ROMAN GIEBISCH  Roman.Giebisch@nkp.cz

Knihovnické spolky v Česku i na Slovensku ovlivňují odborné trendy v knihovnictví. S ohledem na historicko-společenský vývoj v našich zemích byly naše společné aktivity úzce propojeny. Příspěvek stručně rekapituluje tento vývoj od 60. let minulého století.

SKIP před rokem 1989

Dne 21. 3. 1968 byla vydána Rezoluce pražských knihovníků, bibliografů a vědecko-informačních pracovníků, která řešila další rozvoj československé informační soustavy a vyžadovala vytvoření dobrovolné zájmové organizace sdružující knihovníky, bibliografy a vědecko-informační pracovníky. Předsedou přípravného výboru Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) se stal Jiří Cejpek a tajemnicí Jarmila Burgetová. Výbor oslovil odbornou veřejnost počátkem května 1968 a pod prohlášením byli uvedeni všichni členové více než třicetičlenného výboru SKIP.

Dne 11. 12. 1968 se v Městské knihovně v Praze konal ustavující sjezd za účasti 384 delegátů, zastupujících více než 2000 přihlášených členů. Předsedou SKIP byl zvolen Rudolf Málek a zvolen byl také třicetičlenný výbor SKIP. Dne 29. 9. 1970 byl pro SKIP vydán likvidační výměr Ministerstva vnitra ČSSR. Jmění spolku bylo převedeno na konto Sdružení přátel dětské vesničky a archivní materiály byly uschovány v Archivu ČSAV…

Vznik profesní organizace na Slovensku

Samostatný vznik spolkové platformy slovenského knihovnictví se datuje od ustavujícího shromáždění, které se uskutečnilo 27. 2. 1946 v Bratislavě a za předsedu národního Svazu slovenských knihovníků zvolilo Antona Augustína Baníka. Po šesti letech byla činnost svazu pozastavena a v roce 1968 vznikla organizace s názvem Svaz slovenských knihovníků, bibliografů a informačních pracovníků, který se již v roce 1969 stal členem Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí IFLA. V roce 1972 uspořádal první seminář k problematice využívání výpočetní techniky pod názvem INFOS, který se stal základem tradice organizování odborných konferencí knihovníků na Slovensku s mezinárodní účastí.

Sedmdesátá a osmdesátá léta 20. století přinesla změnu názvu svazu se zkrácením na Svaz knihovníků a informatiků, nárůst členů a vznik tří krajských poboček. Nejvýznamnější událostí v historii slovenského a i československého knihovnictví vůbec byl 44. kongres IFLA, který se konal ve dnech 27. 8.–2. 9. 1978 ve Štrbském Plese ve Vysokých Tatrách pod záštitou vlády ČSSR. Zúčastnilo se ho více než 500 delegátů z 53 zemí.

SKIP po listopadu 1989

Pracovní skupina, která byla vytvořena pro obnovu SKIP, projednala 22. 1. 1990 návrh stanov pro registraci spolku. Obnovující sjezd českého knihovnického spolku se uskutečnil dne 7. 4. 1990 v Městské knihovně v Praze. Společným cílem SKIP bylo obnovit statut dobrovolné zájmové organizace, která by v plném rozsahu navázala a pokračovala v činnosti protiprávně zrušené organizace v roce 1970. Předsedkyní byla zvolena Jarmila Burgetová, která byla v této funkci potvrzena i na valných hromadách SKIP v letech 1992 a 1995.

Především její zásluhou profesní organizace rozvíjela rozsáhlou mezinárodní spolupráci a udržovala intenzivní kontakty s mnoha zahraničními spolky. Jarmila Burgetová v letech 1950 až 1952 absolvovala dvouleté studium knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Krátce byla zaměstnána v Pražské informační službě a na Ministerstvu školství v knihovnickém oddělení. Pak odešla se svým manželem na Slovensko, kde pracovala v letech 1953–1955 jako vedoucí metodického oddělení v Krajské lidové knihovně v Prešově. Její působení na Slovensku bylo oceněno na krajské i celostátní úrovni. Po návratu do Prahy v roce 1956 působila od srpna v Národní a universitní knihovně v Ústředním vědecko-metodickém kabinetu knihovnictví. V březnu 1967 byla jmenována vedoucí odboru mezinárodní výměny a nákupu publikací v tehdejší Státní knihovně ČSR. Z politických důvodů byla v září 1970 zproštěna funkce vedoucí odboru a koncem listopadu dostala ve Státní knihovně ČSR výpověď. Důvodem bylo její chování na kongresech IFLA.

Téměř dva roky nemohla získat stálé zaměstnání. Až v roce 1972 se dostala na místo knihovnice Psychologického ústavu ČSAV a od té doby v Akademii věd nepřetržitě pracovala. Pro dobré jazykové znalosti se uplatňovala při mezinárodních kontaktech. Aktivně působila např. v Mezinárodní asociaci bibliologie – A. I. B., v jejímž rámci vystupovala na řadě kolokvií, byla členkou stálé komise IFLA pro veřejné knihovny a také zahraniční členkou Sdružení rakouských knihovnic a knihovníků (VÖB), které její mezinárodní aktivity ocenilo v roce 1998 udělením stříbrné medaile dr. Josefa Bicka.

V roce 1998 byl předsedou SKIP zvolen Vít Richter. V roce 2013 se jím stal Roman Giebisch, který byl zvolen předsedou na valné hromadě SKIP v Brně.

Situace na Slovensku

Dne 29. 3. 1990 na valném shromáždění Svazu slovenských knihovníků a informatiků v Bratislavě se uzavřela jeho předrevoluční historická etapa a byl přijat nový název Spolek slovenských knihovníků (SSK) společně s novými stanovami. SSK vznikl jako samostatná, dobrovolná, zájmová organizace sdružující knihovníky, bibliografy a informační pracovníky, knihovnická, bibliografická a informační pracoviště na principu profesního a kulturního zájmu. Program spolku se orientoval hlavně na obnovení profesionální činnosti, zájem o společenské uznání a vážnost knihovnické profese, pomoc při tvorbě zákonů a koncepcí spojených s knihovnictvím a knihovnickým vzděláním. Jednou z priorit spolku byla příprava nového knihovního zákona, který by nahradil starý zákon z roku 1959.

Po několika letech tvorby se podařilo připravit první samostatný slovenský zákon o knihovnách č. 183/2000 Sb. Spolek v průběhu devadesátých let ztratil podporu Ministerstva kultury SR v podobě finanční dotace a zaznamenal významný pokles členů. Prvním předsedou spolku byl Dušan Katuščák, v dalším volebním období Tibor Trgiňa a od roku 1999 se stala předsedkyní Silvia Stasselová. Během jejího působení se spolek výrazně etabloval na půdě IFLA, protože Silvia Stasselová aktivně pracovala ve výboru IFLA, sekci pro management knihovnických asociací (MLAS). Významně se zasloužila o systematické překlady nejvýznamnějších a nejaktuálnějších dokumentů IFLA do slovenštiny. Spolek se začal výrazně orientovat na spolupráci se zahraničím a pro slovenské knihovnictví bylo přínosem udržování tradice organizování mezinárodní konference INFOS. Po dvaceti letech a bohaté činnosti spolku byla předsedkyní v roce 2019 zvolena Helena Mlejová. 

Česko-slovenská knihovnická spolupráce

Komise pro zahraniční styky SKIP dlouhodobě zajišťuje mezinárodní spolupráci, udržuje kontakty se zahraničními partnery, sleduje vybrané informační zdroje a zajišťuje technickou, administrativní a informační stránku spolupráce. Komise se snaží udržovat kontakty s co nejvíce evropskými zeměmi – Slovenskem, Rakouskem, Německem, Polskem, Francií apod.

Spolupráce se slovenskými knihovníky je v českém knihovnickém prostředí tradičně pozitivně vnímanou aktivitou. Nebyla nikdy úplně přerušena a dílčím způsobem se udržuje jak v regionálním, tak celostátním měřítku. Dlouhodobě probíhají například společné aktivity na podporu čtenářské gramotnosti dětí – Noc s Andersenem. Pravidelně se konají společná setkání se zástupci českých a slovenských knihovnických spolků na odborných konferencích. SKIP zve zástupce slovenských knihovnických spolků na valné hromady a pravidelně také na oborovou konferenci Knihovny současnosti.

Zástupci českých a slovenských spolků spolupracují i v rámci mezinárodních knihovnických organizací IFLA a EBLIDA. Spolek slovenských knihovníků a knihoven si uvědomuje důležitost mezinárodních kontaktů, a proto přirozeně spolupracuje s knihovnickými organizacemi v zahraničí, se kterými jsou často vytvořena partnerství. Inspiruje se jejich zkušenostmi, organizuje konference a odborné akce. Nejvýznamnější mezinárodní konferencí zůstává INFOS, který je organizován ve spolupráci se Slovenskou národní knihovnou. Spolek organizuje populární exkurze do zajímavých knihoven v zahraničí a oblíbeným cílem je Česko, Polsko, Rakousko a Maďarsko.

Mezi nejvýznamnější aktivity Spolku slovenských knihovníků a knihoven po roce 2000 patřila návštěva prezidentky Americké asociace knihoven Roberty Stevens, která na pozvání Silvie Stasselové v roce 2011 navštívila Slovensko a vystoupila na 36. ročníku konference INFOS ve Staré Lesné. V roce 2014 přijala pozvání slovenských knihovníků úřadující prezidentka IFLA Sinikka Sipilla.