Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Nové informační prostředí umožňuje bezbřehé procházení vědeckými informacemi a kdokoliv má přístup k nekonečným informacím pomocí několika kliknutí. Ti, kteří se snaží najít relevantní informace, porozumět úřadům a navigovat odborníky, potřebují hlubší porozumění nejen samotným informacím, ale také tomu, proč jsou informace sdíleny. Objevují se otázky odbornosti, loajality a zaujatosti vědeckého informačního ekosystému a tvorby nebo rozšiřování dezinformací. Knihovníci jsou středem tohoto víru informací a i pro ně je navigace k okamžité dostupnosti vědeckých informací a posouzení toho, co je ověřené, stále obtížnější. Stále důležitější jsou otázkybezpečnosti sdílení vědeckých informací, šíření dezinformací a fake news. Knihovnická profese musí čelit inherentnímu napětí mezi intelektuální svobodou a prokázanými vědeckými znalostmi. Diskuse o tom, jak prosazovat odpovědnost za intelektuální svobodu konkrétně související s vědeckými dezinformacemi, mohou ovlivnit téměř každý aspekt knihovnické praxe. Knihovnická profesní sdružení IFLA a Asociace vysokoškolských a vědeckých knihoven poskytují pokyny a doporučení, jak pracovat s vědeckými informacemi. Učení je o hledání informací, jak porozumět, diskutovat, uvést do kontextu a v konečném důsledku ovlivňovat a komunikovat. Knihovníci kladou velký důraz na hodnocení informace, učí lidi, jak se orientovat ve složitých informačních prostředích. Tato schopnost se obecně označuje jako informační gramotnost.

(IFLA Journal – Volume 48, Number 3, October 2022, s. 399–409)

V Hudebním oddělení Berlínské státní knihovny existuje sbírka hudebních libret s více než 20 000 tištěnými svazky od 17. století do současnosti. Pro hudební vědu je libreto nepostradatelný a důležitý zdroj informací. Poskytuje mnoho informací, kromě zpívaných textů a mluvených dialogů jsou zde obsaženy také jevištní pokyny, scénické návrhy či odchylky od pramene. Někdy jsou jediným důkazem existence jevištního díla vůbec. Libreto mělo dlouhou dobu hybridní polohu mezi funkční poezií a autonomním uměleckým dílem. Básník Pietro Metastasio (1698–1782) byl nejúspěšnějším libretistou všech dob a sebe viděl jako básníka, který tvoří díla ve prospěch hudebních ústupků. Navzdory projektům digitalizace a indexace lze mnoho sbírek libret v knihovnách zkoumat pouze ve speciálních lístkových katalozích na místě. Sbírka libret nalezená v hlavním oddělení Pruské státní knihovny byla do hudebního oddělení Berlínské státní knihovny převedena ve 20. letech 20. století. Je jednou z nejrozsáhlejších na světě a doplňuje ji hudební sbírka soukromého učence Georga Poelchaua (1773–1836). Obsahuje více než 4000 rukopisů a tisků děl významných hudebních skladatelů a vytvořila základ hudebního fondu Královské knihovny.

(Bibliotheksmagazin, Jahrgang 17, Ausgabe 50, Nr. 3, Oktober 2022, s. 23–26)

Rostoucí nároky na jednotlivce představují nové výzvy týkající se získávání kompetencí, které lze z hlediska plnohodnotného fungování ve společnosti považovat za klíčové. Vyzdvihuje se hlavně schopnost efektivní práce s informacemi, která je spojená především s konceptem informační gramotnosti. Ta vyžaduje nejen schopnost informace vyhledávat, ale zároveň je i hodnotit, selektovat a využívat v souladu se zamýšlenými cíli člověka. V tomto směru je nevyhnutelná čtenářská gramotnost. Čtenářské kompetence jsou totiž primárně spojené se schopností porozumět textu a přemýšlet o něm s cílem rozvíjet znalosti. Čtení lze spojovat i s dalšími kognitivními benefity včetně bohaté slovní zásoby, imaginace, kreativity a vyšší úrovně komunikace. Čtení možno chápat jako sociální praxi, která nevychází výlučně z interních potřeb jednotlivce, ale významný vliv má i okolní prostředí, které přispívá k tomu, zda se praxe realizuje, v jakém rozsahu a na jaké úrovni. Klíčovou úlohu v tomto směru sehrává rodinné prostředí. V období, kdy dítě ještě není schopné samostatně číst, je významnou aktivitou společné čtení s rodičem, které přispívá k správnému rozvoji emocionální stránky osobnosti. Čtenářským návykům je však potřeba věnovat pozornost v průběhu celého období vývinu dítěte. Výzkumy dokazují, že k poklesu zájmu o čtení v mnoha případech dochází už ve věku deseti let!

(Knižnica – ročník 23, číslo 3, 2022, s. 15–22)

Připravil ROMAN GIEBISCH