Hlavní obsah stránky

PŘÍLOHA – DĚCKAŘI DĚCKAŘŮM: Ilustrace v knihách pro děti

PAVLÍNA LIŠOVSKÁ cdc@kjm.cz

Když se řekne ilustrovaná kniha pro děti, tak si obvykle představíme obrázky doprovázející text a zasahující na kus stránky nebo celostránkovou ilustraci jednou za čas v příběhu. Současná doba však přináší i knihy, jež jsou kompletně obrázkové, celobarevné (nezřídka velkoformátové) a text je součástí ilustrace, nikoliv ilustrace součástí textu.

Ovšem v minulosti tomu tak vždy nebylo. Historie českých ilustrovaných knih není tak dlouhá, jak by se mohlo zdát. Dalo by se říci, že první obrázkovou knihou, která vznikla a bylo možné ji považovat za dětskou, je výpravný titul J. A. Komenského Orbis Pictus. Toto dílo se dočkalo v zahraničí obrovské odezvy; u nás však bylo vydáno a uznáno až o více než 200 let později. Období národního obrození s sebou přineslo také proměnu dětské literatury. Je však pravdou, že důraz na obrazovou stránku i v tehdejší době zaostával. Vznikaly i první knihy přímo pro děti, ale jejich didaktičnost byla tak silná, že obrazový doprovod místy nebyl možný – nebylo příliš na čem stavět. Jistou výjimku potvrzovala práce Mikoláše Alše, jehož tvorba byla jakýmsi završením obrozeneckých snah. I u dětí však zachovával svou výpravnost; dětského recipienta nijak nesnižoval zjednodušenou tvorbou, ale poskytoval mu naopak spoustu podnětů pro posílení národního vědomí a hrdosti. (Stehlíková, 1986, s. 7–9)

Na přelomu 19. a 20. století se začalo formovat hnutí za krásnou knihu. Snaha tohoto hnutí se soustřeďovala na vizuální stránku vydávání knih a estetiku knihy jako celku. Dekorativismus, symbolismus a secese i realistické ilustrace přetrvávaly v dětské knize ještě v meziválečném období. Ve 20. a 30. letech se však objevila velmi silná generace malířů, jejichž tvorba byla výrazně odlišná od minulosti. Našli byste tu jména jako Josef Lada, Zdeněk Burian, Josef Čapek, Karel Václav, Cyril Bouda a další. Do knih pro nejmenší tvoří ilustrace také Ondřej Sekora a na sklonku 30. let se objevuje na ilustrátorské scéně Jiří Trnka. Ten ve svých ilustracích zdůrazňoval zejména nutnost zvýraznit atmosféru v příbězích a svým přispěním naznačil tendence, kterými se bude ilustrace v dětské knize v dalších obdobích ubírat. (Stehlíková, 1986, s. 10–26) Jeho ilustrace mají zvláštní atmosféru, vnitřně nezávislou na literární předloze. Je v ní víc poetických prvků než dějových, víc prožitku než vyprávění. (Stehlíková, 1979, s. 24) A právě např. Trnkova Zahrada (vydaná před 60 lety v roce 1962) silně zarezonovala vnímáním ilustrace v dětské knize.

Konec 50. let a nástup další dekády představoval pro dětskou knižní ilustraci dobu mimořádně plodnou. Navzdory vnějším kulturněpolitickým omezením zůstalo toto zákoutí umění ušetřeno přímých režimních ataků, což umožnilo nebývalý rozmach ilustrační a typografické tvorby, který se už později v takovém měřítku nikdy nezopakoval. (Reissner, 2008, s. 48) V tomto období se objevují další zvučná jména, jako byl Jan Kudláček, propojovat text a obraz v knihách skvostně dovedly např. Daisy Mrázková či Květa Pacovská, nově se objevuje Radek Pilař či Jiří Šalamoun nebo Adolf Born. Nesmíme zapomenout ani na legendárního Milerova Krtečka, tvorbu Heleny Zmatlíkové, která několik generací dětí provázela úskalími počátku čtení a učení abecedy ilustracemi ve slabikářích.

Nová ilustrátorská generace působící v knižním průmyslu od počátku 21. století je však rovněž nezapomenutelná svými pracemi. Současní ilustrátoři se nebojí odvážnějších a specifických technik a provedení, barev, zpracování, jsou výjimeční svým specifickým rukopisem. Mezi těmi, kteří ovlivňují a citelně zasahují do současné ilustrace v knihách pro děti, je třeba uvést jména jako Juraj Horváth, Petr Nikl, Alžběta Skálová, Petr Sís, Pavel Čech, Markéta Vydrová, Tereza Vostradovská, Filip Pošivač a spousta dalších.

V tomto čísle najdete přílohu Děckaři děckařům zaměřenou právě na problematiku ilustrací v knihách pro děti škol prvního stupně. Najdete zde několik knižních tipů se zajímavým obrazovým doprovodem od českých ilustrátorů, jež pro vás vybrala Kristýna Havlová. V další části přílohy se podíváme do knihovny v Písku a na pobočku Kukleny královéhradecké knihovny, jež mají „ilustrované“ knihovní prostory. Samozřejmostí jsou také tipy na zajímavé deskové hry, které můžete využít při výtvarných aktivitách s dětmi. V poslední části přílohy najdete fotonávod na výrobu „barevných bublin“, v jejichž spletitých propletencích mohou děti spolu s vámi hledat různé tvary a objekty, jež následně mohou výtvarně zpracovat. Lze použít nejen u dětí prvního stupně (i když to bude nejspíše nejvděčnější cílová skupina).

Přeji příjemné tvoření, a ať máte kolem sebe knihy, které budou lahodit vašemu oku.

Použitý zdroj:

REISSNER, Martin. Východiska a současnost české ilustrace. In: DĚDINOVÁ, Tereza a Radek HORÁČEK. Fenomén kniha: výtvarná výchova a umění knihy = Phenomenon – the book: art education and the art of book. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4727-3

STEHLÍKOVÁ, Blanka. Současná ilustrace dětské knihy. 1. vyd. Praha: Odeon, 1979. 71 s. Soudobé české umění.

STEHLÍKOVÁ, Blanka. Ilustrace v české knize pro děti. Praha: Společnost přátel knihy pro mládež, 1986.