MARIE MAGDALÉNA LANDSMANNOVÁ majamagdalandsmannova@seznam.cz

Jazykové kurzy, dětský kroužek, canisterapie i fotografování. To jsou příklady zapojení knihoven do pomoci nově příchozím z Ukrajiny, ve které po více než roce stále pokračují. Činnost knihovníků v tomto úsilí podpořila mezi jinými i Nadace OSF, která tak napomohla k realizaci projektů ve městech jako je Šternberk, Tábor, Dobříš nebo Vyškov. Příběhy z těchto míst mohou sloužit jako inspirace, jak přistupovat k zapojení příchozích nebo lidí z národnostních menšin do místní komunity. Jsou důkazem, že knihovny umějí pomáhat i cizincům.

Uběhlo už více než patnáct měsíců od počátku ruské invaze na Ukrajinu, během kterých se řada organizací, institucí i jednotlivců v České republice rozhodla pomoci. Byly mezi nimi i knihovny. Ukázaly, že společnost je potřebuje také jako zprostředkovatelky informací, porozumění a vzdělávání. Tedy spíše jste to byli vy, knihovnice a knihovníci. Vymýšleli jste nové aktivity a kurzy, které by ukrajinským uprchlíkům usnadnily život v nové zemi. Nabídli jste slovníky, učebnice českého jazyka nebo ukrajinské publikace. Dětem jste nabídli bezpečné místo, kde trávit volný čas.

Kouzlo okamžiku dvojím pohledem ve Šternberku

Neznaly se, ale sdílely stejný zájem. Fotografky Michaelu Petřek Linhartovou a Polinu Zabizhko svedl dohromady kurz ve Šternberku. K jejich společné tvorbě však nemuselo vůbec dojít, kdyby nebylo pracovnice knihovny.

Když přišla výzva od Nadace OSF, hned mě napadla spolupráce s Míšou a Polinou. Nevěděly o sobě dopředu. Míša nabízela bydlení pro uprchlíky z Ukrajiny a Polina bydlení hledala. Já jsem jako prostředník nabídla, co potřebovaly: od peřin, které Michaele tenkrát chyběly, po zajímavá místa k focení, říká Ludmila Utíkalová Martinková, která foto projekt Dvojím pohledem přinesla do knihovny spadající pod Městské kulturní zařízení ve Šternberku.

Fotografka Polina sdílí své zkušenosti s projektem v knihovně: V listopadu 2022 mi bylo nabídnuto, abych společně s Michaelou vedla fotografický workshop Dvojím pohledem. Jmenuje se tak, protože spojuje dvě vize –⁠ moji a Michaely. Kurzu se účastnili Češi i Ukrajinci, takže se dá říci, že byl opravdovým mísením kultur a vizí. A dodává: Myslím, že jsme si workshop všichni užili. Ale bylo to i trochu náročné, protože s Michaelou jsme komunikovaly v angličtině, s lidmi na kurzu potom v češtině a ukrajinštině. Naštěstí spousta Ukrajinců rozuměla i česky. Na workshopu jsem navíc měla kamarádku, která je z Ukrajiny, ale česky umí dobře a byla schopna účastníkům vše přeložit.

Fotografický kurz, který společně Michaela, Polina a Ludmila vymyslely, se uskutečnil během dvou víkendů v březnu a dubnu tohoto roku. Účastníci se zdarma učili fotografovat, a to přístrojem, který má každý denně u sebe – mobilním telefonem. Výjimkou byly závěrečné práce, vytvořené zapůjčenou zrcadlovku. Věková hranice účastníků byla stanovena minimálně na třináct let.

Během kurzu se účastníci také věnovali činnostem, které se za fotografií skrývají. Například práci s rekvizitami a kostýmy, hledání zajímavých témat a příběhů, míst, která emočně a vizuálně obraz dotvářejí. A právě vyprávění prostřednictvím fotografie a soustředění na kouzlo okamžiku jsou aspektem, kterému se obě lektorky ve své tvorbě, dostupné na jejich facebookových profilech, věnují. V projektu Dvojím pohledem šlo podle organizátorky hlavně o sblížení obou národů v místě, kde se příchozí z Ukrajiny nemohou schovat do anonymity velkého města.

Rada na závěr

Důležité pro mě bylo, aby jednou z lektorek byla Ukrajinka a abychom ukázaly, že nás mohou nově příchozí velmi obohatit. (Ludmila Utíkalová Martinková)

Otázka z Tábora: Lekce češtiny, nebo aktivity pro děti?

V Městské knihovně Tábor začali v dubnu loňského roku s kurzy českého jazyka, a to i díky dobrovolníkům z vysokých škol, seniorům a učitelům. Každý týden se konalo několik lekcí v délce 90 minut, kterých se účastnilo na pětadvacet lidí. Součástí pomoci byla i nabídka prostorů pro hlídání dětí účastníků jazykových kurzů. S organizací pomáhaly i dvě ukrajinské studentky, které zajišťovaly e-mailovou komunikaci. Dlouhodobě pak v Táboře spolupracují právě s jednou z prvních absolventek jazykových kurzů Olgou Mishynou, která překládá texty na propagační letáky.

V létě se podařilo zorganizovat dva týdenní intenzivní kurzy, které vedli lektoři z řad pedagogů. Tyto kurzy finančně podpořilo město Tábor jako zřizovatel knihovny. Každého kurzu se účastnilo patnáct studentek, vysvětluje Zuzana Sedláková, která má organizaci lekcí na starosti. Paralelně s těmito kurzy probíhaly dva příměstské tábory pro děti účastnic těchto kurzů. Příměstské tábory zastřešila a financovala MAS Krajina srdce, program a personální zajištění měly na starosti další táborské organizace – skauti a dětský klub Janíček, dodává.

Pracovnice knihovny s kurzy pokračují i v letošním školním roce. Nabídku kurzů jsme v prvním pololetí rozšířili o dvě konverzační hodiny. Počet studentů se celý školní rok 2022/2023 pohybuje okolo osmi až deseti osob na jedné lekci. Řada studentů si našla práci, která jim nedovoluje účastnit se více hodin, jak bylo obvyklé na počátku kurzů, říká zástupkyně ředitelky Sedláková. Organizaci podle ní usnadnil i jednoduchý web, který pomohl studentům v rychlé orientaci v časech, lektorech i místech konání.

Dále se v táborské knihovně snaží o zapojení uprchlíků do dalších akcí: pořádají mimo jiné i hlasové a řemeslné dílny. Účast však na nich podle organizátorů není tak vysoká, pravidelně chodí pouze dvě Ukrajinky. Na akce knihovny pro dospělé chodí převážně místní obyvatelé, nově příchozí využívají především kurzy češtiny, zmiňuje Sedláková.

V roce 2023 grant Nadace OSF konkrétně financoval tři intenzivní jazykové soboty, které měly účastnicím pomoci s přípravou na jazykovou zkoušku (úroveň A2 a B1). Do budoucna v Táboře plánují tyto kurzy spíše omezit a zaměřit se na jinou věkovou kategorii. Aktivity pro děti – klub pro nejmenší a jejich rodiče, čtenářský klub s výukou češtiny – nově příchozí zatím nevyužívají. Tuto oblast chápeme jako největší výzvu pro knihovnu a chceme se na ni zaměřit v příštím období, apeluje Sedláková.

Rada na závěr

U nás v knihovně se ukazuje, že je skvělé, když se povede spolupracovat s dalšími organizacemi a dobrovolníky ve městě. Ne vše je nutné zajišťovat vlastními silami, kterých knihovna nemá neomezené množství, naopak je dobré snažit se do spolupráce vtahovat další lidi. Neměli jsme v knihovně nikoho, kdo by se cítil na to učit český jazyk, a přesto pořádáme sedm jazykových kurzů týdně. Je třeba si říci, na co knihovna stačí, co umí dobře, a z toho vycházet – máme prostory, vybavení, umíme informace efektivně dostávat k poměrně velkému okruhu lidí, máme možnosti propojovat různé skupiny navzájem. (Zuzana Sedláková)

Hlas z Dobříše: Kdo si hraje, nezlobí

Podobně jako mnoho dalších knihoven začali i v té dobříšské bezplatnými kurzy českého jazyka. Až následně vznikla i jejich hlavní aktivita, relaxačně-vzdělávací kroužek pro děti: Přijď si hrát i odpočinout do knihovny. Kroužek je určen nejen pro děti z Ukrajiny. Nabízí bezpečné a útulné místo k trávení volného času šest dní v týdnu a bez přihlášení. Malí návštěvníci mohou využít stolní hry, Xbox, virtuální realitu, puzzle nebo třeba trávit čas s pohádkami. V úterý od čtyř hodin se pak účastníkům speciálně věnují dva pracovníci a program setkání bývá dlouhý 50 až 90 minut.

V prvních měsících jsme kroužek obvykle zahajovali konverzačním kolečkem, kde jsme se mohli představit a říci něco o sobě, následovaly různé jednoduché jazykové aktivity. Jak se postupně účastníci kroužku stávali suverénnější v používání češtiny, akcent se přenesl více na další prvky kroužku: výtvarnou dílnu a krátkou hranou pohádku, popisuje Romana Nováková, která se v knihovně mimo jiné věnuje i výtvarným projektům.

Počet dětí, které se úterních setkání kroužku účastnily, se měnil, podle organizátorů se pohyboval mezi třemi až dvanácti účastníky. V posledních měsících se zásadně změnilo i složení skupiny. Zatímco dříve převažovaly děti z Ukrajiny, dnes chodí hlavně Češi. Vysvětlujeme si to tak, že ukrajinské děti se již v našem městě dobře integrovaly, našly si kamarády i kroužky podle svých zájmů – a noví běženci se k nám již nestěhují, komentuje současnou situaci Nováková. Náš kroužek tedy posloužil jako jakýsi pomocník, když to bylo třeba. Je však obtížné předvídat, zda si do něj ukrajinské děti znovu najdou cestu.

Rada na závěr

Nejsme na tuto problematiku žádní odborníci, přesto však si po zkušenostech z práce v kroužku myslíme, že nejdůležitější předpoklady pro pomoc Ukrajincům – ať už dětem či dospělým – jsou respekt, tolerance, pochopení pro obtížnost jejich situace a upřímná snaha tyto lidi více poznat a pomoci jim. Takovouto práci by rozhodně měl vykonávat výhradně ten, kdo k ní cítí jak touhu, tak schopnosti. Kdokoli nedostatečně soucítící, vyhořelý či nekompetentní zde může způsobit více škody než užitku. (Romana Nováková)

Bubnováním a malováním k integraci ve Vyškově

Ve vyškovské knihovně se už od počátku války na Ukrajině zaměřovali na kurzy českého jazyka, o které byl během roku 2022 enormní zájem. Odhadovali jsme, že studentů bude asi dvacet. Nakonec se jich sešlo více než 70. Nikoho jsme neodmítli! Získali jsme další lektory, zpracovali harmonogram časů a prostor a začali vyučovat v jedenácti kurzech pro sto dva zájemců, včetně dětí, popisuje Zdeňka Adlerová, hlavní tvář organizace aktivit v Knihovně Karla Dvořáčka.

Počty se však často měnily. Někteří ukrajinští obyvatelé Vyškova se stěhovali do jiných měst, pracovali na směnách či se vraceli domů. Knihovníci tak často museli organizačně reagovat ze dne na den a získávali další zkušenosti. Nakonec zřídili na Facebooku skupinu „Čeština ve vyškovské knihovně“, díky které i dnes informují o pořádaných akcích pro ukrajinské uprchlíky.

I letos v této menší knihovně Jihomoravského kraje navázali na předcházející kurz novým, ale už placeným, pro pokročilé studenty. Lekce pro začátečníky nabízeli také, ale kapacita nebyla naplněna. Díky Nadaci OSF uspořádali během roku 2023 také několik workshopů – Arteterapiemi proti stresu, Canisterapie – Čteme pejskovi v češtině a ukrajinštině, Noc s Andersenem česky a ukrajinsky, Muzikoterapie s Tomášem Jaroškem, Bubnování proti stresu s Jiřím Boudou.

Rada na závěr

Nutno získat alespoň jednoho příchozího Ukrajince či jednu Ukrajinku, kteří pomohou s propagací akcí. Bez toho by do knihovny další nepřišli. Pokud možno také využít i pomoc od Ukrajinců již déle žijících v ČR. (Zdeňka Adlerová)

Jak dál

Šternberk, Tábor, Dobříš a Vyškov… To jsou čtyři příklady, čtyři z mnoha! Knihovny po celé republice z různých měst aktivně pomáhají i dále, a to různými formami. Z kvantitativního a statistického hlediska je možné získat informace z dotazníku, který zpracovala Národní knihovna ČR ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR a Nadací OSF. V něm je možné například dohledat, co bylo nejčastějším důvodem k zapojení, co by zlepšilo nabízené služby nebo jaké byly reakce od účastníků i obyvatel města.

Oslovené knihovny se v současné době nejvíce potýkají s rozhodnutím, v jaké míře budou dále v začleňování ukrajinských uprchlíků pokračovat. Některé plánují nové aktivity, jinde přemýšlejí, že zachovají pouze dosavadní, někde možná ukončí jazykové kurzy.

Vzdělávací, kulturní a komunitní role knihoven je na mnoha místech v Česku v podstatě nezastupitelná, bohužel také často podhodnocená, říká Tereza Lišková, koordinátorka programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím Nadace OSF. Chceme dál společně prošlapávat cestu, kde knihovny figurují jako aktivní hráčky a strategické partnerky. Knihovny vidím jako ty, které spolu s dalšími organizacemi občanské společnosti vykrývají kritická a aktuální společenská témata. Knihovnice a knihovníci se tak podílejí na podobě světa, ve kterém žijeme, dodává koordinátorka. Oceňuje také, že knihovny byly aktivní už od počátku ruské invaze na Ukrajinu a přicházely stále s novými nápady. V minulém roce Nadace OSF přispěla na komunitní a integrační činnost knihoven částkou 902 000 korun.

Autorka je studentkou druhého ročníku bakalářského studia žurnalistiky na FSV UK.

 Další tipy

— Organizace META nabízí celou sérii nástrojů pro výuku češtiny: E-learning: Čeština jako druhý jazyk; aplikace: Česky levou zadní, učebnice: Levou zadní.

— Užitečné informace a funkce lze najít v aplikacích: Movapp (slouží také jako nástroj k učení češtiny a ukrajinštiny pro běžné životní situace) nebo komunitní online mapa Umapa.eu. 

— Sociologická výzkumná organizace PAQ RESEARCH přináší sérii Hlas Ukrajinců, která mapuje situaci Ukrajinců v Česku. Ve studii z letošního dubna je uvedeno, že méně než polovina ukrajinských dětí je dobře začleněná do českého kolektivu. Téměř 60 % dětí ve věku mezi 4 a 17 roky není podle rodičů dobře začleněno do českých kolektivů. Téměř třetina nemá žádné české kamarády. Na individuální nebo skupinový kroužek chodí 46 % dětí ve věku 4 až 17 let. Zvláštní pozornost zasluhují mladiství, kteří oproti mladším dětem zaostávají v míře integrace do kolektivů, i protože tady častěji nechodí do školy. Podpora jejich zapojení předchází dlouhodobému vyloučení. Celá studie, která se věnuje také volnočasovým aktivitám pro mládež, je volně ke stažení na blogu PAQ RESEARCH.

— Ivana Šenitková z Nadačního fondu Eduzměna organizuje pravidelná setkání Koordinační skupiny UA ve vzdělávání. Mimo jiné monitoruje také situaci v knihovnách.

— Organizace IOM a skupina Kineticon přinesla podcastovou sérii o odolných komunitách –⁠ Aby nebe nespadlo. Novinářka Fatima Rahimi, která posluchače provází, se zastavuje také na pobočce knihovny v Hodoníně nebo mezi regály berounské knihovny.