Hlavní obsah stránky
PRŮZKUMY: České děti jako čtenáři v roce 2021. 2. část
Nehmatatelné kouzlo klasických knih aneb Proč děti více nečtou elektronické knihy
HANA FRIEDLAENDEROVÁ Hana.Friendlaenderova@admosphere.cz
V roce 2021 realizovala Národní knihovna ČR ve spolupráci s výzkumnou agenturou Nielsen Admosphere již potřetí rozsáhlý výzkum České děti jako čtenáři, zaměřený na zmapování čtenářského chování a volnočasových aktivit školních dětí ve věku 6–14 let a mládeže ve věku 15–19 let. Obsahově tento výzkum navazoval na předcházející studie dětského čtenářství z roku 2017 a 2013. Daný text navazuje na první výsledky výzkumu, zveřejněné letos ve Čtenáři (č. 3, s. 83–87). Dané výstupy možná překvapivě ukázaly, že pandemie celkově podpořila čtenářství dětí i mládeže ve srovnání s ostatními online mediálními aktivitami pouze okrajově, a to se týká i četby e-knih.
Pandemie a distanční výuka vytvořily vhodné podmínky pro rozvoj četby knih, i těch v elektronické podobě. Díky narušení běžného životního režimu dětí a s omezením volnočasových aktivit, zejména těch organizovaných, měly děti více volného času, a ten mohly věnovat četbě jak tištěných, tak elektronických knih. Výhodou elektronických knih v době pandemie však byla i jejich relativně snadná dostupnost. Děti je mohly jednoduše stáhnout z internetu, zatímco dostupnost tištěných knih byla v době pandemie naopak komplikovanější.
Knihkupectví byla část roku uzavřena. Knihovny sice většinou fungovaly, ale v přísně omezeném režimu výdejního okénka. Také to, že děti díky distanční výuce trávily mnoho času na různých digitálních zařízeních jako počítač, notebook, ale i mobilní telefon, vytvářelo vhodný prostor pro rozvoj četby elektronických knih – stačilo jen překliknout na některou z aplikací pro četbu knih na telefonu nebo otevřít příslušný soubor na počítači či notebooku.
Vliv pandemie na čtení elektronických knih
Následující grafy srovnání vývoje čtení elektronických knih u třech věkových kategorií dětí ukazují, že u nejmladší školní generace dětí (6–8 let) sice ve srovnání s rokem 2017 vzrostlo povědomí o tom, co elektronické knihy jsou, a mírně vzrostl i podíl jejich příležitostných čtenářů (7 %), stále však platí, že drtivá většina mladších školních dětí nemá s četbou elektronických knih žádnou zkušenost. Navíc děti v této věkové kategorii stále jednoznačně preferují čtení klasických knih a jsou v tomto názoru podporovány ze strany rodičů i školy. A tak, přestože se kvalita elektronických knih pro děti časem posunula od prostého textu k různým interaktivním e-knihám plných barevných obrázků a audiovizuálních doplňků, přetrvává v této oblasti ze strany rodičů řada „předsudků“ ohledně nízkého přínosu četby elektronických knih a jejich nižší kvality ve srovnání s tištěnými knihami.
Dítě si potřebuje držet prst na řádku, pro první stupeň to není, ztratil by se v tom textu, vyjádření matky osmiletého chlapce z 2. třídy, Praha.
Kniha v ruce je úplně jiný zážitek, voní, hodnocení matky osmiletého chlapce ze 3. třídy, Liberec.
Možná překvapivě se četba knih v elektronické podobě významně nerozšířila ani u dětí na druhém stupni základní školy (9–14 let). Drtivá většina těchto dětí e-knihy pravidelně nečte. Část s nimi zkušenost sice má (18 %), ale často po nich sáhnou spíše „z nouze“, když například potřebují rychle sehnat povinnou školní četbu. Jednou jsem do školy musel číst Báje a pověsti, tak jsem to začal číst na PC, ale pak jsme ji našli doma tištěnou a rychle jsem to změnil, uvedl dvanáctiletý chlapec ze 6. třídy, Praha. A tak, i když díky pandemii a zavřeným knihovnám byly některé děti donuceny sáhnout po elektronické knize, z výpovědí těchto příležitostných čtenářů e-knih jasně vyplývá, že se vždy rádi vracejí ke klasickým knihám: Začala jsem je číst, když byl covid. Knihovna byla zavřená a neměla jsem co číst, tak mě napadlo hledat na internetu něco legálního a zadarmo, našla jsem na Databázi knih. Ale mám radši klasické knihy (jedenáctiletá dívka z primy osmiletého gymnázia, Sedlčany).
Nejvíce se pandemie promítla do čtenářství elektronických knih u nejstarší skupiny (převážně) středoškoláků (15–19 let). V této skupině se významně zvýšil podíl příležitostných čtenářů z 30 % na 42 %, počet pravidelných čtenářů e-knih však zůstal stejný jako v roce 2017 (12 %). „Alespoň někdy“ uvedla četbu elektronických knih více než polovina mladé generace (54 %). I v této věkové skupině však zároveň vzrostl podíl těch, kteří jednoznačně dávají přednost tištěným knihám, a ty elektronické je vůbec nelákají.
Pravidelní čtenáři elektronických knih a jejich motivace
Nejvyšší zastoupení mají pravidelní čtenáři elektronických knih ve skupině středoškoláků (15–19 let), kde tvoří zhruba 12 %. Jedná se ve větší míře o pravidelné čtenáře knih, častěji než v běžné populaci stejného věku, mezi nimi najdeme také pravidelné návštěvníky knihoven a posluchače audioknih. Čtu víc e-knih než tištěných. Člověk je může mít pořád u sebe, papírovou knihu jsem nikdy nikam nebral. Mám na mobilu i aplikaci na stažení knih. Stáhnul jsem si jednu, která je interaktivní a můžu rozhodovat o ději, ta mě moc baví, reagoval sedmnáctiletý chlapec druhého ročníku střední školy, České Budějovice.
Na četbě e-knih oceňují zejména snadnou dostupnost, není nutné pro ně kamkoliv chodit ani je vyhledávat. Umožňují četbu v podstatě kdykoliv a kdekoliv z různých zařízení a samozřejmě také úsporu místa. Hodí se především při cestování, je možné mít u sebe více knih najednou. Elektronické knihy vnímají mladí čtenáři také jako cenově dostupnější. Jako zdroje elektronických knih mládež uváděla zejména weby jako Uložto.cz, Google vyhledávání obecně, Kosmas.cz, Alzu nebo i učitelkou zaslaný odkaz na stránky Městské knihovny v Praze.
Příležitostní čtenáři e-knih
Většina příležitostných čtenářů e-knih čte knihy v elektronické podobě občas, nepravidelně a v situacích, kdy je třeba nemožné knihu sehnat jinde nebo je potřeba vozit s sebou více knih najednou, případně je pro ně získání knihy v elektronické podobě výrazně jednodušší a méně namáhavé než získání tištěné knihy. Elektronickou knihu stačí jednoduše stáhnout a nemusí se chodit do knihovny ani do knihkupectví. Pokud je ale možnost volby, sáhnou příležitostní čtenáři elektronických knih vždy raději po tištěné verzi knihy: Kdysi jsem nějakou knihu nesehnal v knihovně, tak jsem ji četl na tabletu, nebylo to ale příjemné (osmnáctiletý chlapec ze třetího ročníku gymnázia, Ratiboř).
Na elektronických knihách dětem i mládeži vadí nejen další „koukání do obrazovky“, od kterého si už i mladá generace čtenářů ráda odpočine, tištěné knihy však mají pro své čtenáře stále i určité nehmatatelné kouzlo. Mladí čtenáři prostě nemají ze čtení elektronických knih tak příjemný pocit jako ze čtení tištěných knih, kterými mohou listovat, lépe vnímají, kolik toho přečetli, ale oceňují i jejich speciální vůni a hmatatelný charakter. Opravdovou knihu máte v ruce, můžete si osahat stránky, vidíte progres ve čtení a kolik vám toho ještě zbývá. Knihy voní, hlavně ty nově koupené, charakterizoval svůj vztah k tištěné knize šestnáctiletý chlapec z prvního ročníku střední školy, Havířov.
Děti i mládež dnes nejčastěji využívají k četbě elektronických knih mobilní telefon. Ten využívá k četbě zhruba polovina čtenářů elektronických knih z řad starších dětí a téměř tři čtvrtiny čtenářů z řad mladé generace. Podíl čtenářů elektronických knih, kteří čtou elektronické knihy na mobilním telefonu ve srovnání s rokem 2017, vzrostl jak u generace starších dětí, tak i mládeže. Naopak stále klesá podíl těch, kteří využívají k četbě e-knih tablet.
Závěr
Výsledky výzkumu ukazují, že klasických knih se rozhodně jen tak nezbavíme. Počet dětských čtenářů e-knih víceméně neroste. Ve srovnání s rokem 2017 však významně vzrostl počet příležitostných čtenářů e-knih z řad mladé generace 15–19 let, a to zejména díky obtížnějšímu přístupu ke knihám v době pandemie, omezenému provozu knihoven i knihkupectví a přesunu výuky do domácností. I v případě mladé generace však distanční výuka mnohem více než četbu e-knih zvýšila četbu krátkých online textů na internetu (články, blogy atd.), což potvrzují i výsledky výzkumu Čtení v době koronavirové pandemie1.
České děti a do značné míry i mládež tak zůstávají v oblasti četby e-knih spíše konzervativními čtenáři se silnou, někdy až iracionální preferencí klasických tištěných knih. Tento sentimentální a emocionální vztah pandemie spíše posílila. Částečně i díky tomu, že díky distanční výuce trávily děti i mládež výrazně více času na počítačích kvůli škole, a tak nechtěly zbytečně trávit další čas „koukáním“ do obrazovky. E-knihy si dosud našly své příležitostné čtenáře zejména v řadách mladé generace 15–19 let. Ti oceňují nejvíce jejich snadnou dostupnost. Na mladší čtenáře z řad dětí na základních školách však e-knihy stále ještě čekají…
1 https://text.nkp.cz/soubory/ostatni/tz_cteni_covid2021.pdf