ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Rakouská národní knihovna ve Vídni připravila zajímavou výstavu pro Berlín s názvem Židé, křesťané a muslimové. Cílem je ukázat, jak se zobrazují věci víry v různých náboženstvích, upozornit na odlišnosti i společné rysy a dát prostor k zamyšlení, jak a proč vyjadřovat krásu víry. Knihovna využívá ukázky ze starých řeckých, arabských, tureckých a hebrejských rukopisů a popisuje v nich mezikulturní dialog, který probíhal po staletí. Knihy popisovaly konflikty mezi náboženskými skupinami. Jsou zde ukázky z oborů, jako je medicína, astronomie a astrofyzika, které popisují různá náboženství odlišným způsobem. Výstava ukazuje, že mezikulturní dialog neprobíhal jen na úrovni náboženské, ale i na poli vědy. Cílem berlínské výstavy je ukázat, že náboženství a věda dokáže spojovat lidi různých postojů. Tvůrci výstavy poukazují na to, že dívat se na to, co vytvářejí vyznavači jiného náboženství, může být jednou z cest, jak mít radost z jinak smýšlejících lidí a těšit se spolu s nimi. Velký důraz se na této výstavě klade také na estetickou stránku jednotlivých starých tisků a rukopisů. Výstava bude v hlavním městě Německa otevřena v prosinci tohoto roku a potrvá do března roku 2018.

(Österreichische Nationalbibliothek Magazin – Nr. 1, Juni 2017, s. 19)

Akademické knihovny v subsaharské Africe se snaží podporovat otevřený přístup k vědeckým informacím v Ghaně, Nigérii, Tanzanii a Ugandě. Čtyři knihovny se ve společném projektu snažily zjistit úroveň účasti na vědeckých a výzkumných činnostech svých univerzit, identifikovat strategie používané při marketingu otevřených vědeckých platforem a vyčíslit problémy, které brání úspěchu otevřené vědy v těchto zemích. Projekt má za cíl posoudit význam akademických knihoven v subsaharské Africe. Jedním z jeho výstupů bylo zjištění, že zde existuje málo vědeckých časopisů, které jsou přístupné v akademickém prostředí. Univerzitní knihovny se snaží zpřístupnit v digitální podobě diplomové i dizertační práce, odborné články či výstupy z konferencí, ale o tuto formu je malý zájem. Knihovny bojují se zajištěním stabilních dodávek elektřiny a nespolehlivou internetovou konektivitou. I přes tyto překážky se snaží zavádět v akademickém prostředí pravidelné semináře o vznikajících technologiích a posílit společné konsorcium knihoven jako platformu umožňující sdílet intelektuální produktivitu svých členských zemí. Oblast poskytování informačních služeb se výrazně změnila i v této oblasti Afriky. Knihovny se přeměnily ze správců informačních zdrojů v producenty informací. Je nutné přehodnotit způsoby využívání inovací při zlepšování vědecké komunikace a sdílení znalostí. Knihovníci díky celoživotnímu vzdělávání zvyšují svou odbornost a odstraňují bariéry v oblasti přístupu k informačním zdrojům v univerzitách napříč Afrikou.

(IFLA Journal – Volume 43, Number 3, October 2017, s. 242–255)

Slovenská ilustrace patřila vždy v ilustrátorském světě k nejlepším. Byla zde vybudována silná tradice a Slovensko má dodnes mnoho oceňovaných ilustrátorů. Knižní ilustrace, zvláště v oblasti literatury pro děti, je komunikačním bezbariérovým jazykem. Proto mají tito ilustrátoři daleko větší šance prosadit svůj talent i v mezinárodním kontextu. Při listování českými knihami z posledních let lze objevit mezi ilustrátory mnoho slovenských jmen střední a mladší generace. Střední generaci reprezentují Miloš Kopták, Peter Uchnár, Juraj Martiška a Ľuboslav Paľo. K slovenským autorům mladé generace, kteří se prosadili na českém knižním trhu, patří například Martina Matlovičová-Králová, Katarína Gasko, Katarína Ilkovičová, Zuzana Bočkayová-Bruncková, Katarína Macurová, Daniela Olejníková, Tomáš Klepoch a další. Seznam slovenských ilustrátorů českých knih se stále rozšiřuje, slovenský ilustrátorský rukopis zanechal v české produkci výraznou stopu a je vnímán velmi pozitivně. Asociace ilustrátorů (ASIL) na Slovensku se snaží sdružovat a prezentovat primárně mladé umělce, kteří nemají příležitost prosadit se v silné konkurenci komerčního tlaku. Její zakladatel Miloš Kopták je i nositelem českého ocenění za nejlepší ilustraci Zlatá stuha.

(KNIŽNICA – 2017, ročník 18, číslo 2, s. 63–71)

Připravil ROMAN GIEBISCH