MILAN VALDEN milan.valden@nkp.cz

Kazuo Ishiguro se narodil v roce 1954 v japonském Nagasaki, ale od roku 1960 žije trvale ve Velké Británii a píše v angličtině. Pouze v prvních dvou románech se věnoval japonským tématům, v těch dalších se jim natrvalo vzdálil. Jak sám prohlásil, snaží se psát „internacionální romány“ (international novels), které by svými tématy i stylem a jazykovými prostředky oslovily čtenáře z různých oblastí světa. A jak je vidět podle autorových úspěchů a podle toho, jak širokou čtenářskou i kritickou obec oslovil, povedlo se mu to. Ovšem neznamená to, že by ze svých děl vyloučil národní tematiku, naopak, „jeho prózy vycházejí ze silného prožitku lokality i národních dějin,“ jak napsal anglista Martin Hilský ve studii Současný britský román. Zároveň je to spisovatel, jehož knihy nabízejí pestré náměty, v nichž se nebojí ani inspirace v žánrové literatuře (dystopie, fantasy, krimi); rozhodně to není autor, který by psal celý život „jednu knihu“.

Ishiguro dosud vydal osm románů a jeden soubor povídek a kromě toho se příležitostně věnuje i filmové scenáristice. Prvotina Vybledlá krajina s kopci (1982, česky Argo, 2019, přel. Zdena Pošvicová) je reminiscencí poválečného Japonska s příměsí elegičnosti a lyričnosti, konfrontace starého a nového, tradičního a moderního. Druhý román Malíř pomíjivého světa (1986, česky Argo 1999 a 2018, přel. Jiří Hanuš) je rekapitulací života oficiálního umělce poplatného starému japonskému militaristickému režimu.

Nejznámějším Ishigurovým románem je Soumrak dne (1989, česky Volvox Globator, 1997, naposledy Leda, 2016, přel. Zdena Pošvicová), oceněný Booker Prize a skvěle zfilmovaný v roce 1993 režisérem Jamesem Ivorym s Anthonym Hopkinsem a Emmou Thompsonovou v hlavních rolích. Vypravěčem je Stevens, majordomus vlivného anglického politika lorda Darlingtona, který před druhou světovou válkou sympatizoval s Němci. Druhá linie se odehrává po válce, kdy Stevens slouží novému majiteli stejného domu, Američanovi. Ishiguro prezentuje „morální a politické ambivalence v mistrovsky napsané próze, jejíž neosobní styl odráží obřadnou strnulost a prkennou důstojnost anglického majordoma,“ jak napsal Martin Hilský.

Rozsáhlý experiment Neutěšenci (1995, česky Argo, 2020, přel. Alena Dvořáková) je snovou kafkovskou či beckettovskou tragikomedií a románovým labyrintem o významném hudebníkovi, který bloudí v jedné nejmenované evropské metropoli. Hlavní postavou románu Když jsme byli sirotci (2000, česky Barrister & Principal, 2006 a 2012, přel. Renata Kamenická) je uznávaný londýnský detektiv, který dokáže vyřešit i ty nejnáročnější případy; zbývá mu však vyřešit záhadu svého života – zmizení vlastních rodičů. Děj se odehrává ve třicátých letech a v roce 1958 v Londýně, Šanghaji a Hongkongu. Následovaly dystopický román o dárcovství lidských orgánů Neopouštěj mě (2005, česky BB art, 2007, Argo, 2018, přel. Gisela Kubrichtová), zfilmovaný v roce 2010, soubor povídek Nokturna: Pět příběhů o hudbě a soumraku (2009, česky Plus, 2010, Argo, 2021, přel. Ladislav Nagy) a román Pohřbený obr (2015, česky Argo, 2017, přel. Lenka Sobotová), zasazený do počátků raného středověku, kdy se Británie, kterou dávno opustili Římané, nezadržitelně mění v trosky. Zatím poslední autorův román Klára a Slunce (2021) vyjde v Argu letos na podzim v překladu Aleny Dvořákové; je zpovědí vyřazené robotky jménem Klára, nadané pokročilou umělou inteligencí i pozoruhodnými pozorovacími schopnostmi.