Hlavní obsah stránky

MEDIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V KNIHOVNÁCH: 2. část: Posilovat odolnost vůči dezinformacím

LUCIE TOMANOVÁ

Přinášíme druhý článek z cyklu Mediální vzdělávání v knihovnách, který v rámci programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím připravuje Nadace OSF.

Cílem mnoha dezinformací je, aby lidé nevěděli, co je pravda, nebo získali pocit, že žádná pravda ani neexistuje. Aby věřili předsudkům, říká Alexandra Alvarová, novinářka žijící v Kanadě. Je autorkou knih Krmit démonyPrůmysl lži: Propaganda, konspirace a dezinformační válka, a tak jsem ji vyzpovídala.

Jak poznám, co je dezinformace?

Když se řekne dezinformace, představí si většina z nás lež. Ale čistá lež tvoří jen nepatrné procento dezinformací. Setkáváte se s pravdou, která je vytržená z kontextu a poskládaná tak, že je nasvícený jen její určitý aspekt. Je ovšem lákavý pro to, čemu se říká kognitivní zkreslení. Takže se nám ta „správně nasvícená“ informace trefí do předsudku, který my už máme. Dezinformace apeluje na naše emoce, jako je strach a hněv. Smyslem dezinformací není nám něco nalhat, ale posunout nás k nějaké akci. Třeba k výběru určité strany ve volbách, k nějaké fyzické akci, jako je třeba odmítnutí vakcíny. Moderní dezinformační metodou už není lež, ale radikalizace, extremizace a behaviorální zkrat. Vojáci mluví o takzvané memetické válce.

Jak takové memy vypadají?

Mohou to být nápěvy písní, hesla nebo například židovské hvězdy s nápisem „neočkovaný“. Mem se nám propojí v hlavě s něčím, co už známe, s naším kulturním vesmírem a vytvoří další střípek korálového útesu, který nás posune blíž k fyzické akci v terénu, k tomu, abychom se rozhádali s přáteli, přerušili kontakt s rodinou, odmítli vakcínu… společnost začne být rozhádaná.

Na jedné ze svých přednášek jste říkala, že ačkoli se považujeme za racionální bytosti, naše mysl nás opakovaně zrazuje. Ve chvíli, kdy narazíme na emočně silný obsah, vypínáme šedou kůru a aktivuje se starý „plazí mozek“ a jeho schéma: Uteč, nebo bojuj.

Dezinformační kampaně mají na své straně ohromně silnou zbraň, a to je evolučně správné a v jiných případech výhodné nastavení pro případ nebezpečí. Když k vám běží tygr, potřebujete jednat rychle a automaticky. V mozku dojde k chemickým reakcím, které přechodně vypnou kritické myšlení, šedou kůru mozkovou, na kterou jsme tak pyšní. Když nějaká informace spustí tento starý mechanismus, tak jsme zranitelní. Začneme sdílet, řvát, rozesílat e-maily přátelům a rodině. V tu chvíli jsme automaticky jednající bytostí, která brání svoji rodinu, svoji vlast, své děti, svůj byt… třeba před lží o covidu, před vakcínami... Dezinformační kampaň lze vymodelovat na jakémkoli narativu.

Jsou lidé schopni pochopit, že se mýlili? Že byli obětí manipulace?

Pro lidi je těžké si připustit, že se stali obětí manipulace, omylu. Každý o sobě máme určité mínění, považujeme se za rozumné a vzdělané lidi… Jenže ono tady o inteligenci a vzdělání nejde, ten mechanismus, který nám ve chvíli ohrožení vypne kritické myšlení, v sobě máme všichni. Ostatně, podle průzkumů tvoří 60 % sdílení nepřečtené články! Titulek zkrátka spustí obranný mechanismus. Problém je, že jako byly dříve v médiích závody ve sledovanosti, tak dnes jsou na internetu závody v „těžbě“. Ta těžená surovina jsou naše psychologická data, ze kterých vzniká velice cenná databáze toho, kdo jsme, jaké jsou naše hříchy, naše tužby... Vzniká hustá síť psychologických profilů, které jsou moderním uranem 231 do informačních zbraní. V lepším případě pak zadavatel lépe cílí reklamu. V horším případě je zadavatelem politický subjekt, který si objedná dezinformační kampaň. Například kampaň, jejímž cílem je přesvědčit část populace, že Donald Trump je ztělesněním Ježíše a že má zachránit svět před zlou mezinárodní kabalou pedofilů, která unáší děti.

Mluvíte o konspirační teorii QAnon?

Ano, tohle je základní narativ digitální psychologické operace, která se jmenuje QAnon. K tomu, aby tato operace mohla vzniknout, potřebovali zadavatelé data lidí, kteří mají nějaké silné psychologické trauma ze zneužívání nebo týrání v dětství. Takový datový balíček se dá koupit. Vy pak na tyto lidi cílíte informace, tím v nich spustíte staré trauma. Opakované vystavení traumatu způsobí, že se člověk ocitne v takzvaně disociovaném stavu a začne jednat nestandardně, řekli bychom „jako blázen“.

Ten obsah tedy funguje jako spouštěč traumat?

Přesně tak. A vy už pak člověku v tomto stavu můžete prodat jakoukoli fantasmagorii. Tímto způsobem ostatně pracují sekty – spustí stará traumata lidí, snaží se je oddělit od rodiny a přátel. Pak už tomu člověku můžete v hlavě vybudovat kompletně nový narativní vesmír. V disociovaném stavu už nemá přístup ke znalostním konstruktům, které měl v normálních časech.

Radikalizace i strach z neznámého jsou tedy hlavním nástrojem hybridní války?

Nejrychleji se na sociálních sítích šíří pobuřující informace. Prosadí se influenceři, kteří jsou dojemní, zábavní nebo pobuřující, pravdiví být nemusí. Dnešní základní motto informační války, se kterou přišli Rusové, bylo „hacknout americký náboženský přístup ke světu“. A tak se zrodil narativ o „ochraně křesťanských hodnot židovsko-křesťanské civilizace“. To není nic jiného než prostý kognitivní hack upřímně věřící obyčejné americké populace, která sleduje Fox News a kterou můžete přesvědčit o tom, že hejna neznabohů z jiných civilizací chtějí obsadit jejich pole, sklidit jejich úrodu a znásilnit jejich ženy.

Pak tu máme onen narativ, že Rusko je země, kde je svět ještě v pořádku, že brání ony tradiční hodnoty…

Ano, Rusko se tvářilo jako obhájce křesťanství, starého dobrého světa, obhájce tradiční patriarchální rodiny před „nebezpečným homosexualismem“, před levičáky – neomarxisty a progresivisty na univerzitách a dekadentní kulturou… Tohle je ideologie, kterou vymyslel ruský ideolog Dugin a kterou na Západ vyvezli tři velcí oligarchové: Jakunin, Komov a Malufiev. Ohledně propagandy a kontroly percepce jsou Rusové nejlepší na světě a vždycky byli. My máme permanentní tendenci je podceňovat kvůli tomu, že nejsou schopni uživit své vlastní lidi a že jejich ekonomika je bídná. Ale to pro ně není důležité. Oni mají nejlepší světové kapacity na výzkum behaviorální psychologie. V rané fázi Rusko po roce 1917 exportovalo komunismus jako ideologii a komunistická internacionála sloužila jako jeho celosvětová ideová základna. Dnes na to navazují v oblasti memetické války.

Proč se lidé z Finska a z pobaltských zemí mnohem lépe brání hybridní válce?

Oni Rusy dobře znají, mají je blíž a ten strach je tam větší. Na druhou stranu my jsme byli pod dezinformační palbou mnohem déle. Sloužili jsme roky jako ruský logistický hub do Evropy, jako bezpečná zóna. Ambasáda byla donedávna narvaná množstvím zpravodajců. Byli jsme jejich oázou. Ta odolnost lidí z Pobaltí má ale ještě jeden důvod, a tím je jejich kvalitní vzdělání v oblasti práce s informacemi, které v Česku zkrátka chybí. Jsou to nesmírně vzdělaní a dobře orientovaní lidé. Oni se ve škole učí myslet, předávat si informace…, je tam úplně jiné paradigma distribuce informací uvnitř společnosti. Vzdělání a schopnost kritického myšlení je základ.

Proč je v českém prostředí toto problém?

Kritické myšlení se formuje jen tam, kde je dostatečně liberální a přístupné prostředí. Autoritářský způsob výchovy a předávání informací plodí toxické nastavení mysli a snadnou manipulovatelnost. Proto je Česko snadným cílem hybridní války podobně jako oblasti Spojených států z takzvaného Bible Beltu, které podporovaly Trumpa – autoritářské prostředí dělá občany mimořádně zranitelnými v hybridní válce.

 

TEREZA LIŠKOVÁ  tereza.liskova@osf.cz

Užitečné tipy pro vás

Jakub Eberle nasvěcuje téma hybridní války v jiné perspektivě: ukazuje, jak rozdílně si hrozbu dezinformací představuje například voják, novinář nebo organizace zaměřená na ověřování faktů.

— Podívejte se na přednášku Afekt, úzkost a strach v české debatě o hybridní válce, kterou na jaře 2021 přednesl spolu Janem Danielem (https://medial.phil.muni.cz/Play/11550).

— Přečtěte si rozhovor Jakuba Jetmara: Spousta lidí nálepkuje jako dezinformace cokoliv, co se jim nelíbí, který vyšel na portále MEDIÁŘ 7. 6. 2021.

Kognitivní zkreslení popisuje i jedna z kapitol metodického materiálu pro mediální vzdělávání v knihovnách Jak vznikají zprávy a jak si je snadno ověřit, který vznikl ve spolupráci Nadace OSF s Kateřinou Křivánkovou z organizace Zvolsi.info. PDF je volně ke stažení na www.osf.cz.

Článek vznikl ve spolupráci s Nadací OSF, která v rámci programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím pořádá akce pro knihovníky v oblasti mediálního vzdělávání. Spolu s tím podporuje knihovny v jejich úsilí v oblasti celoživotního vzdělávání veřejnosti zaměřeného na rozvoj mediální gramotnosti.

Posláním Nadace OSF je podpora živé občanské společnosti. Nadace se nebojí otevírat citlivá a opomíjená témata a společně s dárci hledat průkopníky, kteří taková témata budou rozvíjet. V rámci programů se věnuje vzdělávání, advokační práci, digitalizaci veřejné správy, nezávislé mediální scéně, posílení angažované veřejnosti a komunitních projektů.

Lucie Tomanová je nezávislá publicistka s hlubokým zájmem o vědu a nové společenské fenomény. Vystudovala agrobiologii na ČZU a žurnalistiku na FSV UK.