Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Prezentace nizozemského systému knihoven na letošním 88. kongresu mezinárodní organizace IFLA v Rotterdamu. Nizozemské knihovny úzce spolupracují se vzdělávacími institucemi a dalšími partnery na podpoře čtení, snaží se přispívat k inkluzi ve společnosti, hrají také stále důležitější roli při naplňování cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals – SDGs). Začleňují SDGs do svého plánování a připravují cílené programy a nabídky, které jsou ale rozdílné podle regionů a typů knihoven. V některých případech jsou aktivity založené na explicitních strategických volbách, častěji však na celkovém poslání a aktivitách prováděných dlouho před přijetím SDGs. Knihovnické asociace upozorňují, že SDGs mohou fungovat i jako nástroj pro hodnocení činnosti knihoven. Mezinárodní organizace IFLA vytvořila pro knihovny příručku, která jim má pomoci s popisem jejich činností v rámci SDGs. Existují čtyři důležité předpoklady, aby byl při podpoře rozvoje přístup k informacím smysluplný: infrastruktura pro přístup k informacím, pozitivní sociální kontext pro jeho použití, společenství schopné přistupovat k informacím a příznivé právní a politické prostředí. Knihovny jsou důležité pro tvorbu digitálního začlenění (provádějí školení v oblasti digitální gramotnosti uživatelů), jsou také nezbytné pro přemostění digitální propasti – i když mají jednotlivci soukromý přístup k internetu, veřejný přístup k internetu zůstává důležitým doplňkem.  

(IFLA Journal – Volume 49, June 2, 2023, s. 269–285)

V německých knihovnách lze nalézt rozsáhlé a pestré zásoby orientálních rukopisů, a to nejenom ve státních a univerzitních knihovnách, ale i v menších klášterních nebo středoškolských knihovnách. Historie jejich získávání sahá do 16. století, ale rozkvět těchto sbírek nastal v 19. století. Četné publikované svazky katalogů, izolované databáze a rozptýlené odkazy v online katalozích ztěžují získání komplexního přehledu o těchto dokumentech. Německá výzkumná nadace Orient-Digital štědře financuje centrální přístup k metadatům, digitálním kopiím a poskytuje informace o inventáři. Prostřednictvím společného projektu Berlínské státní knihovny, Bavorské státní knihovny v Mnichově, Gotha Research Library a Univerzitního počítačového centra v Lipsku jsou tyto dokumenty uchovány a zpřístupněny v digitální formě široké veřejnosti. S portálem Qalamos je k dispozici infrastruktura, která umožňuje přímý přístup k metadatům a digitálním kopiím. Od spuštění portálu (červen 2022) se připojilo více než 25 německých paměťových institucí a bylo zpracováno 135 000 rukopisných záznamů. Těžištěm projektové činnosti je retrokonverze tištěných rukopisných katalogů do jedné elektronické databáze.

(Bibliotheksmagazin, Jahrgang 18, Ausgabe 52, Nr. 2 – Juli 2023, s. 7–12)

Stereotypní pohledy na profesi knihovníka se již desetiletí snaží vyvrátit knihovny na Slovensku, budují nabídku moderních služeb a zvyšují odbornou kvalifikaci svých zaměstnanců. Podle dostupných informací známe první stereotypy pro knihovníky již od vzniku prvních knihoven. Mnohé pak pronikaly pozvolna do povědomí široké veřejnosti primárně začátkem 70. let 20. století (vzhled, specifické jednání). Můžeme uvést aspoň některé znaky vlastností, které jsou ve většině případů více či méně vzdálené od skutečnosti a tvoří typické popisy profilu knihovníků. Například podle zahraniční studie z roku 2014 v knihovnách pracují především ženy středního věku, které nosí brýle a jsou neformálně oblečené. Mnoho lidí si také nesprávně myslí, že mají knihovníci téměř celý čas vyhrazený pouze na čtení a nemusí skoro nic jiného dělat, pokud nemají v knihovně uživatele, knihovnice nejsou velmi přátelské, přičemž jsou téměř tiché. Na vyvrácení původního moderního stereotypu musíme projít historickým vývojem – práce v knihovně nebyla až do 80. let 19. století považována za ženské povolání, v knihovnách dominovali pouze muži, byli většinou vysokoškolsky vzdělaní. Tehdejší společnost se nad tím nepozastavovala. Pak až do 70. let 20. století začaly postupně v knihovnách převládat ženy a šířit se genderové stereotypy spolu se sexuálními předsudky. Knihovníci a knihovnice byli v těchto časech často považováni společností za sexuálně nezdravé, rozšířil se stereotyp strážce knihovny a přísné knihovnice.

(Knižnica – ročník 23, číslo 2, 2023, s. 19–24)

Připravil ROMAN GIEBISCH