KLÁRA SMOLÍKOVÁ klara.smolikova@tiscali.cz 

LUKÁŠ VAVREČKA lukas.vavrecka@upce.cz 

Romantické tituly bývají vysmívány, znevažovány jako červená knihovna, tedy lehké čtivo pro ženy, nicméně v knihovnách masivně čteny. Mají audioknihy řazené do žánru romantiky šanci zaujmout, když ženské čtenářky dávají přednost tištěné knize? Najdou cestu k poslechu? A opravdu by se za zálibu v romancích měly vzdělané ženy stydět?

Do knihoven častěji chodí ženy, v průměru každá druhá. Dávají přednost beletrii, jenže označení romantika bývá velmi široké a vejdou se do něj díla klasické literatury i módní jednohubky. Audioknižní vydavatelé si nemohou dovolit velký risk, protože posluchačská základna je stále neporovnatelně menší než ta čtenářská. Počet romantických audioknižních titulů tedy roste zatím spíše zvolna.

Předsudky proti ženám v literatuře

Už u desetiletých, mnohdy i osmiletých čtenářů se projevuje tendence odmítat knihy s dívčími hrdinkami, zatímco dívkám chlapecký hrdina ve čtení nepřekáží. U pubertálních mladíků pak nechuť číst o ženských prožitcích přejde do vyloženého vysmívání titulům, které jejich vrstevnice dojímají. I dospělí muži si zachovávají zdvořilý odstup nejen od romantické literatury, ale často od literatury psané ženami obecně. Právě ta se ale začíná stále výrazněji prosazovat v knižní, ale též už v audioknižní produkci.

Ženy čtou knihy od mužů a žen zhruba půl na půl. U mužských čtenářů tvoří knihy od autorek průměrně jen dvacet procent z přečtených děl, z toho někteří čtenáři se titulům napsaným ženami vyhýbají zcela. Muže – neuvyklé mluvit o svých pocitech a zaobírat se vztahy – ženské psaní dráždí a zhusta je považují za povrchní a prostoduché. To poněkud komplikuje poslech audioknih nahlas. Nejenže muži by si romanci, a navíc psanou ženou nepustili, ale ještě se neubrání nevhodným poznámkám, pokud takový titul poslouchá někdo jiný. Na druhou stranu výzkumy publika romantických televizních seriálů ukazují, že muži je se svými ženami často pozorně sledují, jen to nikde nevykládají. Pokud se ženy rozhodnou dát poslechu šanci, stejně jako se naučili poslouchat fanoušci fantastiky, počet titulů v kategorii romantika bude rychle přibývat. 

Nejen ženy mají romantickou duši a nejen muži jsou vtipní

I když zdaleka ne všechna romantická literatura je psaná ženami, ženské autorky převažují.

Pokud do romantického žánru zabrousí mužští autoři, často vyprávění okoření větší dávkou humoru. Zmínit můžeme třeba Projekt manželka (OneHotBook 2021). Graeme C. Simsion knihu nejen vtipně napsal, Jan Zadražil ještě vtipné momenty svým čtením prohloubil.

Pokud však titul porovnáme s audioknihou Eleanor se má vážně skvěle (Nakladatelství Plus 2019) od Gail Honeymanové, dostane se nám stejně kvalitně zpracovaného obdobného tématu, tentokrát navíc vyprávěného ženou, herečkou Petrou Špalkovou. Ani zde nechybí vtip a audiokniha byla dokonce nominována v kategorii jednohlasé četby ceny Audiokniha roku. Humorný nadhled provází i oblíbenou sérii knih Helen Fieldingové s hlavní hrdinkou Bridget Jonesovou. Všechny tři díly energicky namluvila Martina Hudečková, přestože vyšly u různých vydavatelů: Deník Bridget Jonesové (OneHotBook 2016), Dítě Bridget Jonesové (XYZ 2016) a Bridget Jonesová: Láskou šílená (XYZ 2014).

Na pomezí humoru a romantiky se bezesporu nachází román Miroslava Skály Svatební cesta do Jiljí, který načetli Tatiana Vilhelmová a Vojtěch Dyk (Supraphon 2018). Pravdou však je, že humor v romancích psaných muži není podmínkou. Důkazem toho mohou být literárně vytříbená, mnohdy až esejisticky laděná vyprávění českých i zahraničních autorů. Zmiňme například Možnosti milostného románu Jana Němce, které v rozhlasové úpravě a nenapodobitelné interpretaci Ondřeje Brouska vydal Radioservis (2020), Jediný příběh Juliana Burnese načtený vynikajícím Viktorem Preissem (Témbr 2020) nebo Na Chesilské pláži Iana McEwana v podání Petra Lněničky (Témbr 2021). Všechny tři audioknižně vydané romány nabízejí hlubokou sondu do mužského i ženského prožívání milostného vztahu a jeho různých fází i podob.

Kombinaci rozervaně romantického příběhu s tajuplnou atmosférou nabízí Stín větru Carlose Ruize Zafóna v interpretaci Gustava Haška. Mužského autora má i velmi zdařilý titul Dobrý proti severáku (Radioservis 2016) od Daniela Glattauera, napsaný jako milostný román v e-mailech. V audioknižním zpracování pod režijním vedením Petra Kopeckého byl v kategorii vícehlasá četba nominovaný v Audioknize roku.

Ve stínu filmových adaptací

Posun k jakési genderové vyváženosti často vidíme při porovnávání knihy s filmovou adaptací, kde přibývá nejen vtipu, ale především jednajících postav a rozličných perspektiv. Nesledujeme jen sladkobolné toužení jedné hrdinky či jednoho hrdiny, ale děj se rozvine i do epizodních zákrutů. Audiokniha takové košatění neumožňuje, nanejvýš se vydá opačným směrem a romantický text krátí či dramatizuje.

Porovnávání trojice kniha – film – audiokniha se nám nabízí z prostého faktu, že úspěšná filmová adaptace knihy podnítí audiovydavatele, aby titul nabídli posluchačům. Na tuto vazbu odkazuje často audioknižní booklet, který zachycuje filmové představitele hlavních postav. Může to být značně matoucí, protože například Kate Winsletová a Idris Elba na obálce audioknihy Hora mezi námi (Motto 2018) příliš neodpovídají charakterům, které v knize vylíčil Charles Martin. Jímavostí vyprávění tak můžeme být při poslechu zaskočeni, přestože interpretace Marka Holého příběhu rozhodně prospěla.

Také Cizinka (OneHotBook 2018) od Diany Gabaldonové získala velkou popularitu díky seriálu, proto na bookletu neuvidíme herečku Jitku Ježkovou, ale filmovou představitelku hlavní hrdinky Caitrionu Balfe. V tomto případě však posun není tak výrazný, koneckonců právě v dabingu Jitky Ježkové si lze herečku bez problému představit. Audioknižní zpracování opět olámalo hroty melodramatickým pasážím, dodalo příběhu jemný nadhled i občasnou ironii. Posluchači, či spíše posluchačky si mohou navíc vychutnat pečlivou výslovnost skotských výrazů, jmen, názvů měst a jezer, které se libozvučně proplétají s češtinou.

Aktuálně jedna z nejpopulárnějších audioknižních romancí Vévoda a já (Témbr 2022) se přirozeně vrací k původnímu textu Julie Quinnové, prvnímu dílu série Bridgertonovi, kde se setkáme s urostlou tmavovlasou Daphne a světlovlasým vévodou Simonem. Z bookletu na nás však hledí drobná bledá blondýnka a pohledný tmavovlasý mladík, poloviční Zimbabwan, který se do prostředí britské smetánky 19. století dvakrát nehodí. Netflixový seriál však k průměrné romanci přistoupil poměrně razantně. Audiokniha takové možnosti nemá, přesto i v tomto případě hlas Lucie Pernetové pod vedením režiséra Jana Drbohlava přidal celkem textu několik bodů navíc.

Romantika britského klasického střihu

Britské autorky Jane Austenovou a Charlottu Brontëovou či její sestru Emily netřeba představovat. Právě ony ukázaly čtenářům a zejména čtenářkám, jak lze literárně zachytit pohnuté emoce a silné vášně. Generace čtenářek zažívají pocity uspokojení a zadostiučinění, když v nestárnoucích příbězích rezonují jejich vlastní zkušenosti a prožitky. Romantické knihy umožňující únik z každodenní rutiny a vcítění se do milostných vztahů, které musí obstát navzdory nepřízni okolí, poskytují nesporné čtenářské potěšení.

Filmových adaptací se nejznámějším romantickým románům dostalo nepočítaně, a tak není divu, že i nabídka audioknih u těchto autorek potěšeně roste. V nekrácené verzi nejnověji namluvila dva romány Jane Austenové bravurní Dana Černá: Rozum a cit (Tympanum 2022) a Pýcha a předsudek (Tympanum 2021). Krácené verze románů stejné autorky dramatizoval Český rozhlas, který je vydal pod hlavičkou Radioservisu: Emma (2018), Opatství Northanger (2013), Rozum a cit a Pýcha a předsudek (obojí 2012).

Tvorba sester Brontëových je zatím k poslechu k dispozici pouze v krácených verzích. Jana Eyrová od Charlotty Brontëové byla nahrána vydavatelstvím AudioStory v roce 2015 v podání Gabriely Vránové a Radioservisem v roce 2012 tentokrát načtená hlasem Marty Vančurové. Radioservis vydal také roku 2016 Na větrné hůrce od Emily Brontëové opět jako původně rozhlasovou dramatizaci.

Americké vzory silných žen

Americké spisovatelky, jejichž zásadní díla formují už několik pokolení čtenářek, Louisa May Alcottová a Margaret Mitchellová, se posluchačům představily poměrně nedávno. Alcottové nejznámější román Malé ženy načetla slovo od slova Andrea Elsnerová před čtyřmi lety (OneHotBook 2018). Téměř dvacetihodinovou nahrávku režijně vedla Jitka Škápíková a díky ní se posluchači ve štěbetání čtyř sester neztratí.

U stejného vydavatelství aktuálně vychází monumentální Jih proti severu. První díl v délce dvaceti sedmi a půl hodiny koncem roku 2021, druhý téměř o hodinu delší jsou aktuální novinkou. Představit román Margaret Mitchellové z dob americké občanské války se rozhodl režisér Hynek Pekárek, který svěřil četbu Martině Hudečkové. Ta se jako mávnutím kouzelného proutku vymanila ze spřízněnosti se zakomplexovanou Bridget Jonesovou a stala se svéhlavou a divokou Scarlett O’Harovou. Podobně nelze nezmínit světoznámé Ptáky v trní Colleen McCulloughové, kteří se taktéž pojí s válečnou tematikou a které coby pětadvacetihodinou vícehlasou četbu v interpretaci Dany Černé a Lukáše Hlavici vydal Témbr (2022).

Provinilá potěšení a mladí, kteří to až tak neřeší

Romantické toužení, které se zdá být samo o sobě prožitkem na hranici bolesti a rozkoše, hledání ideálního vztahu a splynutí bývá podrobováno zatěžkávacím zkouškám. Paní Bovaryová Gustava Flauberta, kterou pro audioknižní vydání načetla Valérie Zawadská (Bookmedia, Audiotéka 2019), je postavou pomýlenou četbou romantických knih. Přesto čtenářky a potažmo i posluchačky po šťastných koncích touží. Jistě je mezi příznivci tohoto žánru mnoho mužů, jen se tím tak okatě nechlubí.

Jenže mladí čtenáři už tak nelpí na hranicích ženské a mužské literatury, romantické příběhy hledají i mezi muži. Uveďme třeba Muffin a čaj (Témbr 2020) od českého autora publikujícího pod jménem Theo Addair, který se necítí být ani mužem, ani ženou. Audioknižního vydání se dočkal i román Dánská dívka Davida Ebershoffa (Tympanum 2017). Příběh prvního muže, který ve dvacátých letech 20. století podstoupil operativní změnu pohlaví, načetla Dana Černá.

Pro mladší čtenářky je současnou hvězdou britská novelistka Jojo Moyesová. Posluchačům jsou dostupné dva tituly: Než jsem tě poznala (OneHotBook 2019), namluvený Evou Josefíkovou, a Jako hvězdy v temné noci (Témbr 2021), promlouvající hlasem Jany Štvrtecké a věnovaný všem knihovnicím a knihovníkům na celém světě.

Foto: Lukáš Vavrečka

Příště: Společenská próza do ucha