MARKÉTA PROKEŠ WITTICHOVÁ  marketa.prokes@osf.cz

Po příchodu do České republiky se Ukrajinci a Ukrajinky zapojili do činnosti knihoven, navštěvovali kurzy a programy, které pro ně knihovny připravily, někteří začali v knihovnách přímo pracovat a otevřeli v knihovně dveře pro další členy ukrajinské komunity v Česku. Přečtěte si příběhy žen, které se v knihovnách od začátku aktivně angažují, nebo těch, kterým knihovna poskytla první kontakt s českým jazykem, i účastníků jazykových kurzů. Jak je napadlo angažovat se právě v knihovně, v čem vidí rozdíl mezi českými a ukrajinskými knihovnami, co jim zapojení a studium osobně dalo a jakou nabídku by v knihovnách chtěli vidět dál? 

Maryna Tkachenko, Knihovna města Plzně

Maryna přišla s dcerami do Česka v zimě 2022 za manželem, který v Plzni pracuje. Pochází z města Kerč na Krymu, odkud musela odejít v roce 2014 po obsazení Krymu Ruskou federací. S rodinou odešla do města Irpiň, odkud přišla do Česka. Společně s dcerou Katerynou se angažuje v Knihovně města Plzně. Spoluzaložila Klub nových komunikací, určený pro příchozí z Ukrajiny, který úzce spolupracuje s plzeňskou knihovnou, organizuje kurzy českého jazyka a volnočasových aktivit.

S dětmi chodíme do knihovny už dlouho. Žili jsme na Ukrajině ve městě Irpiň a často navštěvovali místní knihovnu. Děti aktivně četly, společně jsme se účastnili kulturních i vzdělávacích akcí, které knihovna pořádala. Do práce pro plzeňskou knihovnu jsem se zapojila, protože jsem toužila pomoci dětem, které se sem byly nuceny přestěhovat z Ukrajiny. Knihy v ukrajinštině u sebe skoro nikdo neměl a my z Klubu nové komunikace jsme zorganizovali sbírku a dodávku dětských knih z Ukrajiny do ČR.

Obecně jsou knihovny na Ukrajině a v České republice velmi podobné. Nejde jen o úložiště knih, ale o centrum kulturního a volnočasového života obyvatel, kde se koná řada akcí. Ukrajinské knihovny se teď bohužel potýkají s výrazným poklesem počtu knih –⁠ z majetku byly odstraněny knihy v ruštině, zároveň mnoho lidí z Ukrajiny odešlo a vzalo si knihy s sebou. Chybí finance na nákup nových knih, ty byly přesměrovány na vojenské a humanitární účely.

Účast na knihovnických aktivitách v Knihovně města Plzně mi dala možnost rychleji se socializovat a častěji si procvičovat konverzační češtinu. V knihovně jsem našla nové přátele a mohla v rámci práce Klubu nových komunikací realizovat projekty zaměřené na podporu Ukrajinců, kteří jsou zde nyní. Na českých knihovnách se mi nejvíce líbí jejich otevřenost, dostupnost a také podpora při realizaci našich projektů.

Do práce v knihovně se nám povedlo zapojit i další členy ukrajinské komunity. Zatím se nám daří přilákat hlavně teenagery, kteří pracují jako dobrovolníci. Například moje dcera dělala překlady titulů a recenzí ukrajinských knih, aby mohly být zařazeny do elektronické databáze knihovny. Mladistvé jsme zapojili do pomoci zaměstnancům knihovny při nadcházejících akcích, jako je rodinný den Hravá rodina. Samozřejmě pracujeme na rozšiřování možností a do budoucna plánujeme realizaci nových projektů, které umožní širší zapojení Ukrajinců do práce v knihovně, jako je například vedení různých řemeslných kurzů nebo třeba pořádání vzdělávacích kurzů.

Teenagery oslovujeme primárně přes jejich rodiče, kteří chodí do knihovny na naše kurzy. Rodičům říkáme o možnostech a ti už informace předávají svým dětem, ale i dalším známým. Osobně se také známe s asistentkami pedagoga (Ukrajinkami), které pracují v městských školách se staršími ukrajinskými dětmi. Komunikujeme s nimi, vyrábíme letáky, plakáty, oni je rozdávají ve škole. Aktivně také udržujeme profil našeho Klubu nových komunikací na Instagramu.

Pro Ukrajince a další cizince bych v knihovně ráda viděla více nabídek, které by přilákaly mládež: vzdělávací, kreativní projekty, soutěže, příležitosti pro propojování mladých lidí různých národností a možnosti výměny informací o jejich kultuře, zvycích a tradicích.

Olga Kofanová, Městská knihovna Polička

Olga je vystudovaná psycholožka a filoložka ukrajinského jazyka. Na Ukrajině pracovala jako šéfredaktorka informační stránky v malé IT firmě. Do Česka se přestěhovala v červenci 2021. Než dostala práci v knihovně, pracovala jako dělnice v továrně na výrobu puzzlí. Od léta 2022 pracuje na plný úvazek jako knihovnice v Městské knihovně Polička, kde zároveň vede kurzy českého jazyka.

Česky jsem se učila ještě před příjezdem do České republiky, práce v továrně mě motivovala naučit se jazyk rychle, takže jsme s manželem začali navštěvovat jazykovou školu LUNAGO. Když začala válka, plánovala knihovna v Poličce spustit bezplatný kurz češtiny pro uprchlíky. Při hledání lektora se obrátili na LUNAGO, kde jim byl doporučen jejich nejlepší student, tedy já. Navzdory tomu, že nemám pedagogické vzdělání, jsem práci vzala. V létě 2022 mi ředitel knihovny Jan Jukl nabídl místo na plný úvazek, které jsem přijala. Ráda čtu, miluji knihy, jejich vůni a zvuk otáčení stránek. Už jako malá šestiletá holka jsem panenkám rozdávala knížky z naší domácí knihovny. Je to pro mě vysněná pozice.

V knihovně i nadále pokračuji ve výuce češtiny a starám se o to, aby naše nabídka pro ukrajinskou komunitu byla co nejpestřejší. Organizuji promítání ukrajinských filmů nebo letní adaptační kroužek pro ukrajinské děti. Zajistila jsem pro knihovnu více než 200 ukrajinských titulů pro děti i dospělé, spolupracuji s místní sociální správou a funguji jako pomocnice v různých životních situacích – návštěva nemocnice, banky, úřadů a podobně. 

Práce v knihovně mě rozhodně baví. Mám zde možnost zdokonalit se v českém jazyce, získat nové dovednosti, rozvíjet a realizovat své vlastní nápady. Baví mě komunikovat s lidmi, umět jim poradit nebo pomoci. Navíc mě těší, že moje práce není monotónní, každý pracovní den mi dává něco nového a mám z toho radost.

Myslím, že fungování českých a ukrajinských knihoven se dost liší. Knihovny ve velkých ukrajinských městech a na univerzitách mají dostatek finančních prostředků na doplnění knižního fondu a zlepšení své činnosti. Zcela jiná je situace v menších městech a na vesnicích. Vyrůstala jsem na malé vesnici, knihovnu jsem začal navštěvovat od šesti let. Je to jedna malá místnost se starými knihami a slabým přístupem k internetu. Asi jednou za půl roku objednala knihovnice pár nových knih, některé speciálně pro mě, ale fond se dále moc nerozšiřoval. Věřím, že se situace v budoucnu změní a i ty nejmenší venkovské knihovny Ukrajiny se vymaní ze stavu stagnace. Knihovny v České republice jsou dynamické, neustále se rozvíjejí a zdokonalují. Knihovna tady není jen místem plným knih, je to prostor, kde si každý najde něco svého. Místo, které se aktivně podílí na společenském a kulturním rozvoji města. Například Městská knihovna Polička z iniciativy svého ředitele realizuje různé programy pro děti i dospělé a pořádá zajímavé akce.

V současné době spolupracuje knihovna s místní Charitou ČR. Pomáháme jim organizovat ukrajinsko-česká setkání. V ostatních případech Ukrajinci navštěvují knihovnu jako čtenáři nebo přicházejí pro pomoc s řešením problému. Doufám, že v budoucnu budou mít Ukrajinci o městskou knihovnu větší zájem, mohou se tady seznámit s českou kulturou, ale také poznat lépe tu svou. Ráda bych zavedla přednášky o historii Ukrajiny pro starší generaci Ukrajinců, kteří ještě vyrůstali v době sovětské okupace. Přála bych si, aby ukrajinské děti nezapomněly svůj rodný jazyk, aby se nadále učily číst a psát v ukrajinštině. Plánujeme také promítat ukrajinské filmy s českými titulky a pořádat ukrajinsko-české večery, kde by se Ukrajinci a Češi mohli lépe poznat.

Yana Korzhyna, účastnice kurzu češtiny, Knihovna Ústeckého kraje

Jana je učitelkou matematiky a informatiky, pracovala ve škole, nyní je na rodičovské dovolené. Do České republiky přijela v srpnu 2022.

O kurzech češtiny jsem se dozvěděla od dívky, kterou jsem potkala na oddělení sociální pomoci. V Centru na podporu integrace cizinců v Ústeckém kraji jsem se přihlásila na kurzy, které probíhaly v ústecké knihovně. Tyto kurzy mi pomohly začít odvážněji a jistěji komunikovat s lidmi, se zaměstnanci v obchodě, u lékaře, v bance, ve zdravotních pojišťovnách, se zaměstnanci různých českých institucí, které jsem musela při příchodu do Česka navštívit. Lépe rozumím textům, dokážu komunikovat s lidmi, vysvětlit a pochopit, kam jít, co je potřeba. 

Na Ukrajině jsem knihovnu navštěvovala zcela výjimečně, jen když to bylo nezbytně nutné, a také když jsem psala články, semestrální práce a diplomové práce. Knihovny na Ukrajině jsou různé, jsou starší, jsou nové i moderní, velké i ne tak velké. Dá se říci, že knihovny na Ukrajině také pořádaly různé zajímavé akce a motivovaly děti i dospělé k návštěvě.

V nabídce pro ukrajinské čtenáře bych ráda viděla více setkání, aktivit a příležitostí ke komplexnímu a mnohostrannému studiu českého jazyka a kultury.

Roman Botman, účastník kurzu češtiny, Knihovna Ústeckého kraje

Roman je specialista na teplárenství a energetiku s více než dvacetiletou praxí v energetice. Do České republiky přijel v červenci 2022.

O kurzech jsem se dozvěděl na internetu, napsal jsem dopis na e-mail integračního centra a začal docházet na výuku. Účast na aktivitách knihovny mi dala příležitost komunikovat v češtině a získat nové poznatky o české kultuře. Osobně se rád rozvíjím a zdokonaluji, a to mi kurzy poskytly. Bohužel se mi na kurzy nepodařilo přilákat nikoho z ukrajinské komunity. V Ústí nad Labem, kde nyní bydlím, nemám moc široký okruh známých, kterým bych kurzy mohl nabídnout. A moji rodinní příslušníci už na kurzy češtiny chodili. Atmosféra kurzů v knihovně je natolik pozitivní, že všem rád doporučuji učit se češtinu v knihovně.

Když jsem žil na Ukrajině, navštěvoval jsem technickou knihovnu a rozdíl ve vybavenosti nebo službách oproti české knihovně nevnímám. Knihovna v Ústí nad Labem poskytuje možnost osvojit si znalosti českého jazyka pro ukrajinské a další komunity a napomáhá k integraci do české společnosti.