Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Institucionální úložiště jsou digitální platformy pro odbornou komunikaci v 21. století a využívají se jako digitální archivy, kde jsou uloženy vědecké práce a zpřístupňována vědecká díla jako informační zdroje. Byla zřízena na univerzitách po celém světě. V Nigérii je jejich využívání v akademické obci nízké, přestože výrazně zjednodušují přístup členů akademické obce a široké veřejnosti k aktuálním informacím. Využívání repozitářů zvyšuje viditelnost autorů a následně jejich citovanost, zlepšují se marketingové strategie pro autory a instituce. Úložiště poskytují centrální platformu pro související výzkumná řešení. Umožňují výzkumným pracovníkům přístup k relevantním článkům a jejich archivace propojuje trendy a problémy v dané oblasti. Výzkumná studie provedená na akademických pracovištích v Nigérii potvrdila nízké využívání těchto repozitářů; do studie se zapojilo 857 odborníků. Větší propagaci těchto repozitářů se v Nigérii věnuje Konsorcium nigerijských univerzitních knihoven a Oddělení knihovní a informační vědy na Univerzitě Ahmadu Bella v Zarii. Tyto organizace pořádají workshopy pro výzkumné pracovníky, knihovníky, politiky, odborníky na informační a komunikační technologie a také šéfredaktory recenzovaných časopisů. Vyústily v podepsání iniciativy sedmi institucí Budapest Open Access Initiative v Nigérii. Vedle akademických pracovišť se zapojila do této iniciativy také Knihovna Univerzity Ahmadu Bella v Zarii a své časopisy nabídla v otevřeném přístupu. Nejviditelnějším výsledkem je založení otevřených institucionálních repozitářů ve vybraných nigerijských univerzitách, jejich počet neustále roste (v srpnu 2020 evidováno 30 úložišť).

(Journal IFLA – Volume 47, Number 2, October 2021, s. 182–195)

Aktuální epidemická situace výrazně mění vědeckou komunikaci nejen v Německu.  Data a kódy z výzkumných aktivit souvisejících s koronakrizí se otevřeně sdílejí dříve nežli jakékoliv jiné informace. Vědci interdisciplinárně spolupracují a sdělují výsledky svých výzkumů společnosti a politikům za účelem eliminovat aktuální sociální problémy a většinová veřejnost tuto otevřenost velmi oceňuje. Podle Wissenschaftsbarometer Corona-Spezial od roku 2020 důvěra obyvatelstva ve vědu a výzkum v Německu výrazně vzrostla oproti prvním měsícům pandemie. V dubnu 2020 věřilo vědeckým informacím 73 %  populace, po více než roce se vrátila deziluze. Informační centrum pro ekonomiku Gottfrieda Wilhelma von Leibniz (ZBW) chce dosáhnout větší informovanosti a transparentnosti v celém Německu. Stává se viditelným poskytovatelem služeb pro podporu otevřené vědy a nastavuje témata vědeckého diskursu. Informační kampaň, kterou ZBW spustilo, se nazývá Komunikace orientovaná na prospěch. Cílem je upoutat pozornost, generovat a navazovat kontakty se všemi aktéry otevřené vědy a nabízet specializované informační služby v souvislosti s koronakrizí.  

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 73, Number 7, 2021, s. 380–381)

Dezinformace související s nákazou covid-19 mají širokospektrální dosah v mnoha zemích světa včetně Slovenska. Dezinformace mohou mít nepříznivý vliv na psychické a fyzické zdraví jednotlivců, skupin i organizací. Množství informací ztěžuje lidem nalezení důvěryhodných zdrojů, rozlišení pravdy od fikce i realizaci vhodných kroků a postupů. Poptávka po užitečných informacích a obavy lidí z koronaviru mohou být zneužity i pro různé kybernetické zločiny. Portály, agentury i orgány, které se specializují na nepravdivé a neověřené informace, pravidelně informují veřejnost o konkrétních případech. Dosažení imunity lidí vůči nepravdivým informacím lze uskutečnit prostřednictvím vzdělávání a zdokonalování informační gramotnosti. Mnohé aktivity se přesunuly do digitálního prostředí. Online prostor se stal živnou půdou pro šíření neověřených a nepravdivých informací, které mohou mít v období pandemie mimořádně vážné dopady na zdraví. Rychlé až exponenciální šíření informací po celém světě může přerůst až do  rozměrů, které lze definovat jako nadbytek informací – ověřených i neověřených, které ztěžují lidem nalezení důvěryhodných zdrojů a spolehlivých doporučení v situacích, které potřebují.

(ITlib Informačné technológie a knižnice – Číslo 1/2, 2021, s. 51–55)

Připravil ROMAN GIEBISCH