LIBUŠE PAVLICOVÁ pavlicova@kfbz.cz

Mezi trendy, které do českého knihovnictví přinesla pandemie covidu, patří i rozvoj dodávacích služeb. Pravděpodobně by se objevily i bez ní, sledujíce analogický vývoj ve sféře e-commerce a rozmach zasilatelských služeb. Cílení na individualizaci služeb a posílení samoobslužných procesů je v obou oborech nesporné. Čtenáři/zákazníci mají větší svobodu a knihovna/obchod sníží personální náklady, které velkou měrou zatěžují rozpočet každé instituce.

Podíl registrovaných čtenářů veřejných knihoven mezi Čechy jen o málo přesahuje 10 % (NIPOS – 2021). Řečeno jasně: téměř 90 % obyvatel ČR knihovny nepoužívá. Čekat, že zničehonic sami procitnou a houfně se nahrnou do knihoven, je iluzorní. Knihovny jim naopak musí svými službami jít naproti a zaujmout. Znamená to i být k dispozici mimo své zdi a provozní dobu. Často tím rozumíme jen online služby, ale spadají sem i ty, které pracují s tradičními typy dokumentů. Služby knihoven pochopitelně tvoří pestřejší mozaika, v níž jsou živí knihovníci těžko nahraditelní. Rozvoj dodávacích služeb však přinesl knihovnám šanci dosáhnout na segment uživatelů, pro které je návštěva knihovny z určitého důvodu komplikovaná. Časové či prostorové bariéry brání řadě občanů služby knihovny využívat.

Nové typy služeb od pandemie

Pandemie covidu v mnoha knihovnách akcelerovala služby donáškové, tedy přímý rozvoz knih čtenářům domů. V době zákazů to byla jediná možnost, jak ke čtenářům dostat fyzické knihy. Byť knihovníci podávali heroické výkony, z finančního hlediska je taková služba v plošném rozsahu neudržitelná. Návrat k normálu ji proto vrátil do režimu služeb vyhrazeným skupinám čtenářů: zdravotně handikepovaným či seniorům.

Dodávací služby proti tomu zůstaly po pandemii stálou součástí portfolia knihovních služeb. Knihovny i čtenáři zjistili, že jsou velmi praktické a pomáhají překračovat bariéry času a prostoru.

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně zavedla v listopadu 2020 jako první v ČR službu Zásilka – zaslání knih na výdejní místo nebo přímo na adresu. Bariérou nebyla ani vzdálená registrace. Uživatel do knihovny vůbec nemusel vkročit, a přesto se k němu potřebné dokumenty dostaly. V době zákazu přejíždění hranic okresu šlo o intenzivně využívanou službu. Knihovna ji ale od začátku designovala jako trvalou pro ty, kdo nemohou do knihovny osobně (nemocné, dopravně izolované, lidi vytížené prací, studiem či péčí o rodinu apod.).

Obdobnou službu nabídly i další české knihovny: Národní technická knihovna, krajské, případně městské knihovny v Plzni, Olomouci, Ostravě, Ústí nad Labem. Plošného rozmachu však služby tohoto typu nedosahují, zřejmě i pro svou cenu. Český čtenář asi raději obětuje svůj čas než své peníze.

Bariéru času, tedy nedostupnost knihovny mimo provozní dobu, pomohly překročit služby využívající různé druhy výdejních boxů. Opět šlo o inspiraci trendem v zasilatelských službách, který byl umocněn požadavkem na bezpečný bezkontaktní výdej dokumentů. Služby tohoto typu se objevily záhy po prvních uzávěrách, často šlo o nouzová řešení „výdejních okének“. Trvalé výdejní boxy zavedla jako první knihovna v Mostě. Zvolila vlastní výrobu boxů s číselnými zámky bez napojení na knihovní systém. Rychle následovaly další knihovny napříč Českem a rozličná technická řešení. Na trhu se objevily výdejní boxy adaptované z komerčního sektoru a konečně i boxy navržené přímo pro knihovny, napojitelné na knihovní systém a využívající RFID technologii.

Výdejové boxy – existující možnosti

Pořízení vlastního výdejového boxu se stalo v posledních dvou letech záměrem mnoha knihoven. Stručně uveďme přehled možností, které jsou k dispozici.

Řešením, které nevyžaduje velké investice, je pronájem schránek v boxech firmy Penguinbox.  Nulové pořizovací a velmi nízké provozní náklady však komplikují problémy solárního napájení a nenapojitelnost na AKS. Ovládání webovou aplikací si žádá vyšší míru ruční práce knihovníka, box však zajistí pohodlnou automatickou komunikaci otevíracího kódu čtenáři. Toto řešení provozují knihovny v Blansku a ve Zlíně.

Nejvyšší počet instalací má nyní knihobox firmy 3iD. K vidění je v Klatovech, Poděbradech, Svitavách, Milovicích, Nymburce, Hodoníně, Havlíčkově Brodě a Ústí nad Labem. Jde o komerční řešení dobře adaptované do knihovního prostředí včetně napojení na AKS Tritius, splňující všechny očekávané funkce pro tento typ zařízení. Nabízí dostatečnou variabilitu velikosti a vzhledu; pořizovací cena je ovšem vyšší.

Instalace samoobslužných boxů se podporuje i dotačním programem VISK 3, což v roce 2022 využily knihovny v Jičíně, Vsetíně a Žďáru nad Sázavou pro instalaci Verbisboxu. Výdejní box vyvinutý přímo pro systém Verbis/Portaro, s příslibem využití i pro jiné systémy pomocí SIP2 protokolu, je řízen vlastním modulem v AKS, využívá RFID technologii a je vzhledově i rozměrově velmi variabilní. Cena se pohybuje ve vyšším středním pásmu. 

Výdejní box Furtodo, původně z komerční sféry, je včetně napojení na knihovní systém Koha v provozu v České Třebové. Další typy boxů (většinou v jediném a někdy i unikátním provedení v ČR) využívají knihovny ve Strakonicích, Lysé nad Labem, Ostrově nad Ohří, Kroměříži nebo Prostějově, ovšem často bez napojení na AKS.

Závěr

Technologie RFID, využívaná některými zařízeními, dovoluje dovést myšlenku výdejních boxů až do podoby plně samoobslužné knihovny bez knihovníka. Zatím jedinou, ale velmi inspirativní ukázkou tohoto konceptu je pobočka Kiosek Městské knihovny v Praze. Zda bude mít následovníky, uvidíme časem. Ale o tom, že výdejní boxy či jiné dodávací služby v českých knihovnách budou nadále přibývat, již není pochyb.

Foto: archiv Knihovny F. Bartoše Zlín