HELENA HUBATKOVÁ SELUCKÁ hubatkovaselucka@gmail.com

Zlata Houšková nedávno zveřejnila v Konferenci Andersen svůj osobní průzkum, ve kterém zjišťovala, jaké nové aktivity realizují knihovny ve virtuálním prostoru. Podněty, které přišly a které pak postupně uveřejnila, jsou bezesporu inspirativní a zajímavé. Otevírají řadu otázek:

— Můžeme ze současné situace něco získat pro knihovny?

— Jaký typ programů má v online prostředí šanci obstát?

— Mají vzdělávací aktivity knihoven vstoupit do online prostoru?

— Jak se liší vzdělávací program (beseda) v tradičním pojetí a online?

Ve svém příspěvku jsem se pokusila hledat odpovědi na tyto otázky. Nejsou ale jednoznačné. Seskládala jsem argumenty z praxe kolegů a kolegyň i z vlastních zkušeností jako vyučující, studentky i rodiče v online prostředí. Online vzdělávání/setkávání totiž v sobě zahrnuje několik složek: účastníky (děti, rodiče, vyučující), obsah, technické zázemí. To všechno v nás může vzbuzovat obavy, a proto není na škodu si jednotlivé složky přiblížit.

Co potřebujeme vědět o účastnících

Národní knihovna ČR ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu ČR a společností Nielsen Admosphere realizovala výzkum Čtení v čase koronavirové pandemie¹, který ukázal, že se u české internetové populace 15+ výrazně zvýšily mediální aktivity (nejvíce u generace 15–24 let), ale čtenářství knih pandemie zásadně neovlivnila (pozn. red.: představení výsledků viz Čtenář, 2021, č. 6, s. 214–216). Mezi tyto mediální aktivity patří sledování filmů a seriálů, četba textů na internetu, využívání sociálních sítí, sledování zpravodajství a sledování televize.

I ve školství se objevila za poslední rok řada výzkumů, studií, vedených pedagogickými fakultami vysokých škol nebo přímo MŠMT, které hledají odpovědi na otázky související s tím, jak se mění žáci, učitelé, rodiče a jaké jsou jejich nové potřeby. Pokusila jsem se vybrat zajímavé podněty, které by měly knihovny zohlednit při tvorbě svých programů. Odkazy na jednotlivé průzkumy najdete v samostatném bloku.

Žáci na prvních stupních oceňují to, že výuka může probíhat v menších skupinách (v některých školách bývají rozděleni na poloviny) a že se do výuky dostávají více technologie, v běžné výuce by takové možnosti neměli. Oceňují, že mají více času, který mohou trávit s rodinou, ale kontakt se spolužáky jim velmi chybí.

Na druhém stupni oceňují žáci možnost vlastní organizace času z pohodlí domova a snížení míry stresu z písemných prací či veřejného vystoupení před žáky naživo. Přiznávají si, že je ale pro ně někdy těžké najít v obsahu výuky to důležité a neumí si vlastní vzdělávání dobře nastavit (dávají pozor, ale nejsou aktivní, jejich soustředění je roztříštěné). I zde výrazně chybí kolektiv spolužáků i osobní setkání s pedagogy. Technologie teď využívají nejen pro zábavu, ale i pro své vlastní vzdělávání, seznamují se s novými možnosti internetu (např. virtuální výlety, online nástěnky).

Výzkumy zahrnují také přístup žáků a rodičů k výkonu přednášejícího. Vnímají, že je nutné, aby se vyučující ve svých technologických dovednostech posouval. Problémy, které měli vyučující v první vlně koronavirové epidemie, tolerovali, ale nyní, ve čtvrté vlně, jsou k nim kritičtější. Objevuje se také názor, že dobrý pedagog bude dobrým i v online prostředí, musí se ale dále vzdělávat a nové poznatky do výuky aplikovat, dokázat si poradit s technickými problémy.

Rodiče vnímají, že u žáků klesá motivace ke vzdělávání. Výrazně se také ukázaly rozdíly mezi kvalitou vzdělávání – nižší byla u dětí z chudších rodin, rodičů s nižším vzděláním a u dětí ze škol s horšími výsledky. Velkým problémem je právě sociální izolace. Všem chybí kontakt s vrstevníky, sportovní vyžití v kroužcích, kultura.

Zajímavé výzkumy k tématu

Z výše zmíněného vyplývá, že je patrná určitá přesycenost online prostředím, a to jak u rodičů, tak samotných žáků. Z tohoto důvodu bych doporučila zaměřit programy knihoven na čas běžné distanční výuky, a obohatit tak práci vyučujícího, nebo naopak do podvečerních hodin. Je možné jít i cestou předtočených videí, která si mohou účastníci pustit např. na webu knihovny. Některé knihovny se již touto cestou vydaly. Nesmíme ale zapomínat na nutný osobní kontakt. Mít možnost během programu komunikovat s žáky, zapojovat do společného obsahu i vyučujícího (např. rozhovory o přečtených knihách, vánočních knižních dárcích, ale i běžných věcech). V době školní výuky jsou programy často limitované časovou dotací vyučovací hodiny (45 minut), lze ale umožnit žákům, aby se připojili dříve, nebo naopak byli připojení déle a využili „volný čas“ k dalším rozhovorům. Distanční výuka se realizuje i v mateřských školách a i zde se snaží pedagogové umožnit dětem povídat si „jen“ mezi sebou, někdy i bez přítomnosti pedagoga. Nejde tady jen o propojení formou rozhovorů a diskuzí, je možné se „propojit“ přes předměty, které má každý doma (například si přinést do výuky knihu, předmět denní potřeby, mince a zapojit je do programu) nebo přes různé online nástroje (viz dále v části o technickém zázemí).

Zajímavým příkladem, jak zapojit uživatele a zůstat s nimi v kontaktu, je aktivita České filharmonie, která na svém facebookovém profilu vyzvala děti, aby nakreslily hudebníkům obecenstvo, které jim nyní v hledišti chybí.² Následně vyzvala na Facebooku sledující k vyjádření, jak s nimi má naložit. Velkou výhodou je, když při programu využijete nástroj nebo online vzdělávací prostředí, které žákům umožní pracovat ve skupinách nebo společně něco vytvářet, sdílet, vzájemně si hodnotit, komentovat.

Z výzkumů o žácích a jejich současných vzdělávacích potřebách také vyplývá, že by zajímavým tématem pro výuku mohla být témata související s time managementem, kreativitou, prokrastinací, učebními strategiemi. Knihovny se jim zatím příliš často nevěnují, ale poptávka po tomto obsahu bude sílit. Sama jsem mentorovala studentský program pro žáky čtvrtých ročníků na téma time management – studentky připravily program přístupnou formou. Kladně jej hodnotili jak žáci, tak pedagog, který se výuky účastnil.

Vždy je důležitá zpětná vazba, v online prostředí o to víc, že často nemáte možnost účastníky přímo vidět (často nepoužívají kamery), nemají možnost po programu za vámi přijít a podělit se individuálně o své zkušenosti, názory, vznést dotaz. Zpětnou vazbu je nutné získávat od všech účastníků-žáků, a to jak zpětnou vazbu založenou na pocitu a spokojenosti s programem, tak na znalosti z programu získané (můžeme nalézt slabá místa programu i mezery v dovednostech žáků, které můžeme zaplnit), ale i zpětnou vazbu od pedagoga.

Pedagogové sehrávají při programech knihoven v distanční výuce mnohem výraznější úlohu, než na jakou jsme byli zvyklí. Více nastavujeme programy aktuálnosti a potřebám výuky, více (zřetelněji) se obsah programu odráží v další výuce, společně můžeme téma rozvíjet. Navíc můžeme využívat zkušenosti pedagogů z online výuky, nebo naopak přinášet žákům do online výuky nové nástroje. Zde však platí pravidlo přiměřenosti. Osobně se mi osvědčilo ponechat na seznámení s každým novým nástrojem dostatečný čas a nechat žákům prostor pro jeho kreativní uchopení, až pak s ním pracovat cíleně.

Role pedagogů je zde hodně důležitá také proto, že za sebou mají velkou cestu distančním vzděláváním; od začátku se museli přizpůsobit a začít učit své žáky online, museli překonat obavy, technické problémy. O své zkušenosti se navíc podělili s ostatními kolegy a kolegyněmi a vzniklo velké množství videí, která jsou dostupná všem, které problematika zajímá. Je to výborná inspirace i pro práci na programech knihoven.

Doporučuji sledovat následující

Možností, jaké prostředí zvolit pro online realizaci knihovnických programů, je hodně. Řada funkcí, které nabízejí jednotlivé platformy, je stejná, některé se vážou na registraci nebo stažení desktopové aplikace do počítače (často se váže na určitý operační systém), některé jsou ale zdarma online a není potřeba ani registrace. To platí jak pro uživatele (účastníky programu), tak pro organizátory. Ve většině případů stačí účastníkům jen odkaz na připojení a informace o dni a čase, kdy setkání proběhne. Nedoporučuji posílat tyto údaje příliš dopředu, mohou zapadnout.

V případě programu pro školní kolektiv budete odkaz posílat jen pedagogovi dané třídy, který ho z bezpečnostních důvodů rozešle nebo jinak zveřejní žákům. Žáci se pak k odkazu připojí online a nemusí si nic stahovat do vlastního počítače, jen budou mít určitým způsobem omezené funkce dané platformy, ale pro základní fungování a realizaci programu to stačí. 

Může se ale stát, že pokud budete připravovat program pro školu, budete pracovat s platformou, kterou používá škola, a pedagog vás do výuky pozve jako „hosta“. Opět bude platit, že stejně jako žáci uvedení v předchozím odstavci budete mít v daném prostředí určitým způsobem omezenou funkcionalitu, ale pro realizaci programu budou základní funkce k dispozici. Mezi základní funkce, které využijete při realizaci programu, patří: chat, možnost přihlásit se k diskuzi, tabule na kreslení (whiteboard), sdílení obrazovky (můžete sdílet prezentaci, svoji plochu počítače apod.).

Existuje i řada online aplikací, které můžete využít pro společnou práci s účastníky programu, podporovat tak jejich mediální gramotnost. Tyto aplikace můžeme využít různě. Od evokace až po reflexi programu. Záleží na tom, jaký cíl chcete prostřednictvím dané aplikace naplnit. Můžete tvořit anonymní krátké dotazníky, kvízy, společně tvořit text nebo nějakou databázi informací, cestovat po zeměkouli. Velkou výhodou těchto nástrojů je možnost okamžitého vyhodnocení výsledků a stažení konečného výsledku v nějakém tradičním formátu (JPEG, PDF…).

S aplikacemi ale doporučuji pracovat přiměřeně. Osvědčil se mi model max. jedné nové aplikace v rámci programu. Pokud uživatelé danou aplikaci neznají, je dobré ji v programu představit a dát jim prostor, aby si ji sami vyzkoušeli, jak chtějí (vložit a smazat text, nakreslit obrázek, vložit obrázek nebo video…). Pří vkládání jakéhokoliv obsahu z internetu je vhodné upozornit účastníky programu na citační etiku.

I v této oblasti najdete na internetu řadu zdrojů (často od učitelů) a záleží jen na vás, kterými aplikacemi se rozhodnete inspirovat a používat je:

Co jsem vyzkoušela ve škole a okolním vesmíru [online]. [2021-03-28]. Dostupné z: https:// www.cojsemvyzkousela.cz/.

Zajímavé on-line aplikace na jednom místě [online]. Guru ve škole, c2021 [2021-03-28]. Dostupné z: https://www.guruveskole.cz/.

Kromě toho je ale internet plný i různých videonávodů, jak se dá technické prostředí různých online platforem nastavit a jak se naučit používat různé online aplikace. Nemusíte jít cestou vlastních objevů, ale hledat mezi aplikacemi, které patří mezi nejoblíbenější: Top 200 Tools for Learning – https://www.toptools4learning.com/³.

Určitě ale můžete zvolit i tradiční cestu a pracovat při online programu s knihou jako artefaktem a „hlavní postavou/hlavním příběhem“ programu. Můžete účastníkům ukázat knihu na kameru, otevřít ji, číst z ní, ale i zde platí, že je nutné dodržovat autorskoprávní aspekty, tj. se souhlasem autora (nebo jiného držitele autorských práv).

Pokud se chce zorientovat v tom, jaké platformy nabízí internet a které se nejčastěji používají, můžete sledovat sdílenou open-source tabulku:

Porovnání komunikačních platforem – (open-source tabulka) https://docs.google.com/spreadsheets/d/1KVkFFS-3shmvryQS_hGwXy05oMapsFoi1W42fMBHh1g/edit#gid=0.

Závěr

Nepochybně přináší toto téma více otázek než odpovědí. Jedno je ale všechny spojuje. Realizace programu v online prostředí je nyní jediná cesta, jak zapojit čtenáře, návštěvníky, děti do života knihovny. Jak vzdělávat sebe i ostatní, jak hledat svou osobní vzdělávací cestu, jak se přiblížit pedagogům a tomu, co učí a v čem budou rádi za podporu. Je to velká výzva. Dobrodružství. A byla by škoda jej nezažít a výzvu nepřijmout.

1 Výsledky průzkumu čtenářství obyvatel ČR 2021 „Čtenářství v době pandemie“. Národní knihovna ČR. Knihovnický institut [online]. 9. 3. 2021 [2021-03-28]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/tiskova-zprava-ctenarstvi-v-dobe-pandemie; záznam tiskové konference: https://www.youtube.com/watch?v=1hZCBHKqDu0.

2 Česká filharmonie. In: Facebook [online]. 22. února 2021 [2021-03-28]. Dostupné z: https://www.facebook.com/ceskafilharmonie/posts/3934070176632566.

3 Top Tools for Learning 2020: Results of the 14th Annual Survey published 1 September 2020 [online]. 1. září 2020 [2021-03-28]. Dostupné z: https://www.toptools4learning.com/.