LENKA DOSTÁLOVÁ dostalova@mzk.cz

Úcta k přírodě upadá v momentě, kdy se příroda stane pouhým objektem hodným dobývání a přetváření. 

Kengo Kuma je japonský architekt a významný představitel udržitelné architektury, která se snaží minimalizovat negativní následky budov zvyšováním jejich efektivnosti a variabilitou v použití materiálů, energie a prostoru.

Kengo Kuma se narodil roku 1954 v Jokohamě. Architekturu vystudoval na nejprestižnější japonské univerzitě – na Tokijské univerzitě. V  letech 1985–1986 absolvoval studijní stáž na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Dva roky pedagogicky působil na Keio University. V roce 2015 byl vybrán jako architekt Olympijského stadiónu pro Letní Olympijské hry 2020 v Tokiu. Kuma je autorem několika čtenářsky úspěšných publikací (např. Anti-object: the dissolution and disintegration of architecture nebo Small Architecture/Natural Architecture), byla mu udělena prestižní cena Japonského architektonického institutu a mezinárodní ocenění Global Award for Sustainable Architecture.¹ Vlastní architektonickou kancelář Kengo Kuma & Associates², která má sídlo v Tokiu a Paříži. V roce 2016 navštívil Prahu, kdy české veřejnosti osobně představil svou filozofii a dosavadní projekty. Přednášku spojenou s výstavou uspořádala Galerie Jaroslava Fragnera ve spolupráci s ateliérem Kengo Kuma & Associates. Důležitou součástí jeho návštěvy měla být i instalace dočasného pavilonu před stadionem Viktoria Žižkov v Praze 3.

Více než 15 let se snažím hledat řešení, která by vyjadřovala prolnutí krajiny a domů – u kterých mě nezajímá příliš jejich forma.

Mě zajímá pouze optické splynutí interiéru s exteriérem.

Kengo Kuma ve své tvorbě uplatňuje přístup architektury vztahů, založený na respektu k okolí a harmonii s jeho přirozeným stavem namísto snahy po jeho opanování dominantní stavbou. Kombinuje tradiční japonské principy s moderním přístupem, propojuje budovu s krajinou a místem, interiér s exteriérem. Kumův přínos architektuře spočívá v tom, jak citlivě pracuje s původními stavebními materiály typickými pro Asii (bambus, dřevo, sláma, rýžový papír nebo dusaná hlína) a jak inovativně využívá tradiční konstrukční principy a detaily. Jeho budovy mají organické linie a na diváka působí, jako by vždy byly nedílnou součástí okolní krajiny.

Budova je jako rám pro přírodu. 

Komunitní knihovna Kumo no Ue, Yusuhara (2017)

V horském městečku Yusuhara v prefektuře Koči se nachází šest budov, jejichž autorem je architekt Kengo Kuma. Jednou z nich je i komunitní knihovna Kumo no Ue (volně přeloženo: Knihovna v oblacích), která byla postavena s cílem poukázat na provázanost vztahů lidí a přírody. Na stavbu knihovny bylo použito místní dřevo (převážně cedr). Strop tvoří nosné trámy imitující stromy, které pomocí slunečních paprsků vytvářejí unikátní světelnou atmosféru. V létě se díky celoplošné posuvné skleněné stěně stává přízemní část interiéru knihovny přirozenou součástí exteriéru. Součástí knihovny je kavárna, prostor pro relaxaci, hudební koutek s koncertním křídlem a boulderová stěna (samozřejmostí je přítomnost instruktora a zapůjčení lezeček).

The Darling Exchange, Sydney (2019)

Komunitní centrum The Darling Exchange se nachází v centru Sydney, nedaleko Darling Harbour. Půdorys stavby vychází z kružnice, která se vyoseně jako by po poryvu větru vine nahoru v několika podlažích. Základ budovy tvoří sklo a kov, které lemuje elegantní fasáda z ohýbaných pruhů dřeva accoya. Ve společenském centru se nachází např. tržnice, zábavní a vzdělávací centrum pro děti, knihovna, restaurace, kavárny, obchody a různé druhy služeb (kadeřnictví, wellness, tetovací salon atd.). Cílem tohoto komunitního centra bylo vytvořit měkkou a teplou nízkopodlažní stavbu integrovanou do náměstí, v jehož okolí se nachází výškové budovy administrativního typu. Důmyslně řešený interiér připomíná kuklu bource morušového a fasáda svým vzhledem evokuje ptačí hnízdo, které působí jako oáza v džungli velkoměsta. 

Knihovna H. Ibsena, Skien (studie, 2019–)

Mezinárodní soutěž na stavbu nové Ibsenovy knihovny ve Skienu vyhrál se svým návrhem Kengo Kuma. Návrh vznikl ve spolupráci s norským architektonickým studiem Mad Arkitekter. Nová knihovna bude nejen nositelem literárního odkazu nejslavnějšího norského dramatika Henrika Ibsena, rodáka ze Skienu, ale bude také komunitním místem v nově vznikající čtvrti Meierikvartalet. Urbanisticky je budova pojata jako klíčové spojovací místo přilehlého parku, školy, sportovní haly, okolních cyklostezek a pěších tras. Celkový koncept budovy je navržen tak, aby přirozeně zapadl do okolní krajiny. Knihovna se bude nacházet nad městem, bude mít tvar prohnutého trojúhelníku, její fasádu budou z velké části tvořit velkoformátové skleněné panely a v interiéru pak budou použity převážně přírodní materiály. Počítá se s celkovým užitným prostorem knihovny o ploše 7760 m².

Významné stavby

1 https://global-award.citedelarchitecture.fr/index2.htm      

2 https://kkaa.co.jp/works/architecture/

POUŽITÉ ZDROJE:

— Archdaily [online]. ArchDaily, 2020 [cit. 2021-04-28]. Dostupné z: https://www.archdaily.com/.

— Kengo Kuma. Archiweb: internetové centrum architektury [online]. 2021 [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://www.archiweb.cz/kengo-kuma.

— GEBRIAN, Adam. 29 + 3: sborník přednášek o architektuře (2002/2004). Liberec: Adam Gebrian, 2005. ISBN 80-239-4498-3

— TICHÁ, Jana a John PAWSON. Architektura: tělo nebo obraz?: texty o moderní a současné architektuře III. Praha: Zlatý řez, 2009. ISBN 978-80-903826-1-9