VÍT RICHTER Vit.Richter@nkp.cz

Za nepříliš velkého zájmu knihovnické komunity vzala vláda v červenci 2021 na vědomí Závěrečnou zprávu o plnění Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2017–2020. Není pochyb o tom, že největší energii soustředíme na řešení každodenních problémů činnosti knihoven a také na uvažování o naší budoucnosti. Přesto se ale občas vyplatí podívat se zpět a zamyslet se nad tím, jestli se nám daří plnit naše záměry, které jsme si stanovili před několika lety.

Při hodnocení minulého období je nutno vzít v úvahu, že roku 2020, tj. roku, kdy mělo dojít k naplnění původních cílů Koncepce, se v plné síle projevila pandemie COVID 19, což v mnoha ohledech způsobilo, že se naplňování některých priorit omezilo nebo zcela zastavilo. Nejvíce byly zasaženy ty oblasti, které byly vázány na fyzickou přítomnost návštěvníků knihoven, ať už tím myslíme tradiční výpůjční služby, nebo aktivity vzdělávacího, kulturního a komunitního charakteru.

Závěrečná zpráva o plnění Koncepce je rozsáhlý analytický materiál v rozsahu 125 stran, který umožňuje získat velmi plastický pohled na vývoj knihoven v České republice v uplynulých letech, a to v oblastech:

— Knihovny ve virtuálním prostředí;

— Knihovny jako otevřená vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra;

— Budování knihovních fondů a informačních zdrojů;

— Trvalé uchování tradičních knihovních dokumentů;

— Výstavba knihoven, podpora infrastruktury ICT v knihovnách;

— Systém hodnocení a marketing veřejných knihovnických a informačních služeb;

— Vzdělávání pracovníků knihoven;

— Knihovny jako výzkumné instituce;

— Stav, kterého bylo dosaženo naplněním cílů koncepce;

— Přehled poskytnutých dotací na podporu knihoven.

Z tohoto obsáhlého materiálu jsem pro ilustraci vybral část, která se týká dotační politiky Ministerstva kultury (viz tabulka). Je to právě dotační politika, která výrazně ovlivňuje rozvoj knihoven. Zejména ve vztahu k veřejným knihovnám mají klíčový význam dotační programy Ministerstva kultury, jakými jsou Veřejné informační služby knihoven, Knihovna 21. století, Cizojazyčná literatura a Česká knihovna. 

Při pohledu na celková čísla lze trochu smutně konstatovat, že zatímco v roce 2017 činil celkový objem dotací pro knihovny částku, která se přibližovala 69 milionům korun, v roce 2020 už to bylo jen něco přes 60 milionů korun.

Dotační programy ale nejsou jedinou finanční dotací, kterou stát, respektive Ministerstvo kultury podporuje činnost a služby knihoven. Do celkového objemu dotací je nutné také započítat různé druhy licenčních poplatků za užití autorských děl v knihovnách. Největší sumu tvoří náhradní odměny autorům za absenční půjčování. V souladu s autorským zákonem je za každou absenční výpůjčku uhrazena částka 0,50 Kč, což ročně činí přibližně 20 milionů korun za všechny knihovny. Za možnost půjčování nosičů zvuku (například hudební CD, mluvené slovo) je hrazena licence ve výši 6,1 milionu korun ročně. Finanční hodnota licence za veřejná čtení v knihovnách činí ročně přibližně 100 000 korun. V roce 2019 byla podepsána licenční smlouva na zpřístupnění digitalizovaných děl nedostupných na trhu; cena této licence činila v roce v roce 2019 12,7 milionu korun a v roce 2020 dosáhla částky 26,1 milionu korun.