Jak se hádá výhled s bilancí…

Tento editorial je svým způsobem výjimečný ani ne tak tím, že završuje další ročník časopisu, ale že stojíme na prahu sedmdesátého pátého. Sedm desítek let jsme si sice připomínali docela nedávno, ale tři čtvrtě století zní hrději a ambiciózněji. Není v Česku mnoho dalších  titulů časopisů, natož z oblasti kultury, které se mohou pochlubit takovým kontinuálním vycházením. V příštím ročníku Čtenáře si to budete moci ověřit na novém cyklu věnovaném historii periodického tisku vydávaného u nás, který budeme připravovat ve spolupráci s Knihovnou Národního muzea. Reprodukce historických obálek na titulní straně s ním budou ilustračně spojeny. Letošní představování současné literatury z různých jazykových oblastí, kterou jsme mohli poznat díky vydání jejích překladů, tentokrát vystřídá seriál s přehledy využitelných nových technologií, technických prostředků a dostupného softwaru v činnosti knihoven. A když už jsem to nevydržel a poodkryl vám pokličku chystaných obsahových změn, prozradím ještě jednu inovaci. Vnitřní příloha bude patřit střídavě „děckařům“ a novému seriálu věnovanému prezentaci PR knihoven; předpokládáme jeho pokračování i v roce 2024. Neopomineme ani bilanci 75 let vydávání časopisu prostřednictvím lidí, kteří se o to zasloužili, čtenářů a uživatelů, kterým pomáhal v práci.

S hlavou plnou plánů jsem se odchýlil od zamýšleného bilancování letošního ročníku a představení obsahu nejnovějšího čísla. Polehčující okolností je fakt, že na stránkách právě končícího 74. ročníku časopisu už nelze nic změnit. Výčet všeho, co se zde letos objevilo, dokládá obvyklý rejstřík. V posledním prosincovém vydání Čtenáře opět usilujeme, aby se vám do rukou dostalo co nejpestřejší čtení o knihovnách, jejich práci a lidech, kteří ji zajišťují. Tentokrát se dostalo na sondu do činnosti neprofesionálních knihoven, nechybí druhé pokračování o skrytých krajanských knihovnách v zahraničí pod zevšeobecňujícím pohledem České asociace. Rubriku o knihovnách v novém tentokrát reprezentují příspěvky o Databázi novostaveb a rekonstrukcí knihoven v ČR, vytvářené v Moravské zemské knihovně, a o nizozemské architektce Francine Houbenové, která už se může pochlubit realizací řady knihovnických budov. Od sta let Městské knihovny Rokycany se obrácením několika listů dostanete do žhavé současnosti, a to k nové nositelce ceny MARK za letošní rok, zapojení Krajské knihovny Vysočiny do letošního ročníku Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě, dalším plánům Klubu dětských knihoven SKIP a řadě dalších informací. Snad mi odpustíte, že jsem bilanci odsoudil do role Popelky… 

JAROSLAV CÍSAŘ