PAVLÍNA LIŠOVSKÁ  cdc@kjm.cz

V příloze tohoto čísla se zabýváme moderní pohádkou, které se někdy rovněž říká pohádka autorská či umělá. Je to jakýsi protiklad k pohádkám, které patří ke zlatému fondu literatury, jež po desetiletí či staletí sbírali přední čeští i světoví pohádkáři. V moderní pohádce obvykle neplatí klasická pravidla. Lederbuchová (2002, s. 238) ve své knize uvádí, že moderní autorskou pohádku vnímá jako poslední podobu žánru. Její poetika je specifická, na rozdíl od starších typů je intencionální, tj. psaná pro děti – má většinou dětského hrdinu (nebo personifikované zvířecí mládě), neobsahuje motivy drastické a erotické, blíží se žánru příběh s dětským hrdinou z literatury pro děti a mládež.

Na rozdíl od klasických pohádek se moderní pohádky váží ke konkrétnímu místu a času (nezačínají obvykle ikonickými slovy Bylo-nebylo…). Kouzelné předměty či bytosti, jež se v moderních pohádkách objevují, nemají absolutní moc nad hrdinovým osudem, jsou více lidské, mají své klady i zápory. Zapojení fantastiky do tohoto typu pohádky působí někdy nonsensově a díky tomu je udržován zábavný tón těchto příběhů. Tradiční linie pohádky a její eskalace k poražení zla dobrem není nezbytně zachována a moderní autorské pohádky mohou končit poučením skrze konec nešťastný nebo minimálně nečekaný.

Do autorských pohádek se promítají nezřídka problémy současné společnosti, tak tomu bylo od nepaměti. Vždyť již H. Ch. Andersen své pohádky využíval jako určitou formu satiry a upozorňoval na palčivé a tíživé momenty života tehdejší společnosti, sociální problémy zde velmi umně reflektoval. Sám je pak považován za skutečného zakladatele tradice moderní pohádky ve světové literatuře pro děti a mládež. Mezi další známé světové autory moderní pohádky řadíme např. Astrid Lindgrenovou (Pipi Dlouhá punčocha) nebo Michaela Endeho (Nekonečný příběh, Děvčátko Momo a ukradený čas) aj. Z novodobých zahraničních autorů jsou to pak J. K. Rowlingová a její fenomenální série Harry Potter, jež bývá někdy řazena k literatuře žánru fantasy.

Česká autorská pohádka měla oproti zahraniční trochu jinou vývojovou strukturu. Jako zakladatel české moderní pohádky se uvádí Jan Karafiát (Broučci), ale vlastní moderní pohádka začala vznikat až o řádku let později. Mezi dalšími průkopníky tohoto žánru u nás v období 20. a 30. let minulého století jsou např. Karel Čapek (Nůše pohádek), Jiří Mahen (Co mi liška vyprávěla), Vladislav Vančura (Kubula a Kuba Kubikula) a mnozí další. Za mezník autorské pohádky se v českých zemích považují 60. léta 20. století, jež bývají někdy označována za zlatou éru moderní pohádky. Mezi autory tohoto období najdeme věhlasná jména jako Jan Drda (České pohádky), Jan Werich (Fimfárum), Václav Čtvrtek (Rumcajs) nebo Miloš Macourek (Mach a Šebestová). V následujících obdobích byla velmi silná generace moderních pohádkářů v 90. letech 20. století, kdy tvořili významní autoři jako Zdeněk Svěrák (Tatínku, ta se ti povedla!), Jiří Žáček (Počítání oveček). Z období po 90. letech směrem do současnosti byl výraznou osobností na poli moderní pohádky např. Alois Mikulka (Karkulka v maskáčích či O jelenovi s kulometem), Pavel Šrut (Lichožrouti, Pavouček Pája, Pan Kdybych hledá kamaráda), Hana Doskočilová (O Mamě Romě a romském Pámbíčkovi) nebo Ivona Březinová (Začarovaná třída) a další.

O oblibě moderní pohádky svědčí i to, že nemalé množství knižně vydaných autorských pohádek získalo své filmové či seriálové zpracování. Např. výše zmíněný Miloš Macourek a jeho žáci 3. B základní školy Mach a Šebestová byli poprvé uvedeni na televizní obrazovky před 45 lety v roce 1977 jako Večerníček a získali si obrovskou oblibu několika generací dětí, které také toužily dostat utržené sluchátko, jež jim splní všechny jejich touhy, jak si budou přát.

Nejen Macourek, ale i další tvůrci pohádek uchvacují nejedno dětské srdce, proto jsme jim věnovali přílohu tohoto čísla, kde mimo jiné najdete tipy na zajímavé moderní pohádky z posledních let v tematické všehochuti, které pro vás vybrala Helena Chábová z Knihovny Jiřího Mahena v Brně.

Dále jsou zde tipy na aktivity a deskové hry, které se přímo či nepřímo pohádkového světa dotýkají a velmi podněcují dětskou fantazii, či je nabídnuto možné zpracování piktogramových slovníčků z knih Hany Zobačové pro tvorbu nových pohádkových příběhů dětmi. Zajímavé interiérové prvky inspirované pohádkovým světem a/nebo využitelné při práci s moderními pohádkami nám tentokrát představily Městská knihovna Tábor a Chomutovská knihovna.

V kreativní části si vyrobíte Kostku osudu, jejímž prostřednictvím můžete s dětmi rozhodovat o tom, jaká bude postava, k níž budete tvořit pohádkový příběh. A nakonec si představíme v metodice zaměřené na práci s moderní pohádkovou knihou Neobyčejná dobrodružství deseti ponožek (čtyř pravých a šesti levých), jak lze tyto kostky využít při práci s dětmi.

Doufám, že výlet do fantastického světa moderních pohádek bude pro vás příjemným zpestřením všedních dní a najdete zde mnoho inspirace.

Použitý zdroj:

LEDERBUCHOVÁ, L. Průvodce literárním dílem. Výkladový slovník základních pojmů literární teorie. 1. vyd. Jinočany: Nakladatelství H&H, 2002. 355 s. ISBN 80-7319-020-6