VLADANA PILLEROVÁ vladana.pillerova@nkp.cz

Zajímavé zahraniční knižní novinky dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR, v databázi knihovnické literatury KKL: https://aleph.nkp.cz/cze/kkl.

NYE, Valerie a Kathy BARCO, ed. True stories of censorship battles in America’s libraries. Chicago: American Library Association, 2012. xix, 175 s. ISBN 978-0-8389-1130-3

V profesním životě knihovníka je jen málo stresovějších situací, než když je osobně konfrontován s požadavkem na odstranění knihy z regálu nebo když neví, jak reagovat na jiné druhy cenzurních snah. Kniha představuje příběhy knihovníků, kteří museli čelit obtížným situacím a snažili se přitom zasazovat o intelektuální svobodu. Ne všechny cenzurní spory však zahrnují námitky veřejnosti proti knize ve fondu; knihovny jsou také místem výstav, které mohou být problematické, a někdy jsou sami pracovníci knihoven v pokušení dílo preventivně cenzurovat.

Kniha je rozdělena do sedmi částí, v nichž se věnuje tématům, jako je vnitřní cenzura knihoven a autocenzura knihovníků, protekcionismus zaměřující se na děti, důležitost budování jasných pravidel a strategií, zkušenosti s prací s citlivými materiály, veřejné debaty s kontroverzním tématem, kriminalita v knihovně a výstavy v knihovnách. Tato rozmanitost pohledů je jednou z největších předností knihy. Uvedení případové studie knihoven popisující jejich obranu proti některým prvkům cenzury, které se nakonec ukázaly jako neúspěšné. Knihovníci, kteří čelí podobným výzvám, se mohou z těchto porážek poučit. Také ostatní, kteří se setkávají s těmito problémy, mohou v knize najít podporu a inspiraci.

KOWALSKA-CHRZANOWSKA, Małgorzata, ed. Technologiczne aspekty działalności bibliotek w pandemii COVID-19: nowe zadania –   nowe usługi – nowy wizerunek. Warszawa:   Wydawnictwo Naukowe i Edukacyjne SBP,   2022. 224 s. Propozycje i materiały; 107. ISBN 978-83-65741-84-4

Kniha (Technologické aspekty provozu knihoven v období pandemie COVID-19) obsahuje 13 kapitol, jejichž autory jsou ředitelé knihoven, knihovníci a akademičtí pracovníci. Sjednocujícím tématem je využití moderních technologií v knihovnách, přičemž primárním cílem je představit technologická řešení, která byla implementována vybranými akademickými, veřejnými a dalšími knihovnami v průběhu pandemie covid-19. Jednotlivé texty se zabývají řešeními realizovanými v oblasti knihovnických služeb, práce na dálku, komunikace, vzdělávání knihovníků a organizace online akcí.

Publikace je rozdělena do tří částí. První – „Knihovny tváří v tvář pandemii“ – se zamýšlí nad dopadem pandemie na činnost knihoven. Autoři se snaží odpovědět na otázky, jak knihovny v různých zemích reagovaly na pandemii, zda změny probíhající v knihovnách byly inovativní a zda digitalizace služeb ovlivňuje image knihoven a důvěru k jejich zaměstnancům a následně i návštěvnost čtenářů. Druhá část – „Organizace práce v knihovnách v období pandemie“ – se zabývá nejrůznějšími aktivitami a projekty knihoven (workshopy, výstavy atd.). K uvedeným příkladům patří implementace mobilní knihovnické aplikace MATEO. Za zmínku stojí také proces digitalizace fondů a spolupráce knihoven v rámci elektronické služby „Polona v cloudu pro knihovny“.

Třetí část knihy – „Vzdělávání a komunikace knihovníků v době pandemie“ – přibližuje vzdělávací aktivity knihoven v době pandemie a komunikační nástroje, které používají. Pojednává o dálkových formách profesního rozvoje knihovníků, tj. workshopech, školeních, konferencích a seminářích pořádaných od března 2020 do konce roku 2021.

Publikace bude jistě zajímavá pro knihovnickou komunitu, pro kterou si období pandemie covid-19 vynutilo změny jak ve sféře knihovnických služeb, práce na dálku, pořádání online akcí, tak v komunikaci a vzdělávání pracovníků knihoven.

BAKER, David, ed. et al. Benchmarking library, information and education services: new strategic choices in challenging times. Cambridge, Massachusetts: Chandos Publishing – an imprint of Elsevier, 2023. xxix, 375 s. Chandos Advances    in Informaton. ISBN 978-0-323-95662-8

Vzhledem k současným turbulencím a změnám hledají odborníci inspiraci, jak v rámci instituce vyvinout udržitelná řešení jak pro bezprostřední výzvy, tak dlouhodobé scénáře. Tato publikace ji poskytuje prostřednictvím tématu kvalitativního benchmarkingu (QB), praktického nástroje pro sdílení znalostí a zvyšování efektivity organizací, služeb nebo pracovních týmů. Ústřední část knihy tvoří popis, zpráva a analýza velkého mezinárodního průzkumu, který proběhl za využití metody kvalitativního benchmarkingu, jehož výsledkem je soubor zjištění a příklady dobré praxe. Další kapitoly v knize přinášejí mezinárodní poznatky vyplývající z aplikace kvalitativního benchmarkingu v různých kontextech. Patří mezi ně analýza organizací třetího sektoru, digitálních knihoven, marketingových informačních služeb, odborného vzdělávání, kreativního umění a role partnerství pro otevřenost organizací. Kvalitativní benchmarking se neopírá o numerická data, ale o subjektivní hodnocení a kvalitativní zpětnou vazbu. Je obzvláště cenný pro hodnocení aspektů, jako jsou spokojenost zákazníků, morálka zaměstnanců, organizační kultura, uživatelská zkušenost, inovace nebo strategické směřování. Může být dobrým doplňkem metody kvantitativního benchmarkingu, díky kterému může organizace na základě vložených číselných dat porovnat svou výkonnost s ostatními organizacemi a sledovat pokrok v čase.

Kniha může pomoci vedoucím pracovníkům a manažerům učinit správná strategická rozhodnutí pro budoucnost. Poskytne praktický nástroj pro sdílení znalostí a zvýšení efektivity knihoven a informačních organizací, služeb nebo týmů prostřednictvím mezinárodní databáze zkušeností a inovací, přičemž se od ostatních dozví, co funguje a co nefunguje, zejména v digitálním světě. Přínosy metodiky QB jsou použitelné jak pro jednotlivé instituce, tak pro širší partnerství nebo konsorcia v rámci veřejného sektoru, a to i mimo knihovny a vzdělávací instituce.

DHAWAN, Erica. Digitální řeč těla: jak budovat důvěru a vztahy bez ohledu na vzdálenost. Přel. Marcel Goliaš. 1. vyd. Brno: CPress, 2023. 287 s. ISBN 978-80-264-4687-3

Lidé spoléhají na řeč těla jako na nedílnou součást vzájemné komunikace. V dnešní době však většina kontaktů probíhá zpoza obrazovky počítače a tradiční signály řeči těla nejsou viditelné. Následky jsou zřejmé – nejednoznačné zprávy a nepochopení. Jak si tedy lépe porozumět, jak se vyhnout infomačním šumům? Tato kniha se snaží o názorné a srozumitelné provedení všemi úskalími elektronické komunikace. Může být zajímavá pro každého, kdo se chce dozvědět, jak vést videokonference či porozumět zákonitostem komunikace bez ohledu na vzdálenost, gender, věk nebo kulturní rozdíly. Obzvláště přínosná bude pro vedoucí pracovníky, jejichž denním chlebem je proces motivace svého týmu k lepší komunikaci a spolupráci. Na konci každé kapitoly najdeme krátký dotazník, který nám umožní analyzovat stávající situaci na pracovišti a zhodnotit úroveň jednotlivých složek pracovního týmu (komunikace, důvěra atd.).