst „jací jsme byli“, „co jsme vlastně dělali“, „jak jsme si to představovali a jaká byla nakonec realita“.  Dále bych mu přála, aby stále vycházel v tištěné podobě a současně byl open access a dařilo se mu oslovovat všechny věkové kategorie čtenářů. Aby se mu podařil mezioborový přesah a četli si v něm i lidé z jiných (nejen) příbuzných oborů, abychom v něm dále nacházeli inspiraci pro naši každodenní práci. A také, aby ho pořád vedli nadšenci, které to bude bavit. Tak Čtenáři na zdraví!

Kam se budou ubírat knihovny a knihovnictví jako obor, to je těžká otázka. Myslím si, že knihovna zůstane pro lidi místem, kam se budou moct „schovat“ před přetechnizovaným světem. Možná ocení vůni starých knih, maličko zatuchlý vzduch…  Místo, kde budou hledat nejen vědomosti, ať už v jakékoli podobě, ale také uvolnění či relaxaci. Možná to bude něco, jako když se vracíte domů… Náš obor bude samozřejmě reagovat na nové technické vymoženosti. Bude využívat nových technologií ve zpracování fondů, v nabídce nových služeb, ve vzdělávání apod. Ale věřím, že knihovna bude pořád knihovna, místo, kam se člověk bude rád vracet, kde se bude cítit dobře.

RENÁTA KREJČÍ SALÁTOVÁ Renata.KrejciSalatova@nkp.cz

Knihovna: knihovnická revue

1 SCHÜLLER-ZWIERLEIN, André, Anne MANGEN, Miha KOVAČ a Adriaan VAN DER WEEL. Why higher-level reading is important. First Monday [online]. 2022, 27(9) [cit. 2023-10-25]. ISSN 1396-0466. Dostupné z: https://doi.org/10.5210/fm.v27i5.12770.