MILAN VALDEN Milan.Valden@nkp.cz 

Přinášíme vám přehled publikací o filmu, které u nás vyšly v poslední době (zhruba za poslední tři roky). Přehled si neklade nárok na úplnost, přesto je dokladem šíře nabídky v této oblasti, která může až překvapit.

Stručný příběh filmu Iana Haydna Smithe (Grada, 2021, přel. Jan Podzimek a Dina Podzimková) seznamuje s filmovými žánry, klíčovými díly, hnutími (je zmíněna i Československá nová vlna) a technikami. Přístupné, stručné a zábavné čtení umožní těm, kdo rádi sledují filmy, nový pohled na jejich favority a také je upozorní na to, co by bylo dobré vidět.

Kniha filmu kolektivu autorů z edice Velké ideje (Universum, 2023, přel. Iva Hejlíčková a Martina Neradová) je komplexním průvodcem těmi nejlepšími filmy, které se kdy objevily na stříbrném plátně. Věnuje se historii kinematografie od zlatého věku černobílých filmů v Hollywoodu až po mezinárodní artové filmy a novodobá mistrovská díla. Seznámí čtenáře s profily více než stovky nejlepších filmů, které kdy byly natočeny, a myšlenkami, tématy a zápletkami, které za nimi stojí. V knize nalezneme ikonické filmové hlášky s citáty kritiků, slavné filmové plakáty a množství graficky zpracovaných hlavních myšlenek a příběhů některých z uváděných filmů.

Příručka Jak si užít film Pavla Ryšky (Albatros, 2022) je určena mládeži. Stylové ilustrace Jana Šrámka ukážou, jak se opřít o kinetoskop, jak zaparkovat v autokině nebo jak vypadá Drákula v nízkém rozlišení. Dozvíme se, k čemu je režisérovi dobrá kšiltovka, jaký je rozdíl mezi filmovými pásy a digitálními snímky, kam se ukládají staré filmy a spoustu dalších věcí o kinematografii.

Dílem encyklopedie, dílem rozcestník a rádce pro všechny fanoušky filmové magie, to je Encyklopedie fantasy filmu Petra Cífky a kolektivu autorů (XYZ, 2021). Nebo také velká mapa pro všechny ochotné turisty, co chtějí navštěvovat nepřeberné množství kouzelných krajin. Fantasy ale není jen o udatných hrdinech, spanilých princeznách, zlých čarodějích a nepřemožitelných dracích; na otevření brány do žánru filmové fantasy není potřeba žádné speciální zaklínadlo.

Encyklopedie akčního filmu Petra Cífky, Václava Rybáře a Matěje Svobody (XYZ, 2022) je průvodcem, který představuje to nej z akčního žánru napříč dekádami. Poznáme životy největších hvězd, dozvíme se, ve kterém filmu se objevila nejlepší přestřelka nebo nejzábavnější honička, a nahlédneme do zákulisí scén, které i po letech ohromí každého diváka.

Superhrdinské filmy ze světa Marvelu jsou spojeny do jednoho velkolepého vesmíru. Publikace Adama Braye Marvel Studios: všechno, co potřebuješ vědět (CPress, 2022, přel. Hana Vašková) umožní rozplést dějové linky, vnořit se do přelomových bitev a důkladně poznat všechny hlavní postavy, ať už jsou to hrdinové, nebo padouši. V knize nalezneme spoustu informací, odpovědi na nejčastější otázky a přehledně graficky zpracované souhrny dějů všech filmů prvních tří fází filmového světa Marvelu.

Továrna na „falešné“ sny Vítka Formánka (Petrklíč, 2021) odkrývá pravdu o dnešním často bezohledném filmovém byznysu, demytizuje představy o pohádkovém životě v hollywoodské „továrně na sny“ a upřímně odhaluje trnitou cestu k filmování. Kniha je plná zajímavých příběhů a obsahuje velké množství autogramů a fotografií.

Továrna na sny. Tajné příběhy hollywoodských trháků Václava Rybáře a Matěje Svobody (XYZ, 2021) nabízí ucelený přehled filmů a tvůrců, kteří akční žánr střídavě stavěli a vyhazovali do vzduchu. Co se ale nachází pod pozlátkem Hollywoodu a za oponou mašinérie, kde se skrývají fascinující příběhy, šokující souvislosti i drobné trhlinky v jinak dokonalých úsměvech hrdinů z plakátu?

Giannalberto Bendazzi je autorem Dějin animovaného filmu, nejrozsáhlejšího a nejhlubšího textu svého druhu, založeného na myšlence, že si animace jako svébytné kinematografické odvětví zasluhuje vlastní odborný výklad a vlastní dějiny. U nás zatím vyšel první díl Počátky – zlatý věk (NAMU, 2023, přel. Eliška Děcká a kol.).

Úvod do dokumentárního filmu Billa Nicholse (NAMU, 2022, přel. Kateřina Erbenová) je klíčovou knihou teorie dokumentárního filmu. Definuje základní pojmy a zároveň zavádí jednoznačné kategorie, které pomáhají orientaci v různorodé dokumentární kinematografii. Kniha se na akademické půdě stala jednou ze základních teoretických koncepcí dokumentárního filmu vůbec.

Dobrodružství vzniku dokumentárního filmu v jedné knize, to je publikace Jak se dělá dokument editorů Andrey Slovákové a Petera Kerekese (Nová beseda, 2022). Rozhovory s tvůrci a tvůrkyněmi v různých fázích jejich dokumentární tvorby zachycují celý proces vzniku dokumentu.

Italský western, jemuž je věnována kniha Fenomén italský western: sociokulturní charakteristiky jednoho žánru (Casablanca, 2021), představuje nejen jeden z nejpopulárnějších žánrů italské kinematografie, ale i komplexní sociokulturní fenomén, který rezonuje v širokém mezinárodním kontextu. Autor Jan Švábenický se ho snaží představit z jiného pohledu, odlišného od výkladů, které se stále opakují v publikacích věnovaných tomuto žánru. Pro svou analýzu si zvolil několik okruhů a specifických témat.

Peter Demetz zachycuje v knize Diktátoři v kině: Lenin, Mussolini, Hitler, Goebbels, Stalin (CDK, 2020, přel. Zdeněk Mareček a Pavel Váňa) pozoruhodný svět kinematografie coby nástroje propagandy v rukou diktátorů. Přibližuje filmy, které viděli a do jejichž podoby nezřídka zasahovali, režiséry, herce a především herečky, které zbožňovali.

Kolektivní monografie Petra Kopala a kol. Film a dějiny 8 – Válka (Casablanca/ÚSTR, 2022) cílí zvláště na problematiku válečné (a) filmové propagandy. Hlavním tématem je česká a slovenská filmová propaganda za druhé světové války. Pokouší se v prvé řadě o nastínění širšího kontextu, tedy o vymezení tématu/vztahu války a filmu, a zahrnuje rovněž přehled sovětských a ruských filmů o Velké vlastenecké válce.

Publikace Iana Haydna Smithe Filmové plakáty. Dějiny jednoho média (Slovart, 2021, přel. Petr Stránský) je podrobnou historií jednoho z nejzajímavějších reklamních médií. Obsahuje kapitoly zaměřené na tvůrce plakátů, vývoj stylů, vliv politiky a ideologie i na to, jakou roli ve vývoji filmového plakátu hrála komerce. Doplněno o vývoj českého a slovenského filmového plakátu.

Proplétání světů: Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary v období studené války editorky Jindřišky Bláhové (Národní filmový archiv, 2023) je první odborná kniha věnovaná dějinám karlovarského filmového festivalu před rokem 1989. Významnou kulturní socialistickou instituci zkoumá s důrazem na transnacionální perspektivu.

Kolektivní monografie Česká škola střihové skladby (NAMU, 2023) tematicky propojuje teorii, pedagogiku i uměleckou praxi a po odborné stránce navazuje na stejnojmennou olomouckou konferenci z roku 2019. Svým zacílením, které rozšiřuje spektrum přednesených konferenčních příspěvků, míří k obohacení českého akademického prostředí o tematiku střihové skladby, která zde v uplynulých desetiletích citelně absentovala.

Zákulisí filmu očima kaskadéra: techniky, triky, příběhy Rudolfa Boka (Grada, 2022) nám ukáže nejen všechny aspekty tohoto atraktivního, v Česku v minulosti velmi proslaveného povolání, ale také další legendy oboru i historky z natáčení.

Autoři a autorky představují v kolektivní monografii Cesta do pravěku: dobrodružná věda (Academia, 2023) slavný film Karla Zemana ve vztahu k domácí i zahraniční tradici science fiction či k Zemanovým adaptacím Julesa Verna. Detailně se zaměřují na produkci a mezinárodní distribuci snímku a rozebírají jeho pozici v souvislostech žánru filmu pro děti, dobové pedagogiky nebo komunistické propagandy.

Spalovač mrtvol: kritické a analytické studie (Casablanca, 2022) je souborem čtyř studií věnovaných slavnému snímku režiséra Juraje Herze z roku 1968. Jednotlivé kapitoly se zabývají scenáristickou spoluprací režiséra a autora předlohy Ladislava Fukse (Lea Mohylová), projevy černého humoru ve filmu (Zdeněk Hudec), strukturací filmového vyprávění (Karel Mohyla) a audiovizuální analýzou (Jiří Slavík).

Název knihy Avatar – Cesta vody: obrazová encyklopedie (Egmont, 2023, přel. Lukáš Potužník) je vše vypovídající; nabízí bohatý obrazový doprovod k druhému dílu ságy Avatar režiséra Jamese Camerona.

A kdo je vlastně James Cameron? Co ho definuje? Jaké jsou jeho filmy? Jak vznikaly? A proč je vůbec točí? Britský filmový publicista Ian Nathan v knize James Cameron: retrospektiva (Pangea, 2022, přel. Lukáš Fíl) úspěšně nahlíží za kulisu „finančně nejúspěšnějšího“ režiséra, který točí velkofilmy jako Avatar či Titanic.

Na osobnost a filmy dalšího slavného a komerčně úspěšného amerického režiséra pohlíží Molly Haskellová v publikaci Steven Spielberg – život ve filmech (Universum, 2021, přel. Iva Hejlíčková a Michael Málek). Spielbergovo dílo je ohromující. Jeho stopy producenta či režiséra najdeme všude: ve videohrách, v televizi i v hraném filmu. Za desítky let natáčení filmů potěšil geniální režisér více lidí než kterýkoli filmař v dějinách.

Zkušený barrandovský historik Pavel Jiras pokračuje v edici Barrandov – nezapomenutelní a představuje velikána českého filmu, režiséra Martina Friče (Universum, 2023). Kniha plná unikátních a do velké míry doposud nepublikovaných fotografií z rodinného archivu představuje osobnost Maca Friče zejména v těžším a méně známém období jeho kariéry po roce 1945.

Vše vypovídající je titul sborníku Autorka neklidu: Věra Chytilová očima české filmové kritiky, který vydala Moravská zemská knihovna v Brně v roce 2021; editorem je Zbyněk Vlasák.

Výpravná monografie Šárky Gmiterkové ON: Kristian v montérkách (Národní filmový archiv, 2022) se věnuje osobě Oldřicha Nového mezi kulturními průmysly a politickými režimy. Popisuje období kariérních vrcholů na přelomu 30. a 40. let, ale i Nového podnikavost a pracovitost, neboť kromě působení v rozhlasu, filmu a na jevišti vedl vlastní divadlo, pro které hledal vhodný repertoár a ten sám režíroval.

Romy Schneiderová a Alain Delon byli ve své době považováni za pár snů. Když se v roce 1958 poprvé setkali v Paříži při natáčení filmu Kristýna, zamilovali se do sebe a jejich partnerství vydrželo pět let. Pak se setkali při natáčení kultovního Bazénu a vzniklo přátelství, které trvalo až do předčasné smrti Romy Schneiderové v roce 1982. O tom všem vypráví biografická kniha Láska v Paříži, kterou napsal Thilo Wydra (Brána, 2022, přel. Marta El Bournová).

Publikace 5 a 1/2 scénáře Ester Krumbachové (NAMU, 2021) přináší výběr ze scénářů výrazné osobnosti české kinematografie a její tvorbu pro film a televizi komplexně přibližují studie editora Jana Bernarda a další doprovodné materiály.

Svazek Valerie a týden divů (Kodudek, 2023) přináší první souborné vydání surrealistického románu Vítězslava Nezvala (1945) a nedávno objevené filmové povídky Ester Krumbachové (1967), mimořádně působivé literární předlohy legendárního snímku Jaromila Jireše z roku 1970.

Slavný režisér Woody Allen ve svých pamětech Mimochodem (Argo, 2021, přel. Michael Žantovský) nic neskrývá a jeho pohled na vlastní bouřlivé životní osudy nepostrádá humor.

Quentin Tarantino je nejen jedním z nejslavnějších současných filmových tvůrců, ale také jedním z největších filmových expertů. Jeho kniha Filmové spekulace (Universum, 2023, přel. Iva Hejlíčková a Michael Málek), uspořádaná podle klíčových filmů ze 70. let, z nichž všechny viděl poprvé jako mladý divák, je stejně intelektuálně přísná a pronikavá jako svižná a zábavná. Je to zároveň filmová kritika, filmová teorie, reportážní počin i úžasná osobní historie.

Deníky Alana Rickmana (Universum, 2023, přel. Markéta Schubertová) jsou jedinečnou pozvánkou do mysli autora – jednoho z nejoblíbenějších herců dnešní doby. Alan Rickman i po své smrti zanechal odkaz herce světové úrovně a jeho důstojnost, profesionalita i zvučný hlas nepřestávají diváci obdivovat ani dnes.

Obr.: archiv autora