HELENA ZBUDILOVÁ  hzbudilova@tf.jcu.cz

Dnes přinášíme druhou část přehledu o současné španělsky psané literatuře. Je zaměřena především na hispanoamerickou literaturu ze zemí Latinské Ameriky.

Vybraná díla literatury pro děti a mládež (dokončení)

Argentinský grafik Pablo Bernasconi (* 1973) je autorem řady knih pro děti a dospělé. V roce 2014 se představil českému čtenáři dvěma tituly. První nese název Deník kapitána Arsenia: létající stroj. Jde o komické obrázkové zápisky ztřeštěného všeuměla a průkopníka letectví. Publikaci určenou pro mladší děti přeložila I. Čajková a vydalo ji nakladatelství Meander (edice Modrý slon). Ve stejném roce vyšel také Sen malého kapitána Arsenia: deník vynálezů. Chilsko-venezuelský autor Enrique Barrios (* 1945) napsal trojdílnou vědecko-fantastickou sérii pro děti, jejíž protagonistou je Ami, chlapec z hvězd. Dílo bylo doporučeno v 80. letech 20. století jako vhodný didaktický materiál pro chilské školství. V roce 2017 u nás vyšel třetí díl nazvaný Ami 3: vnitřní civilizace. Sci-fi příběh přeložila A. Tkáčová (Anchbooks).

V roce 2015 se dětští začínající čtenáři dočkali díla Lisandro venčí rybičky, které vytvořil Alberto Pez (* 1963). Jedná se o pátou knihu v pořadí, která popisuje, jak chce Lisandro venčit své rybičky stejně jako lidé v parku venčí své psy. Argentinský autor je u nás znám od roku 2010 (Tajný život blech, 2010; Zombíkovy narozky, 2013; Je důležité, aby děti spaly s kočkou v posteli, 2013; Matěj objevuje, 2014). Překlad I. Čajkové vydal Meander (edice Modrý slon). Stejné nakladatelství v rámci edice Pro Emu uveřejňuje a reedituje díla slavného argentinského komiksového tvůrce Ricarda Siriho (* 1973), který je znám pod pseudonymem Liniers. Jedná se o sérii komiksových stripů nazvaných Macanudo. V češtině byla vydána další Liniersova tvorba pro děti, kterou přeložila M. Pilátová: Napsala a namalovala Jindřiška (2017), Velký mokrý balónek (2017) a Dobrou noc, Planetko (2020).

Hispanoamerická literatura

Pro lepší přehlednost jsem překlady hispanoamerických děl rozdělila podle národních literatur.

Argentinská literatura

Je hojně zastoupena překlady prózy. Mezi často překládané autory patří Héctor Tizón (1929–2012). Jeho tvorba byla přeložena v daném období celkem pětkrát (vždy J. Machejem pro nakladatelství Runa). První z překladů představuje emotivní cestovní deník Dům a vítr, v němž se autor před odchodem do exilu loučí s rodnou zemí (2015); dále se jedná o alegorický román o nejednoznačnosti lidské identity nazvaný Muž odjinud (2016); emotivní román Starý voják o soucitu a nenávisti na pozadí argentinských dějin (2017); soubor šestnácti povídek s motivem cesty nazvaný U kolejí (2019) a dílo Strasserova žena (2020), představující snovou lyrickou a dramatickou novelu o touze, nostalgii a jednom marném útěku do odlehlé části severní Argentiny.

Stejný počet překladů vykázala i tvorba dalšího argentinského prozaika, básníka a esejisty Juana José Saera (1937–2005), kterou přeložil opět J. Machej a vydalo nakladatelství Runa. V roce 2014 byl vydán detektivní román Pátrání, který kombinuje hledání sériového vraha mnoha stařenek s pátráním po neznámém autorovi jednoho románového rukopisu. O rok později vyšel filozofický román nazvaný Oblaka, dějově spojený s psychiatrickou léčebnou v Buenos Aires a jejím zakladatelem a pacienty. V roce 2016 vyšla Saerova sbírka povídek Místo, nabízející úvahy o vztahu lidí, věcí a příběhů a okolního světa. Tematiku nevypověditelné složitosti světa nalezneme v románu Nikdo nic nikdy (2018). Náš přehled uzavírá historický román Příležitost (2018), který se odehrává v první polovině 19. století a jehož protagonistou je záhadný okultista s telepatickými schopnostmi, který vlivem životních okolností ztrácí své nadpřirozené schopnosti. Román získal španělskou Nadalovu literární cenu.

Filozoficky laděnou a poetickým jazykem vyprávěnou historickou fikci o zaniklé civilizaci Atlantidy nalezneme v díle Ankor, poslední princ z Atlantidy od Jorgeho Livraga Rizziho (1930–1991). Dílo přineslo nakladatelství Nová Akropolis (S. Kroča) v roce 2013. O rok později vydalo stejné nakladatelství filozofický román s dobrodružným příběhem života mladého muže nazvaný Alchymista. Detektivní román Jehla v kupce sena: zločin ze čtvrti Once (první případ komisaře Lascana) autora Ernesta Malla (* 1948) přináší příběh odehrávající se v Buenos Aires v době vlády vojenské junty, případ tří mrtvých. Dílo vydal Host v roce 2013 v překladu S. Dembické. Antonio Di Benedetto (1922–1986) byl českému čtenáři představen svým existenciálním románem z doby 18. století s názvem Zama. Dílo vyšlo díky překladateli J. Hlouškovi (Rubato, 2013). Stejné nakladatelství vydalo autorovu tvorbu ještě dvakrát. Jedná se o díla Tišitel (2015, přeložil M. Špína) a Sebevrazi (2017, přeložil V. Kazmar).

Paleta překladů z argentinské prózy nabízí mnohovrstevnatý kultovní román s četnými literárními, filozofickými a historickými tématy nazvaný Umělé dýchání od Ricarda Piglia (1941–2017) v překladu J. Hlouška (Paseka, 2014). Roberto Arlt (1900–1942) je autorem psychologického románu Sedm bláznů, který pojednává o krizi muže středního věku, člena tajného společenství (v překladu H. Tiché, Rubato, 2015). Eduardo Berti (* 1964) napsal poetický román Smyšlená země o nevšedním přátelství odehrávajícím se počátkem 20. století v Číně (přeložil J. Machej, Runa, 2015). Novela Dům z papíru o lásce ke knihám přerůstající v těžkou závislost od Carlose Maríi Domíngueze (* 1955) vyšla v překladu J. Macheje (Runa, 2016). Marcelo Luján (* 1973) přináší kriminálně psychologickou prózu nazvanou Podhoubí s postupy thrilleru a fantastickými prvky. Vypráví příběh tří teenagerů. Kniha vyšla v překladu O. Nekoly (Argo, 2017). Jorge Fernández Díaz (* 1960) je autorem thrilleru Dýka z prostředí jihoamerické narkomafie, sahající do nejvyšších kruhů argentinské společnosti (přeložily D. Škodová a J. Mrkvová, Kniha Zlín, 2018). Již zmiňovaný R. Piglia napsal detektivní román Za Idou, v němž se spisovatel, hostující profesor, po sblížení s kolegyní, jež je zabita, pouští do soukromého vyšetřování, které naznačuje, že její smrt byla součástí složitějšího plánu (v překladu V. Štefanové, Host, 2021). Novela Dvakrát červen od Martína Kohana (* 1967) je dějově zasazena do Argentiny na přelomu 70. a 80. let minulého století. Dílo přeložil J. Machej (Runa, 2022). Povídkový žánr vedle zmíněných děl J. J. Saera a H. Tizóna reprezentuje sbírka fantastických povídek nazvaná Ptáci v ústech. Její autorkou je Samanta Schweblinová (* 1978), která je považována za novou královnu laplatské fantastické povídky (po L. Lugonesovi, A. Bioy Casaresovi a J. Cortázarovi). Sbírku přeložila D. Aguilera Grubnerová (Fra, 2014). Schweblinová je také autorkou sugestivní dynamické novely nazvané Mimo dosah, která rozvíjí příběh mladé ženy upoutané na lůžko, která se v posledním stádiu života snaží zjistit, co se stalo s její dcerou. Překlad D. Aguilery Grubnerové byl vydán v Argu v roce 2019. Ve stejném roce se objevila stylově pestrá povídková sbírka Argentina! Argentina! od Rodriga Fresana (* 1963), podávající osobitou mozaiku rodné země. V překladu A. Melicharové knihu vydal Garamond.

Kolumbijská literatura

V rámci překladů nelze opomenou osobnost romanopisce, povídkáře a publicisty Gabriela Garcíi Márqueze (1928–2014), nositele Nobelovy ceny. Soubor povídek nazvaný Oči modrého psa vyšel v překladu L. Hazaiové v roce 2016 v Odeonu. Jedná se o sbírku čtrnácti magických povídek s nečekanou pointou, napsaných v letech 1947–1955. V roce 2018 byl poprvé v překladu M. Machové v Odeonu vydán soubor cestopisných esejů Garcíi Márqueze, který v padesátých letech 20. století podnikl tříměsíční cestu po socialistických zemích. Dvě z deseti reportáží, obsažených v díle Devadesát dnů za železnou oponou, se týkají ČSR.

Překladatelka A. Charvátová stála u vydání dvou románů soudobého kolumbijského autora Juana Gabriela Vásqueze (* 1973). Jedná se o titul Hluk padajících věcí, v němž na základě soukromého vyšetřování právníka, který odhaluje zákulisí vraždy svého přítele, poznáváme složité momenty moderních dějin země spojené s existencí narkomafie (Paseka, 2015). Druhý Vásquezův román nazvaný Reputace (2017) přináší zamyšlení nad silou karikatury a humoru, vztahu moci a sdělovacích prostředků i zodpovědnosti člověka. V žánru detektivních románů a thrillerů figurují např. román 35 mrtvých od Sergia Álvareze (* 1965) v překladu L. Hazaiové; vydal Host, 2013. Jde o směsici thrilleru, černé grotesky, historického románu, dobrodružného vyprávění, milostného románu a autofikce. Dílo podává plastický obraz země 20. století.

Mario Mendoza (* 1964) v románu Satan, který v roce 2017 přeložil J. Mattuš a vydal Kristián Entertainment, vychází ze skutečné tragické události, která se odehrála v Bogotě v roce 1986. Veterán vietnamské války zde bez motivu zastřelil několik desítek lidí. Skutečnost, že atentátníka autor osobně znal, dodává textu autentičnost. Kritická výpověď o současném životě v Kolumbii, světě korupce, násilí a politických intrik, podává román Dům krásy od Melby Escobarové (* 1976), přeložený A. Škrabánkovou (Host, 2018). Kosmetička Karen odhaluje skrze výpovědi žen-klientek drsnou každodennost života v Kolumbii. Obraz života Kolumbie 90. let minulého století přináší román Madona zabijáků autora Fernanda Valleja (* 1942). Autor popisuje skrze setkání stárnoucího intelektuála s mladým nájemným vrahem proměnu Medellína v město, kde je nebezpečné vyjít na ulici. Překlad P. Zavadila vyšel v roce 2019 v nakladatelství Fra.

Mexická literatura

Z překladů nejprve připomeňme tvorbu uznávaného romanopisce Carlose Fuentese (1928 až 2012), nositele řady cen, včetně španělské Premio Cervantes. Ve své poslední novele Vlad oživuje žánr upírské legendy a vytváří jeho moderní variaci. Novelu autor dokončil těsně před svou smrtí. Text obsahuje bilancování života a úvahy o konci lidské existence a o věčném bytí. V překladu A. Charvátové vydalo Argo v roce 2014. V roce 2015 nakladatelství Dauphin vydalo překlad Sor Juana Inés de la Cruz, aneb Nástrahy víry od Octavia Paze (1914–1998). Rozsáhlé dílo (711 s.) přeložila A. Tkáčová. Jde o esej věnovaný dílu mexické barokní básnířky a jeptišky a o vzdání holdu jejímu duchovnímu odkazu.

Čtenáři si značně oblíbili krimithriller Černý trikot, zasazený do prostředí vrcholného cyklistického závodu Tour de France. Jeho autorem je soudobý spisovatel a žurnalista Jorge Zepeda Patterson (* 1952). V překladu J. Novotné vydala Kniha Zlín v roce 2019. Román mexické autorky Fernandy Melchorové (* 1982) nazvaný Období hurikánů ukazuje syrovou realitu mexického venkova na příběhu místní šamanky a jejího zabití (překlad A. Charvátová, Paseka, 2021). Nakladatelství Host stojí u vydání románu Šepot včel od Sofíi Segoviy (* 1965). Román je napsán v tradici magického realismu a zachycuje příběh opustěného dítěte-chlapce, jenž byl nalezen pod mostem a neustále ho ochraňuje roj včel. Podle místních je „políbený ďáblem“. Chlapec je nadán schopností vidět budoucnost… (překlad R. Bičíková, Host, 2021). Meditativní próza Otrok od Ananda Dilvara (* 1966) zachycuje sebezpytování mladého muže, který se nachází v kritickém životním momentu. Dílo v překladu E. Šaškové a vydané nakladatelstvím Dokořán v roce 2017 bývá řazeno do kategorie naučné literatury. Jedná se o mezinárodní bestseller. Jaime Chabaud (* 1966) je autorem divadelní hry Talk Show, která zachycuje životní příběh jednoho současného neúspěšného spisovatele (přeložila L. Bočková, Transteatral, 2013). V přehledu nesmí chybět sbírka humorně-ironických povídek nazvaná Podchlazení, jejímž autorem je Álvaro Enrigue (* 1969). Povídky přeložil M. Brabec a vydalo je nakladatelství Fra v roce 2014.

Chilská literatura

Prózu reprezentují překlady A. Charvátové, která se zaměřila na dvě díla Roberta Bolaña (1953–2003). Vyšla v Argu v letech 2013 a 2017. Jedná se o Bolañův posmrtně vydaný román Třetí říše, který pojednává o fanatickém hráči deskových her. Ten prožije dobrodružství během dovolené v Katalánsku. Druhým v pořadí je román Vzdálená hvězda, v němž se bezejmenný vypravěč vydává po stopách zrůdného pseudoumělce a důstojníka pinochetovské armády. Chilská autorka Marcela Serranová (* 1951) je českému čtenáři známá díky dvěma překladům J. Liškové, které vyšly v Hostu v letech 2014 a 2015. Jedná se o úspěšný román o osudech psychoterapeutky a jejích devíti neurotických klientek nazvaný Deset žen a o soubor dvaceti psychologických povídek Sladká nevděčnice. Serranová je označována za skutečnou znalkyni ženské duše.

Úrodným rokem pro překlady z chilské literatury byl rok 2019, který přinesl surrealisticky pojatou migrantskou ságu s autobiografickými prvky. Jde o dílo nazvané Kdeže ptáče nejlíp pěje, jehož autorem je Alejandro Jodorowsky (* 1929). Překlad M. Švehlíka a M. Lee Becka vydal Malvern. José Donoso (1924–1996), jehož tvorba je spojována s tzv. totálním románem, v próze Obscénní pták noci nabízí složitě komponovaný text s množstvím závažných témat souvisejících s krizí lidské identity (překlad M. Špína, Malvern). Výrazný představitel mladší generace chilských autorů Diego Zúñiga (* 1987) ve svém románu Mlha nad Iquique popisuje momenty samoty, neukotvenosti a bezvýchodnosti v osobním, rodinném i společenském životě. Dílo přeložila E. Povýšilová a vyšlo v nakladatelství Prostor.

Rok 2021 přinesl překlad filozofické novely nazvané Muž, který pozoroval nebe autora Hernána Rivery Leteliera (* 1950). Nabízí na příběhu o pouličních umělcích a žebrácích zamyšlení nad životem (překlad J. Machej, Runa, 2021). Chilskou prózu zastupuje dále román Roberta Bolaña nazvaný Amulet, jenž vychází ze skutečného příběhu ženy, která byla nucena se skrývat během policejního zásahu proti studentským bouřím na univerzitních toaletách a zde přemýšlí o minulosti i budoucnosti své a budoucích osudech společnosti (překlad A. Charvátová, Argo, 2020). Do výčtu je také třeba zařadit výbor divadelních textů nazvaný Nekonečný tyátr: tragédie, komedie a mimodramata, které napsal Alejandro Jodorowsky. Přeložili M. Švehlík a M. Lee Beck a vydal Malvern v roce 2017. Chilská poezie je zastoupena výborem z poezie, resp. antipoezie, známého básníka, matematika a fyzika Nicanora Parry (1914–2018). Jiné básně vybral a přeložil pro nakladatelství Fra v roce 2018 P. Zavadil.

Uruguayská literatura

Próza je zastoupena především překlady dvou románů a jedné sbírky povídek Maria Benedettiho (1920–2009). Románovou tvorbu přeložil J. Machej, povídky H. Bortlová Vondráková; vydala Runa. V roce 2013 vyšel román s autobiografickými prvky nazvaný Jaro s rozbitou tváří, který zachycuje drama rozervaného člověka žijícího v rozštěpené společnosti. O dva roky později v románu Lešení autor zachycuje každodenní radosti a starosti bývalého exulanta, který se vrací po letech do rodné země. Soubor povídek Montevidejci obsahuje nahořklé satirické povídky plné soucitu, humoru i cynismu; vyšel u nás v roce 2017. Latinskoamerickou dramatiku zastupuje divadelní hra Za časů tlustých krav autorky Estely Golovchenkové (* 1963). Hra získala cenu Florencio za nejlepší text domácího autora.

Peruánská literatura

Je spojována především se jménem spisovatele Maria Vargase Llosy (* 1936), nositele Nobelovy ceny. Nakladatelství Garamond v roce 2014 vydalo překlad jeho detektivního románu Kdo zabil Palomina Molera?, v němž se pátrá po vrahovi mladíka sloužícího u pilotů, který se zamiloval do dcery plukovníka. Překladu se zhostily J. Novotná a D. Poláková. V roce 2019 vyšel v Argu jeho erotický román Chvála macechy, označovaný také jako erotické divertimento o milostném trojúhelníku v bohaté peruánské rodině. Dílo přeložil J. Hloušek. V roce 2021 A. Charvátová přeložila pro Argo rozsáhlý román Rozhovor u Katedrály (606 s.), který se považuje za vrcholné dílo tzv. totálního románu.

Peruánská poezie je zastoupena v obsáhlé antologii z tvorby tří současných jihoamerických básníků pod názvem Tento chléb přežvykovat, psacími písmeny. Z tvorby autorů Maurizia Meda (* 1965), Ernesta Carrióna (* 1977) a José Carlose Yrigoyena (* 1976) vybral a přeložil P. Zavadil. Sbírka peruánské a ekvádorské angažované poezie vyšla v roce 2019 v nakladatelství Fra.

Venezuelská literatura

V uplynulém desetiletí byla zastoupena překladem románu Kniha noci od Rodriga Blanca Calderóna (* 1981). Děj románu se odehrává na počátku milénia formou diskuze dvou přátel, kteří debatují o soudobém životě ve Venezuele (překlad V. Kazmar, Odeon, 2017). V roce 2020 vyšel v Odeonu román V Caracasu bude nejspíš stále tma v překladu L. Hazaiové. I zde je podáván na příběhu mladé ženy neradostný obraz země, která je ekonomicky i morálně zdecimována. Autorkou románu je Karina Sainz Borgová (* 1981).

Jiné

Významný nikaragujský autor Rubén Darío (1867–1916), čelný představitel latinskoamerického literárního modernismu, se dočkal v českém prostředí prvního uceleného představení své prozaické tvorby. Jde o překlad 35 povídek z jeho sbírek. Realizace překladu se ujali studenti hispanistiky K. Bělehrádková, E. Čechová, V. Dvořáková, A. Jelšík, P. Juračková, T. Kalkusová, H. Kopuletá, A. Melicharová, E. Merhautová, M. Penc, V. Sochorová a V. Stašová. Sbírku povídek nazvanou Kentaurovy slzy vydalo v roce 2019 nakladatelství Volvox Globator.

Hispanoamerickou poezii jako celek prezentuje dílo Rozptýlené průsečíky: antologie hispanoamerické modernistické poezie. Editorkou, překladatelkou a autorkou doprovodných textů je D. Škodová. Antologii vydal v roce 2018 Literární salon. Jde o první rozsáhlou antologii hispanoamerické modernistické poezie přelomu 19. a 20. století, která zahrnuje dosud v češtině nevydané básně 11 básníků (zastoupeno je Mexiko, Kuba, Uruguay, Argentina, Peru, Kolumbie a Nikaragua).

Z kubánské literatury zmiňme překlad nejvýznamnějšího díla kubánského exilového autora Guillerma Cabrery Infanteho (1929–2005) nazvaný Tři truchliví tygři, ve kterém autor na 543 stranách podává obraz nespoutané předrevoluční Havany (překlad A. Charvátová, Fra, 2016).

Do přehledu zařazuji také soubor povídek peruánského autora Fernanda Iwasakiho (* 1961) nazvaný Pohřební výbavička. Jedná se o minutové horory, lakonické černé grotesky a mikropovídky. Přeložili L. Sirotný a J. Střítecký (Pavel Mervart, 2015).