Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Irsko je domovem skutečně výjimečných historických knihoven. Mnoho z nich sídlí v hlavním městě a mezi nimi je ikonická Old Library of Trinity College Dublin, ale v Irsku existuje mnoho dalších menších knihoven, které stojí za návštěvu. Odrážejí historickou minulost Irska, ale poukazují také na inovativní způsoby propagace a uchovávání sbírek. Bolton Library at the Glucksman Library, University of Limerick obsahuje sbírku prvotisků a výjimečných rukopisů. Základem knihovny byly dvě samostatné sbírky shromážděné na různých místech během let 1669–1744. Ty byly vášní dvou budoucích arcibiskupů irské církve: Williama Kinga (1650 až 1729) a Theophila Boltona (1678–1744). Knihovny obsahují primárně témata teologie, umění, historie a vědy. Edward Worth Library je historická knihovna dublinského lékaře Edwarda Worthe (1676–1733), velkého sběratele vzácných tisků (více než 4300 svazků). Tato knihovna sídlí ve Steevensově nemocnici, kde Worth pracoval. Podporuje ji nadace Worth Library Trust, která se snaží knihovnu propagovat prostřednictvím exkurzí i online prohlídek, věnuje se publikační činnosti a nabízí výzkumný studijní program. Velký zájem je o otevřený online kurz Historie knihy v raném novověku 1450–1800. Marsh’s Library poprvé otevřela své brány veřejnosti v roce 1707 a knihy zůstávají uloženy již 300 let na stejných policích. Je zároveň muzeem a přívětivým prostorem pro turisty, studenty a vědce. Během posledního desetiletí přešla k digitalizaci irských rukopisů.

(IFLA Journal – Volume 48, December 4, 2022, s. 483–491)

Berlínská státní knihovna dlouhodobě pracuje na projektu německo-jemenské spolupráce při restaurování a katalogizaci pergamenových rukopisů z Jemenu. Německo má díky nedostatku koloniální historie na Blízkém východě dobrou pověst, a tak se němečtí vědci již od 70. let minulého století zapojují do projektů záchrany kulturního dědictví v této oblasti. Často zde dochází k přírodním katastrofám a již v roce 1983 se podílela německo-jemenská projektová skupina na záchraně 12 000 fragmentů 936 různých rukopisů. V roce 2019 byly zpřístupněny mikrofilmové obrázky spolu s barevnými fotografiemi sanáských koránů a uloženy v Oddělení Orientu Berlínské státní knihovny. V roce 2021 byl zahájen německo-jemenský projekt v oblasti digitalizace. Obrázky a metadata budou v budoucnu k dispozici na rukopisném orientálním portálu Qalamos, kde jsou další digitalizované sbírky Berlínské státní knihovny, a také v online katalogu Manuscripta Coranica projektu Corpus Coranicum. Sanáské korány tvoří jednu z nejobsáhlejších sbírek raných koránových rukopisů na světě. Zároveň je tato sbírka málo známá a do značné míry nepřístupná pro výzkum. Fragmenty ze 7. století patří mezi nejstarší písemné dokumenty islámu. Sanáské rukopisy nabízejí jedinečný historický průřez prostřednictvím rozvoje arabštiny a díky nim lze pochopit vývoj islámu v raném období.

(Bibliotheksmagazin, Jahrgang 17, Ausgabe 50, Nr. 3, Oktober 2022, s. 32–36)

Vlasta je nejstarším českým časopisem pro ženy a s malými obměnami vychází dodnes. V roce 1947 jej založila Milada Horáková se svými spolupracovnicemi z Rady česko-slovenských žen. V Československé republice (1945–1948) tisk řídilo a zabezpečovalo ministerstvo informací, které rozhodovalo o chodu periodika (o hlavním tématu a všech článcích, co bude vycházet, jak často, v jakém nákladu). Milada Horáková ujistila čtenářky, že časopis bude plnit základní účel nestranického ženského hnutí a bude průkopníkem ženské práce, zastáncem ženských pozic v úřadech a obhájcem žen. Nikdy se však nestala šéfredaktorkou časopisu. Časopis Vlasta vyšel poprvé 9. 1. 1947 a měl se stát zdrojem zábavy, informací a osvěty. Obsahoval komentáře, rozmanité články, fotografie, zprávy z denního života, soutěže, rubriku o vaření, koutek pro děti, články o módě, zdravé výživě, otázky čtenářek, povídky, básně a informace o nových filmech a další. Součástí časopisu byly delší texty pro intelektuálky i více krátkých textů, rubriky pro úřednice, pracovnice v zemědělství a dělnice bez vysokých škol. Vlasta byla zábavná, všestranná, kritická, srozumitelná ženám všech věkových skupin a profesí. I proto se stala velmi rychle oblíbeným ženským časopisem.

(Knižnica – ročník 23, číslo 3, 2022, s. 23–29)

Připravil ROMAN GIEBISCH