IVETA ŤULPÍKOVÁ  iveta.tulpikova@vkol.cz

MICHAELA HELOŇOVÁ  michaela.helonova@vkol.cz 

Samotné počátky Vědecké knihovny v Olomouci (VKOL) spadají do 60. let 16. století a jsou spjaty se založením jezuitské akademie v Olomouci, posléze povýšené na univerzitu. Staletí její existence ji tak řadí na druhé místo mezi nejstaršími knihovnami v ČR. V současné době spravuje přes 2,3 miliónu knihovních jednotek, jež zahrnují knihy, časopisy, mapy, hudebniny, normy, patenty, multimediální i digitální dokumenty a elektronické zdroje. Disponuje také mimořádně cennou sbírkou historických fondů, a to rukopisů, prvotisků a starých tisků.

Knihovna má od roku 1807 právo povinného výtisku, nejprve platného pro území Moravy, od roku 1947 pak zákonem rozšířeného na celou republiku, což znamená, že se v jejím fondu octne každé periodikum či kniha, které jsou na českém území publikovány. Na základě těchto výtisků buduje konzervační fond.

Kritická skladovací kapacita

Jak se na základě povinných výtisků rozrůstal knihovní fond, rostly také požadavky na prostory pro jeho uložení. Téměř po celou dobu své činnosti se knihovna potýkala se špatnou situací ohledně ukládání knihovního fondu, která začala eskalovat v polovině minulého století, kdy na základě zákona z roku 1947 začaly proudit do knihovny povinné výtisky z celé republiky, doplněné navíc o svazky z rušených klášterů a řeholních řádů. Pro ilustraci – v roce 1945 spravovala knihovna okolo 180 000 svazků, během deseti následujících let se tento počet navýšil až na téměř 500 000 položek.

Nové budově VKOL s dostačujícími skladovacími prostory nebylo přáno. Přestože během 50.–70. let minulého století vznikly čtyři architektonické studie na stavbu knihovny, ani jedna se nakonec nerealizovala, a VKOL tak byla nucena stále hledat různá provizorní řešení. Na konci 50. let získala mnoholeté provizorium v podobě blízkého tzv. Červeného kostela. Jeho prostory však byly pro uskladnění knih zcela nevhodné; v zimě v objektu mrzlo, v létě na podlaze kondenzovala voda, objevovaly se problémy s vlhkostí a plísňovým napadením fondů. Na místě dnešní budovy ředitelství byl postaven provizorní sklad, který měl sloužit do výstavby nové budovy. Jako depozitář fungoval také objekt bývalé tiskárny na Sokolské ulici, rovněž sklepní prostory v budově VKOL v Ostružnické ulici, krátkodobě pak fara ve Skrbeni nebo zámeček v Nenakonicích.

Relativně vhodné podmínky k uchování fondu se naskytly v roce 1994, kdy byl knihovně poskytnut sklad v kasárnách Prokopa Holého na Holické ulici, který po dostavbě umožnil uložení 400 000 svazků. Ani tento objekt však nebyl dlouhodobým řešením. Velmi rychle se zaplnil a VKOL se opět dostala do svízelné situace – neměla kam ukládat nové knihy, stávající prostory nenabízely optimální podmínky pro uskladnění fondu a navíc knihovna platila nájmy, což zatěžovalo její napjatý rozpočet.

Veškeré snahy získat další objekty, ať již přestavbou objektu po sovětské armádě v areálu letiště v Neředíně, či rozlehlých Hanáckých kasáren na náměstí Republiky skončily neúspěšně.

Konečně nový depozitář!

Velkou a, jak se nakonec ukázalo, ne planou nadějí na stavbu nového depozitáře přinesly až strukturální fondy EU na období 2014–2020 a schválení Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který umožnil ve spolupráci se zřizovatelem, Olomouckým krajem, připravit investiční projekt na vybudování nového depozitáře.

Jedním z prvních úkolů bylo nalézt vhodnou lokalitu pro stavbu. Tou se ukázaly být pozemky vedle školy prof. V. Vejdovského v Olomouci-Hejčíně, které byly v majetku Olomouckého kraje. Díky projektu navrženému ateliérem Polách & Bravenec by po dostavbě depozitáře knihovna získala doposud postrádané skladovací prostory, a to dokonce s rezervou na řadu let dopředu. Nic na tom nezměnila ani úprava původního projektu depozitáře, který byl z důvodu dodržení stanovené maximální povolené výše rozpočtu investiční akce projektu podle pravidel IROP (cca 123 mil. korun) snížen o celé jedno podlaží.

Grantová žádost do IROP, podaná Olomouckým krajem, byla schválena, a v létě roku 2017 tak mohla být započata výstavba nového depozitáře VKOL. Projekt přinášel opravdu velkorysou skladovou kapacitu. Objekt má dvě části: ta větší obsahuje dvanáct klimatizovaných skladových místností ve třech podlažích, každá místnost je vybavena kompaktními regály (viz foto nahoře) o celkové skladové kapacitě cca 40 000 běžných metrů, které pojmou přibližně dva miliony svazků. V druhé, administrativní části je umístěna knihařská a restaurátorská dílna, dále se zde nachází digitalizační jednotka a úsek správy fondů.

Na základě výběrového řízení se zhotovitelem stavby stala společnost OHL ŽS, a. s. Samotná výstavba trvala šestnáct měsíců, poté následoval několikaměsíční zkušební provoz a od začátku roku 2019 se do nových moderních prostor postupně přestěhovaly technické provozy – knihařská a restaurátorská dílna a následně digitalizační jednotka. Restaurátorskou dílnu se díky dotaci povedlo vybavit novým zařízením a VKOL tak nyní disponuje jedním z nejmodernějších pracovišť v naší republice.

Slavnostní zahájení proběhlo 26. 3. 2019 již v době největšího stěhování fondů, jaké kdy knihovna ve své historii zažila. Do pohybu se od čtvrtého března dalo 1,25 milionů knihovních jednotek, tedy více než polovina fondu knihovny. Stěhování zajišťovala externí firma Stěhování Praha, která převážela knihy a časopisy z šesti různých budov, a to v různých úsecích, aby v novém depozitáři tvořily ucelenou signaturovou řadu. Zaměstnanci firmy si poradili i s obtížně přístupnými místy bez výtahu a ke stěhovaným dokumentům přistupovali maximálně šetrně. V Červeném kostele, který byl kompletně vystěhován, si dokonce postavili vlastní výtah. Pro zajištění správného postupu a uložení dokumentů v novém depozitáři byli za knihovnu vyčleněni dva pracovníci. Díky součinnosti VKOL a stěhovací firmy byla celá akce, naplánovaná na čtyři měsíce, ukončena zhruba o čtyři týdny dříve.

A budoucnost?

Nový depozitář s moderními klimatizovanými sklady tak vyřešil jeden z palčivých problémů knihovny v oblasti dlouhodobého uchovávání fondů, rezerva na ukládání knih je 15–20 let. Stavba je navíc projekčně připravena na dostavbu, která by celkovou kapacitu mohla navýšit o dalších 20 000 běžných metrů, což by umožnilo uložit asi milion svazků.

Moderní objekt VKOL v Olomouci-Hejčíně se příležitostně otevírá i veřejnosti. Umožňuje jí tak nahlédnout do svého „zákulisí“ a seznámit ji s odbornou prací zaměstnanců knihovny. Stavba nového depozitáře otevřela cestu k rekonstrukci tzv. Červeného kostela a vybudování reprezentativního přednáškového sálu spojeného s výstavními prostory, který VKOL dlouhodobě postrádá. Revitalizovaný objekt kostela bude současně s novým foyer slavnostně otevřen na jaře roku 2023. Dalším zásadním mezníkem pro Vědeckou knihovnu v Olomouci bude zahájení diskuze o stavbě její nové budovy, již si Olomouc jako krajské město jistě zaslouží. 

Foto: archiv Vědecké knihovny Olomouc