Hlavní obsah stránky

Z HISTORIE: Sto padesát let Městské knihovny Poděbrady

VLADIMÍRA ZEMÁNKOVÁ vedeni@knihovna-pdy.cz

První knihovny byly neveřejné. Tak tomu bylo i v Poděbradech, kde si už v roce 1851 místní měšťané při své Měšťanské besedě založili knihovnu s 250 svazky. V roce 1869 vznikla spolková knihovna při Řemeslné besedě, která měla necelých 400 knih, a třetí s 300 svazky patřila místnímu Ochotnickému spolku. Všechny tři byly však příliš jednostranně zaměřené a pro potíže s půjčováním a malý okruh čtenářů brzy zanikly. Ale zájem širší poděbradské veřejnosti o půjčování knih stále trval…

Začátky veřejné knihovny

O prázdninách roku 1872 začal místní spolek Studující Poděbradska propagovat myšlenku na založení velké veřejné knihovny pro občany města. Díky velkému úsilí zakladatelů měla Knihovna občanská, jak byla nová instituce pojmenována, na začátku svého působení přes 2000 svazků a 125 čtenářů.

Od 1. 11. 1872 si mohli občané půjčit knihy pětkrát týdně. Za pouhé tři měsíce se počet čtenářů rozrostl na 297. Roku 1875 již knihovna vlastnila 4000 svazků. V prvním roce se uskutečnilo 14 000 výpůjček a na poplatcích se vybralo téměř 800 zlatých. Postupně však čtenářů ubývalo, nedostávalo se peněz a půjčovalo se jen pár hodin týdně. Došlo k úpadku a po dvaceti letech činnost knihovny úplně ustala. Roku 1905 došlo k oživení Knihovního spolku, který se zasloužil o vznik knihovny. A byli to opět poděbradští studenti, kteří z fondu bývalé knihovny vybrali 600 knih, přestěhovali ji do místnosti Občanské besedy a 19. 10. 1905 znovu zahájili svou činnost. Ke slušnému a pravidelnému příspěvku se zavázala Městská rada, Občanská záložna a Občanská beseda. V roce 1912 se ke znovuzrozené Knihovně občanské s čítárnou připojila knihovna Řemeslné besedy. Slibný rozvoj však přerušila první světová válka. Nové knihy se nekupovaly, čítárna byla uzavřena a půjčovalo se pouze jedno odpoledne za čtrnáct dní.

Vliv zákona o obecních knihovnách

K velké a zásadní změně došlo v roce 1920 na základě nového československého zákona o obecních knihovnách – poděbradská Knihovna občanská se stala novou veřejnou knihovnou. Po revizi knihovního fondu byla většina knih vyřazena a k půjčování bylo určeno pouze 782 svazků knih. Pracoval zde jeden placený knihovník a měl k ruce několik neplacených pomocníků. Pro knihovnu byly vyhrazeny pěkné prostory v přízemí poděbradského zámku, v nichž zůstala až do roku 1930. V tomto roce se knihovna přestěhovala do budovy staré radnice, kde sídlí dodnes. Ani během šesti let nacistické okupace nepřerušila knihovna svoji činnost. Hned v roce 1945 získala ještě tři místnosti v prvním patře.

Další kapitola v historii poděbradské knihovny se začala psát po únoru 1948, kdy se stejně jako ostatní kulturní instituce stala důležitým politickým nástrojem. V roce 1951 byla povýšena na Okresní lidovou knihovnu vedenou dvěma profesionálními knihovníky a zároveň se stala metodickým střediskem i pro místní lidové knihovny. Dalším mezníkem se stal rok 1959, kdy v Poděbradech vzniká samostatné oddělení pro mládež. Při knihovně pracovala jedenáctičlenná rada, ale profesionální knihovníci byli pouze dva. V roce 1964 má již knihovna 11 profesionálních knihovníků a postupně začíná intenzivní spolupráce se školami. Od roku 1968 plnila knihovna funkci střediskové knihovny a pro deset obcí zajišťovala nákup a zpracování fondu.

Změny po roce 1989

Devadesátá léta byla i pro knihovnu ve znamení velkých změn. Do roku 1993 spadala poděbradská knihovna pod Okresní lidovou knihovnu v Nymburce. Na základě Delimitační dohody byly vypořádány všechny majetkové poměry a došlo k převedení pracovníků v počtu 16 osob a 3365 svazků knih. V prvním patře knihovny se vybudovalo hudební oddělení a půjčovna videokazet, která nabízela 1361 videokazet. Na podzim téhož roku také došlo k vybudování pobočky na novém sídlišti Žižkov. V přízemí hlavní budovy knihovny vzniklo v roce 1999 informační středisko. Nabízelo především možnost přístupu k internetu a placené služby jako tisk, kopírování, faxování, laminování, kroužkovou vazbu, výrobu razítek, prodej pohledů apod. 

Po trvalém poškození stropů v prvním patře budovy roce 2012 došlo k uzavření hudebního oddělení a oddělení knih pro dospělé se celé přestěhovalo do společenského sálu.

K dalším velkým změnám postupně docházelo i v období 2011–2016. Nejdříve knihovna pozbyla právní subjektivitu a v roce 2011 se stala součástí Městského kulturního centra. Zároveň probíhala intenzivní jednání o celkové rekonstrukci knihovny. V roce 2015 získal zřizovatel, kterým je město Poděbrady, dotaci na celkovou rekonstrukci knihovny a mohlo se začít. Knihovna se přestěhovala do náhradních prostor. Půjčovny byly umístěny v jiné budově než kanceláře a sklad knih se nacházel na druhé straně města. Knihy se pak podle objednávek čtenářů přivážely každý týden ze skladů. Z důvodu malého prostoru v jednotlivých odděleních také došlo k podstatnému omezení ostatních aktivit.

Současnost

V roce 2016 se městská knihovna stala organizační složkou města Poděbrady – z toho se odvíjí i její současný název Městská knihovna Poděbrady – a během letních prázdnin se stěhovala do nově zrekonstruované budovy staré radnice na náměstí. Získala tak navíc krásné prostory dětského oddělení z bývalé půdy a atrium, kde je příjemné posezení hlavně v letních měsících.

Ale tím vše zdaleka neskončilo. Hned v následujícím roce jsme vybudovali v přízemí pro náctileté Tclub, který slouží jako klub s fotbálkem, X-boxem a komiksy. A co připravujeme dál? Půdní vestavbu nad společenským sálem. Tam bychom chtěli přestěhovat kanceláře a uvolnit tak přízemí pro vytvoření literární klubovny s kavárnou. Rádi bychom propojili prostor knihovny a atria s lázeňským parkem. Držte nám palce, ať se nám vše podaří.

Oslavy 150. výročí

Pro širokou veřejnost jsme v rámci oslav 150. výročí vzniku knihovny dne 12. 11. 2022 připravili Den otevřených dveří. Odměňovali jsme nejpilnější čtenáře, Lovce perel, vylosovali jsme vítěze kvízu s názvem Poznej svoji knihovnu, vyslechli jsme přednášku o historii knihovny a koncert hudebního souboru Collegium 2010. Odpoledne se neslo ve znamení rodinné zábavy. V dětském oddělení se tvořily knihovní látkové sovičky, v čítárně proběhla kosmetická poradna, v Tclubu se hrály deskové hry a ve sklepení knihovny úniková hra.

Foto: archiv MěK Poděbrady