KLÁRA SMOLÍKOVÁ klara.smolikova@tiscali.cz 

LUKÁŠ VAVREČKA lukas.vavrecka@upce.cz 

Zdaleka ne všechnu nabídku, která plní knihkupecké pulty, najdeme také v audioknižním zpracování. Zúžený výběr není dán jen menším publikem, ale i specifiky mluveného slova. Nahrávky mluveného slova vykazují daleko větší stabilitu v čase, tedy stárnou podstatně pomaleji než většina knižní (nad)produkce, je proto třeba pečlivě vážit, které tituly budou zajímavé nejen za rok dva, ale i třeba za deset let. A to se týká jak beletrie, tak literatury faktu, biografií a dokumentů.

Na jedné straně by se mohlo zdát, že poslouchání, to je především poslouchání příběhů. Co se týče poměru vydávaných titulů, beletrie skutečně vychází v audioknižním podání každoročně výrazně víc než takzvané non-fiction literatury, která do sebe zahrnuje publicistiku, dokumentaristiku, biografie i odbornou četbu. Nicméně je to právě non-fiction literatura, která se často šplhá na vrchol žebříčků audioknižních prodejů.

Která non-fiction díla se těší zájmu čtenářů i posluchačů? Literatura čistě odborná, vědecká pojednání, studie, slovníky či encyklopedie se k předčítání nehodí, ať už proto, že nejsou určeny k souvislému čtení, nebo proto, že tempo četby je v jejich případě vysoce individuální. Z povahy audioknižního média se tedy k poslechu připravují knihy popularizační, esejistické, dokumentární, biografické a literatura pro osobní rozvoj, protože se u nich předpokládá zájem širšího laického publika.

Sonda do historie

Mezi čtenáři je hojně oblíbená populárně naučná literatura z oblasti historie a ani audioknihy nezůstávají pozadu. Mnohé možná ohromí, že legendární Toulky českou minulostí, inspirované stejnojmennými knihami Petra Hory-Hořejše, daly vzniknout jednomu z nejúspěšnějších rozhlasových pořadů s více než osmi sty díly a že jsou dostupné i jako audioknihy (Radioservis 2012 až 2013). Více se po historii lidstva literárně rozkročil Yuval Noah Harari s bestsellerem nazvaným Sapiens a opatřeným podtitulem Stručná historie lidstva. I jeho audioknižní vydání, které načetl Luboš Ondráček (Bookmedia, Audiotéka, 2019), se těší velkému zájmu.

Užší tematické zaměření pak můžeme najít například v audioknize Příběhy železné opony Luďka Navary v interpretaci Báry Štěpánové, Jiřího Hromady a Pavla Soukupa (OneHotBook, 2019). Další skvělý poslech může poskytnout Vasilem Fridrichem načtený Totální rauš: Drogy ve třetí říši Normana Ohlera (OneHotBook, 2017). Na pevných nosičích bohužel zatím nejsou dostupná díla amerického historika Timothyho Snydera Tyranie: 20 lekcí z 20. století v interpretaci Jana Szymika a Cesta k nesvobodě v podání Jiřího Dvořáka (obojí Bookmedia, Audiotéka, 2020)

Dějiny, to ale není jenom pohnutá či přímo válečná historie. Zmiňme například Příběhy Staré dámy v podání Pavla Soukupa a Vasila Fridricha (OneHotBook, 2018). Tomáš Macek v nich líčí dramata, komické situace i tragické nehody, jež se odehrály během sta let proměn cyklistického závodu Tour de France. 

Vzpomínky a lidé

Od historie je to jenom krůček k historickým osobnostem. Okamžiky a osobnosti zejména novodobé české historie představuje v úspěšných knihách Pavel Kosatík, mnohé z nich jsou dostupné i v audioknižních vydáních: třeba Emila Běžce načetl Ivan Trojan (Radioservis, 2016), Jiného T. G. M. Pavel Batěk (Tympanum, 2019) a knihu 100 x Václav Havel čtou Ladislav Špaček a Lukáš Hlavica (Radioservis, Témbr, 2020). Poslechnout si můžeme šokující příběh rodiny Milady Horákové s názvem Jdu s hlavou vztyčenou (Audiotéka, ZEĎ, 2021) od Daniela Anýže. Carmen – Skutečný život Hany Hegerové pak napsal Tomáš Padevět a čtou Petr Kubeš a Iva Bittová (Témbr, 2022). To je on! O té, co si říkala Toyen z pera Mileny Štráfeldové čte Dana Černá (Témbr, 2021) nebo životopis Alberta Einsteina od Waltera Isaacsona s názvem Einstein – Jeho život a vesmír je k poslechu ve vynikajícím podání Vladislava Beneše (Bookmedia, Audiotéka 2019).

K poslechu jsou pochopitelně i biografie osobností šoubyznysu jako Vlasta Burian: Život za smích Pavla Taussiga (SUPRAPHON, 2021), Moje matka Marlene Dietrichová Marie Rivy, vícehlasá audiokniha v okouzlujícím podání Jany Strykové, Vilmy Cibulkové a Ivana Řezáče (Ikar, Radioservis, 2019), nebo Tajné životy Marilyn Monroe Anthonyho Summerse v interpretaci Vasila Fridricha (Radioservis, 2021).

Stranou nezůstávají ani vlastní životopisy a ego-dokumenty v podobě výborů z deníků či korespondence. Poměrně nedávno byla k poslechu připravena například autobiografie Woodyho Allena Mimochodem, kterou čte Tomáš Černý (Tympanum, 2021), a vydavatelství OneHotBook aktuálně připravuje Vlastní životopis Agathy Christie. Poslechnout si můžeme také Korespondenci 1844–1862, kterou psala Božena Němcová, v podání Ani Geislerové a Igora Orozoviče (SUPRAPHON, 2021) nebo Deníky čili výběr z deníků anglické spisovatelky Virginie Woolfové z let 1918–1941, které nezapomenutelným způsobem načetla Taťjana Medvecká (Radioservis, 2013).

Popularizace

Non-fiction literatura často nenásilným a poutavým způsobem představuje určitá společenská či vědní témata. Jedním z nich je například vztah k životnímu prostředí. Geolog Václav Cílek už dávno ve své literární tvorbě překročil hranici odborného publikování a nyní se vyjadřuje formou literárních esejů nejen ke klimatu, ale i lidskému údělu či spiritualitě. Audioknižního vydání se dostalo jeho knihám Krajiny vnitřní a vnější (OneHotBook, 2020) a Co se děje se světem (Tympanum, 2020).

Novým aktivním hráčem na poli vydávání populárně naučných audioknih se během krátkého času stalo nakladatelství Kazda, které v interpretaci Aleše Procházky představilo v roce 2018 zvukovou verzi svého nejúspěšnějšího titulu Tajný život stromů od Petera Wohllebena a v rychlém sledu přidává další. Úspěchy vědy, vesmírem a fyzikou se zabývá audioknižní vydání legendární Stručné historie času od Stephena W. Hawkinga (Audiotéka, Bookmedia 2019), dále pak uveďme díla významného popularizátora astrofyziky a vědy obecně Michia Kaku Budoucnost lidstva: Náš úděl mezi hvězdami (OneHotBook, 2020) a Božská rovnice: Hledání teorie všeho (OneHotBook, 2022), obojí v podání Miroslava Táborského.

Specifickou kategorií jsou díla, která nás nevedou ani tak k poznání světa kolem, ale právě k poznání nás samotných. Knihy pro osobní rozvoj se zabývají vlastní motivací a potřebou se v něčem zlepšovat. Mnozí vyznavači mluveného slova upřednostňují právě tyto motivační audioknihy, které jim umožní být lepším člověkem, chápavějším rodičem, úspěšnějším managerem, výkonnějším pracovníkem či kreativnějším marketérem. Nakladatelem, který knižní záběr rozšířil i o audioknižní, aby naučil i posluchače méně prokrastinovat, nedělat kompromisy a pomalu stárnout, je Jan Melvil Publishing. Jako příklad bychom pak mohli uvést Terezou Dočkalovou načtenou audioknihu Elišky Vyhnánkové a Michelle Losekootové Jak na sítě (Jan Melvil Publishing, 2019).

Publicistika

Co se publicistiky týče, kratší útvary se prosazují jen zvolna. Za průkopníka lze považovat týdeník Respekt, který třetím rokem nabízí své články i k poslechu. Nyní už je pro poslech k dispozici celá paleta publicistických podcastů, která doplňuje a možná i nahrazuje kdysi tak rozmanitou nabídku novin a časopisů. Podcasty čili série tematických zvukových pořadů, jejichž popularita roste během posledních několika let ve světě a s mírným zpožděním i u nás, nevyžaduje tak vysoké soustředění jako poslech odborné nebo dokumentární knihy. Podcastové díly bývají obyčejně krátké. Vzhledem k druhu média a charakteru pořadu však podcasty obyčejně nepředpokládají vydání na nosiči. Lze je však poslouchat na stránkách a v aplikacích audioknižních distributorů, stejně jako audioseriály nebo kompletní audioknižní četby.

Z publicistické produkce se dočkal audioknižního vydání například titul Za oponou války Jakuba Szántó (Tympanum, 2019). Audiokniha válečného reportéra a zpravodaje České televize na Blízkém východě v podání Davida Matáska přibližuje autorovy dramatické zážitky z frontových linií, teroristických útoků, revolucí i státních převratů. Dále pak je tu Nina Špitálníková a její Svědectví o životě v KLDR coby vícehlasá četba v podání Mileny Steinmasslové, Gustava Haška a dalších (OneHotBook, 2021). Obě zmiňované audioknihy obdržely v rámci své kategorie cenu Audiokniha roku.

Specifickým odvětvím publicistiky jsou pak cestopisy. Těm u nás přinejmenším v audioknižním prostředí vládne Ladislav Zibura. K poslechu je od něj aktuálně šest titulů včetně 40 dní pěšky do Jeruzaléma, Prázdnin v Evropě nebo Prázdnin v Česku (Voxi 2020–2021).

Poslech vzdělává i děti

Mohlo by se zdát, že díla „bez příběhu“ cílí především na dospělé čtenáře a posluchače. Ve skutečnosti však i v non-fiction literatuře najdeme audioknihy určené dětem. Značným množstvím titulů pro mladé posluchače přispělo vydavatelství Témbr, které vydává ve zvukové podobě autorem čtená díla Ladislava Špačka jako Dědečku, vyprávěj, Dědečku, ještě vyprávěj či Dědečku, vyprávěj o Česku (vše Témbr, 2021). Někdejší popularizátor umění etikety v nich přibližuje dětem jednak téma slušného chování, jednak českou historii, vánoční tradice apod.

Děti si mohou poslechnout také oblíbený román o dějinách filozofie Sophiin svět v interpretaci Václava Knopa (Albatros, 2020). K dětským posluchačům směřují i některé z titulů výše zmiňovaného nakladatelství seznamující s přírodou, například Slyšíš, jak mluví stromy? od Petera Wohllebena v podání Martina Preisse (2019). 

Snad vás náš audioknižní seriál nejen pobavil, ale také přinesl užitečné tipy, které tituly k poslechu v knihovnách nabídnout. Koho by zajímalo víc o fenoménu audioknih a poslechu, může se začíst do naší společné knihy Nečtu! Poslouchám (Universum 2022). Třeba i ona bude časem dostupná pro zájemce též v audioknižní podobě.

Foto: Lukáš Vavrečka