Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Akademičtí knihovníci v Botswaně připravili rozsáhlou studii, která prokázala, že u knihovníků došlo v posledních letech k významným změnám pracovních míst. V zemi chybí adekvátní znalosti pro zavádění informačních technologií a dalších důležitých úkonů. Výuka, učení a výzkum se považují za tři pilíře, na kterých stojí vysoké školství. Akademické knihovny hrají zásadní roli při podpoře těchto oblastí. Při plnění této role jsou problémem vznikající informační a komunikační technologie, kterým se knihovny mají přizpůsobit a poskytovat svým uživatelům efektivní služby. Svět je svědkem nepředvídatelných a měnících se časů. Knihovníci a informační pracovníci nemohou usnout na vavřínech. Knihovnická praxe v akademických knihovnách prošla během let řadou fází. Tradiční normou bylo, že knihovníci čekali na konzultaci v knihovně. V průběhu doby museli jít akademičtí knihovníci do učeben učit informační gramotnost a nabízet své služby mimo prostředí akademických knihoven. Mileniálové neboli generace Googlu představuje pro akademické knihovníky nové výzvy. Je to skupina definovaná jako digitální domorodci, která vyrostla s novými ICT jako integrální součástí svého každodenního života a má zcela nové způsoby myšlení a interakce s technologiemi. Tato generace tráví celé své dospívání s chytrými telefony, v prostředí sociálních sítí. Textové zprávy často nahrazují tradiční činnosti a vedou uživatele ke změně jejich postojů a chování.  

(IFLA Journal – Volume 49, March 1, 2023, s. 117–131)

Mnichovské digitalizační centrum Bavorské státní knihovny nabízí webovou aplikaci „Hledání podobnosti obrázků“ pomocí AI Databáze obrázků. Nahrávací mechanismus načte obrázky pro srovnávání a začne prohledávání 353 milionů digitalizovaných stránek knih, které extrahují obrázky nebo obrazové segmenty na základě charakteristiky podobnosti barev atd. (https://bildsuche.digitale-sammlungen.de). Digitální obrázky jsou zpracovány ve sbírkách knihovny v rámci retrodigitalizace ve spolupráci s firmou Google, která započala v roce 2007. První obrazová analýza několika milionů obrázků vznikla ve spolupráci s Fraunhofer Heinrich Hertz Institute v Berlíně. Jako základ posloužilo softwarové řešení pro detekci moderních plagiátů digitálních fotografií. Digitální sbírky Bavorské státní knihovny prošly v dubnu 2021 jako celostátní největší úložiště digitálních kopií písemného kulturního dědictví (téměř tři miliony digitalizovaných děl) kompletní technickou revizí. Téměř všechny digitální kopie jsou nyní dostupné prostřednictví otevřeného rozhraní API pro obrázky a prezentace mezinárodní Image Interoperability Frameworks (IIIF) a s prohlížečem Mirador kompatibilním s IIIF nabízí pohodlný přístup a uživatelskou zkušenost přístupnou po celém světě (https://projectmirador.org).

(Bibliotheksmagazin, Jahrgang 18, Ausgabe 52, Nr. 1 – April 2023, s. 24–29)

I německé knihovny se v posledních letech zapojily do platforem pro sdílení semínek rostlin, a jejich prostory tak slouží jako „výměnná platforma“. Specifický přístup zavedla knihovna v Karlsruhe, kde se při výměně klade důraz na krajové, některé velmi staré odrůdy. Městskou knihovnu v Karlsruhe oslovila univerzitní skupina Zelená alternativa, která představila svůj koncept knihovny-semínkovny. Univerzita si vzala na starost výběr a obstarání semen a informace o rostlinách. Městská knihovna se stará o administrativu projektu, propagaci a všechny aktivity se uskutečňují v jejích prostorách. Studenti vybrali vhodné odrůdy, vytvořili profily a popisy rostlin, objednali semena a naplnili jimi sáčky. Cílem projektu je zpřístupnění vybraných semen všem občanům Karlsruhe zdarma. Množství osiva je však omezeno. Výpůjčka semen a jejich vrácení se řídí výpůjčním systémem knihovny. Byl vytvořen systém semaforů se zelenými, žlutými a červenými tečkami pro půjčování semen (zelené nebo žluté tečky – snadno až středně obtížně pěstovatelné odrůdy rostlin, červené tečky – obtížně pěstovatelné, vzácné odrůdy). Knihovna vytvořila informační formuláře pro zájemce o semena. Na jednu domácnost je povoleno odnést si maximálně tři různé balíčky semen.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 74, Nr. 2–3, 2023, s. 76–77)

V kontextu úspěšného a lehkého čtenářského rozběhu v etapě počátečního čtení se intenzivně zkoumají možné strategie čtenářské přípravy v předčtenářském období. Už v prvních fázích čtenářského rozvoje se totiž podle výzkumů ukazují u začínajících čtenářů značné rozdíly. Početné výzkumy se dopracovaly k několika poměrně silným, všeobecně uznávaným klasickým prediktorům gramotnosti: fonologické a ortografické kompetence, jazyk, resp. jazyková kompetence, slovník a poznatková báze dětského čtenáře. Fonologické schopnosti a fonematická kompetence, tj. poslouchání s porozuměním, poslechová senzitivita a kompetence, rozpoznávání písmen jsou podle mnoha studií schopnosti fonologického uvědomování v předškolním věku jedním z nejspolehlivějších předpokladů brzkého úspěchu ve čtení. Ortografické kompetence – zraková senzitivita a kompetence, zraková/vizuální navigace – jsou dalším významným prediktorem. V procesech čtení dětský čtenář neustále čelí úlohám vizuálně rozlišovat písmena nebo slova, což souvisí právě se vzpomínanou kompetencí. Někteří autoři přičleňují k prediktorům čtení znalost písmen, schopnost rychlého automatického pojmenovávání objektů a rozsah krátkodobé paměti. Prediktivní studie dokazují, že úroveň fonologických a ortografických kompetencí jako i schopnosti rychlého pojmenování mají vliv převážně na bazální úroveň dekódování slov a na parametry správnosti, rychlosti či plynulosti čtení zejména v počátečních stádiích osvojování si čtení.

(Knižnica – ročník 23, číslo 1, 2023, s. 51–64)

Mezi klíčové prvky taxonomie otevřené vědy patří i otevřená výzkumná data. Požadavky na otevřenost dat, které vznikly při realizaci projektů financovaných z veřejných rozpočtů, se stávají stabilním požadavkem grantových agentur. Podpora zpřístupňování výzkumných dat a doplňujících materiálů je na Slovensku součástí Národní strategie pro otevřenou vědu na léta 2021–2028, která navazuje na iniciativy Evropské unie v této oblasti. Data jsou důležitou surovinou nevyhnutelnou pro nové objevy a urychlení pokroku ve výzkumu. Na vědu a výzkum se vynakládají nemalé finanční prostředky a objem vyprodukovaných dat každý rok prudce narůstá. Výzkumná data jsou však do značné míry izolovaná v osobních zařízeních vědců a přístup k nim je blokovaný různými technickými, právními a finančními omezeními. Aby se podporovatelé výzkumu a grantové instituce vyhnuly opakovanému vynakládání finančních prostředků na stejný výzkum, vznikly iniciativy na otevřené zpřístupnění dat, minimálně těch, které jsou podkladem vydaných publikací. Otevřená data jsou údaje, které může kdokoliv svobodně, bezplatně a opakovaně využívat a šířit pod podmínkou uvedení autorství a zachování přístupových práv na další použití. Většinou se vztahují na celou řadu netextových materiálů a souborů údajů obsahujících laboratorní výzkumy, testy, pozorování, statistické údaje, výsledky průzkumu, modely apod. Nejsou jen doménou vědeckovýzkumného procesu. Na Slovensku je dobře vybudovaná infrastruktura pro otevřená data ve veřejné správě, která podporuje otevřené systémy výzkumu a vzdělávání a definuje otevřená výzkumná data jako data, která jsou volně dostupná na internetu.    

(Bibliotheca Universitatis – ročník 18, číslo 2, 2023, s. 14–18)

V Rakouské národní knihovně ve Vídni je mnoho dokumentů, které se věnují problematice historických zahrad. V knihovně jsou uloženy plány, návrhy i teoretická pojednání o zahradách, i když mezi knihovnou a zahradou není žádná souvislost. Rakouská národní knihovna má ve svých fondech skutečné poklady, které umí působivě prezentovat. Při přípravě aktuální výstavy nalezli knihovníci mnoho neznámých skvostů. Například velmi zajímavý návrh zahrady z počátku 19. století, která byla založena v Padově pro císaře Františka I. Atraktivním exponátem je originální plán Lancelot Capability Brown, kterou navrhli nejznámější angličtí zahradní architekti v 18. století. Nebylo známo, že by se tento návrh nacházel mimo území Spojeného království; tento skvost se realizoval v zahradě nedaleko Bruselu. Aktuální výstava se jmenuje Od zahrady k lidem a reprezentuje přírodu, umění a krajinnou architekturu. Její tvůrci chtěli prezentovat zajímavé historické materiály ze sbírek Rakouské národní knihovny s tematikou zahrad a parků. Výstava prezentuje také činnost významných zahradních architektů a dokumentuje důležitost kvalitních návrhů na mnoha ukázkách z obrazového archivu knihovny.  

(Magazin der Österreichischen Nationalbibliothek – Nr.1, März 2023, s. 8–9)

Připravil ROMAN GIEBISCH