Před 100 lety, 4. 12. 1923, se narodil italský básník, prozaik, esejista, překladatel a profesor slavistiky Angelo Maria Ripellino († 1978), znalec ruské a české literatury, autor knihy Magická Praha.

Před 95 lety, 6. 12. 1928, se narodil český spisovatel Karel Pecka († 1997), autor románu o životě politických vězňů Motáky nezvěstnému či povídek Malostranské humoresky.

Před 95 lety, 7. 12. 1928, se narodil český spisovatel, publicista, scenárista a překladatel Zdeněk Mahler († 2018), autor knih o Mozartovi (Sbohem, můj krásný plameni), Smetanovi (Nekamenujte proroky), Dvořákovi (Spirituál bílého muže) či Mahlerovi (Krajan Gustav Mahler), překladatel Gogolova Revizora, autor scénáře k filmům Božská Ema, Lidice a dalším a televizního eseje Ano, Masaryk; jako poradce se podílel na scénáři k Formanovu filmu Amadeus.

Před 415 lety, 9. 12. 1608, se narodil anglický básník John Milton († 1674), jehož nejslavnějším dílem je rozsáhlý epos Ztracený ráj.

Před 105 lety, 11. 12. 1918, se narodil ruský spisovatel Alexandr Solženicyn († 2008). Za kritiku Stalina v dopise svému příteli byl v r. 1945 zatčen a následujících osm let strávil v trestaneckých táborech. V letech 1953–1956 žil ve vyhnanství, v r. 1957 byl rehabilitován a pak působil jako učitel. Proslavil se  působivou novelou Jeden den Ivana Děnisoviče (1962), v níž líčí život v trestaneckém lágru (gulagu). Následovaly novely Případ na stanici Krečetovka, Matrjonina chalupa a Ve vyšším zájmu a další prózy. V r. 1968 pak vyšly na Západě a v samizdatu rozsáhlé romány V kruhu prvním a Rakovina. Solženicyn se brzy proslavil po celém světě, doma mu však bylo znemožněno publikovat a byl pronásledován úřady. V r. 1970 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. V r. 1971 vyšla v Paříži kniha Srpen 1914 a doma byl Solženicynovi konfiskován ukrývaný rukopis Souostroví Gulag (kniha postupně vyšla v Paříži v letech 1973–1975); v r. 1974 byl deportován ze země a zbaven sovětského občanství. Do Ruska se vrátil v r. 1994. Česky dále vyšla kontroverzní dvoudílná historiografická práce Dvě stě let pospolu – Dějiny rusko-židovských vztahů v letech 1795–1916 a v letech 1917–1995, výbor povídek Meruňková zavařenina, Lenin v Curychu (výbor z nedokončeného cyklu Rudé kolo) a další.

Před 225 lety, 24. 12. 1798, se narodil největší polský romantický básník Adam Mickiewicz († 1855), autor národního eposu Pan Tadeáš, veršované historické povídky Konrád Wallenrod či dramatu Dziady.

Před 160 lety, 24. 12. 1863, zemřel anglický spisovatel William Makepeace Thackeray (* 1811), autor satirických románů z anglické společnosti, jejichž vrcholem je Jarmark marnosti; k dalším patří např. Barry Lyndon skvostně zfilmovaný Stanleym Kubrickem.

Před 85 lety, 25. 12. 1938, zemřel Karel Čapek (* 1890), jedna z nejvýznamnějších osobností české literatury. Jeho bratrem byl výtvarník a spisovatel Josef Čapek (1887–1945); některá díla napsali společně: hry Lásky hra osudná, Ze života hmyzu a Adam stvořitel, knihu Krakonošova zahrada a další. Z díla Karla Čapka jmenujme zejména dramata Loupežník, R.U.R., Věc Makropulos (hra se stala námětem opery Leoše Janáčka), Bílá nemoc a Matka; romány Továrna na absolutno, Krakatit, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Válka s mloky, První parta a Život a dílo skladatele Foltýna; soubory povídek; knihy Kritika slov, O nejbližších věcech, Zahradníkův rok, Marsyas čili Na okraj literatury, Apokryfy, aj. a rozsáhlé Hovory s T. G. Masarykem; cestopisy; průkopnické překlady Francouzská poezie nové doby; knížky pro děti Devatero pohádek a Dášeňka čili Život štěněte.

Před 85 lety, 27. 12. 1938, zemřel ve stalinském gulagu jeden z největších ruských básníků 20. století, prozaik a esejista Osip Mandelštam (* 1891), představitel akméismu, autor sbírek Kámen a Tristia či pozoruhodného eseje Rozprava o Dantovi.

Před 210 lety, 29. 12. 1813, se narodil Karel Sabina († 1877), český politik, publicista, kritik, básník, dramatik a prozaik, dnes známý především jako libretista Smetanových oper Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta a nechvalně také tím, že byl spolupracovníkem rakouské tajné policie.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora