JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz 

— Podle odevzdaných povinných výtisků Národní knihovně ČR, kde sledují českou národní knižní produkci, vyšlo v roce 2020 v Česku celkem 14 117 titulů knih, což je oproti předchozímu roku pokles téměř o pětinu, tj. na úroveň 81,46 %.

— Oproti roku 2019 se také snížil počet aktivních vydavatelů o zhruba 200.

Negativní vliv opatření proti pandemii

Podle dostupných údajů nelze stav českého knižního trhu, tj. objem produkce a jeho strukturu, počet vydaných překladů apod., za minulý rok nazvat, jako tomu bylo v předchozích letech, stavem setrvalým, ale spíše pochmurným a citelným poklesem. Vydavatelé šlápli na brzdu hned na jaře po prvním vyhlášení nouzového stavu a zavření knihkupectví. V oblasti nákupu autorských práv k překladům poté začalo docházet k redukci, což se zřejmě vlivem jisté setrvačnosti projeví zejména ve vydavatelské bilanci letošního roku. V roce 2020 počet vydaných titulů poklesl zhruba o pětinu a stejně tomu bylo i v případě počtu vydaných překladů. Kdo neměl nějak vyřešený online prodej, dostal se do problémů. Oproti roku 2019 se také snížil počet aktivních vydavatelů o zhruba 200. Vlivem uzavření škol došlo k očekávanému snížení objemu vydaných titulů učebnic a skript ve srovnání s předchozími lety téměř o 40 %. Ještě o poznání citelněji se snížil počet vydaných titulů dětských knih, a to o více než polovinu!

Největší nakladatelské domy sice svou pozici udržely, ale většinou se značným poklesem objemu vydané titulové produkce (viz Tabulka III). Z hlediska obchodních ukazatelů, které vydavatelské subjekty ale většinou nerady zveřejňují, mi někteří zástupci vydavatelů, kteří si však nepřáli být konkrétně citováni, potvrdili pokles v rozmezí zhruba 15–25 % i víc... Důvodem je uzavření „kamenných“ knihkupectví. Nárůst internetových prodejů zřejmě tento pokles plně nenahradil. 

Protiepidemická opatření se nevyhnula ani ostatním článkům řetězce knižního oboru, a to zvláště výrobě a prodeji knih. Silní to nejspíše přežijí a možná i posílí, slabí se dostanou nad propast a nelze vyloučit, že neodvratně odpadnou. Loni skončily i dvě velké tiskárny zaměřené na produkci knih. Hned na jaře brněnská Centa (v roce 2018 vykázala obrat v objemu 69 miliónů korun), na konci roku ji následovala Těšínská tiskárna (za rok 2019 měla obrat 250 miliónů korun). I když byla koncentrace nakladatelského sektoru v naší zemi v zásadě završena, největší subjekty vydavatelského sektoru si oproti jiným knižně vyspělým zemím stále zachovávají určitou specifičnost v tom, že nezřídka disponují rovněž vlastní knižní distribucí a sítí knihkupeckých prodejen. Navzdory narůstajícímu počtu titulů v podobě e-knih a audioknih ale tento segment knižního trhu v ČR netvoří významný podíl na jeho celkovém objemu (řádově se jedná pouze o jednotky procent). Tištěná knižní produkce je stále určující.

Produkce tištěných knih

Podle odevzdaných povinných výtisků Národní knihovně ČR, kde sledují českou národní knižní produkci, vyšlo v roce 2020 v Česku celkem 14 117 titulů knih, což je oproti předchozímu roku pokles téměř o pětinu, tj. na úroveň 81,46 % (viz Tabulka I).

Objektivně je však třeba uvést jednu nepříznivou a stále objektivně přetrvávající skutečnost, že shodný rok vydání a zpracování loni vykazovalo 9 234 titulů, tj. 65,41 % z celkového objemu knižní produkce, což se zhruba shoduje s podklady z předešlého roku 2019 (11 641 titulů – 67,16 %). Tento trend bohužel platí několik posledních let (a rovněž podíl objemu produkce nevykazuje výraznějších odchylek). Je to zapříčiněno několika důvody. Jednak se daný titul z nejrůznějších příčin nedostal většinou koncem příslušného roku na vysoce konkurenční předvánoční knižní trh (např. rozhodnutí nakladatele na základě preference předpokládané úspěšnosti titulu na předvánočním trhu, nedokončená výroba knihy, dodatečné textové změny a doplňky apod.), jednak nakladatelé preferují před Vánocemi zavážení především prodejních míst a povinné výtisky pak odevzdávají en bloc ve velkých dávkách. Národní knihovna ČR potom z kapacitních důvodů nestíhá zpracování tak velkého objemu knižní produkce.

Vydávání knih je v Česku v porovnání s některými jinými státy EU stále výrazně rozloženo mezi relativně velký počet vydavatelských subjektů. Tentokrát narostl počet titulů knižní produkce, kde byl uveden údaj o ceně. Jednalo se o celkem 3 471 titulů, tj. 24,59 % z celkového počtu vydaných titulů knih (2019: 3 920 titulů, tj. 22,61 %); v předchozích letech tento podíl činil necelou pětinu. Z těchto údajů vyplývá průměrná cena knihy v roce 2020 necelých 300 korun (291,89).

Svaz českých knihkupců a nakladatelů se zatím neodvažuje ani odhadnout propad celkového obratu knižního trhu v ČR za loňský rok vzhledem k neujasněné ekonomické bilanci řady firem. Naše země patřila k jedné z mála výjimek v rámci EU, kde knihkupectví postihl absolutní lockdown. Zvláště tvrdě prý dopadl na malá knihkupectví v regionech, odkud přicházejí signály o ukončení činnosti řady z nich… 

Na knihkupecké pulty se reálně dostane zhruba polovina vydané produkce, protože zbytek tvoří tituly tzv. šedé literatury, tj. skripta, různé účelové tiskoviny a jiná mimotržní literatura. Na celkové knižní produkci České republiky se alespoň jedním vydaným titulem neperiodické publikace loni podílelo 1 880 vydavatelských subjektů, což je ve srovnání s předchozím rokem snížení zhruba o desetinu, jak jsem již zmínil v úvodu (viz Tabulka II).

Reálný počet aktivních vydavatelů knih bude však opět o něco vyšší, protože v roce 2020 vyšlo 1 185 knižních titulů, tj. více než 8 % z celkového objemu knižní produkce, které nebyly označeny mezinárodním identifikátorem ISBN. V tomto směru tedy zaznamenáváme v porovnání s rokem 2019 určitou stagnaci ve zlepšování tohoto ukazatele i ve srovnání s předchozími lety; v roce 2018 měl hodnotu 9 %. V Národní knihovně ČR se takovým knižním titulům přidělují identifikátory náhradní. Uvádění čísla ISBN na knize sice není povinné, ale tento identifikátor usnadňuje její cestu za čtenáři (odvozují se z něho čárové kódy EAN, zjednodušuje to skladovou evidenci a přehled o pohybu zboží, usnadňuje ukládání údajů o knize do různých databází a evidencí a jejich vyhledávání na internetu apod.).

Registrovaní vydavatelé

Loni bylo v ČR nově registrováno 194 vydavatelských subjektů. Podle pravidel systému ISBN bylo v České republice k 31. 12. 2020 uděleno celkem 7 608 oprávnění k vydavatelské činnosti (viz Tabulka II). Kvantitativní nárůst tohoto ukazatele je po sametové revoluci v roce 1989 doslova ohromující. V roce 1990 vykazovala česká Národní agentura ISBN 650 vydavatelských subjektů, ale již za deset let se jejich počet zvýšil na 2 898, což je téměř pětinásobek! Podle odhadu Národní agentury ISBN dnes v Česku aktivně vydává zhruba třetina evidovaných vydavatelských subjektů, třetina aktivní vydavatelskou činnost v současnosti nevyvíjí nebo ji z různých důvodů dočasně pozastavila; zbývající třetina svou činnost již ukončila. Podle mezinárodní metodiky ISBN se žádný z evidovaných vydavatelských subjektů nevyřazuje. Tyto kvantitativní ukazatele tedy umožňují, abychom získali ucelený přehled o dynamice vývoje a pohybu v této profesní oblasti v naší zemi po změně společensko-ekonomických poměrů po listopadu 1989.

Počet privátních vydavatelských subjektů, které v roce 2020 připravily na trh minimálně 100 knižních titulů, loni ve srovnání s rokem 2019 poklesl o čtvrtinu (viz Tabulka III; pro srovnání včetně kvantifikace jejich produkce za předchozí rok). Zúžená špička vydavatelů vysokých škol, univerzit a ústředních státních institucí podle stejného kritéria stagnuje. Takového objemu produkce dosáhly pouze tři vydavatelské subjekty (viz Tabulka IV, 2. část, č. 9/2021) – stejně jako tomu bylo předloni. Od roku 2014, kdy tohoto kritéria dosáhlo 15 subjektů, zůstal ale jejich počet zredukovaný na pětinu. Vzhledem ke specifiku činnosti vysokoškolských vydavatelů a vydavatelských útvarů státních institucí z toho však nelze dovozovat více, než že k saturování reálné potřeby jejich mateřských institucí to postačovalo. Navíc je třeba v případě vysokoškolských vydavatelů kalkulovat s uzavřením škol v loňském roce.

Z hlediska objemu knižní produkce došlo loni také ke snížení podílu tzv. velkých a středních vydavatelů (roční objem produkce v rozmezí 20–99 vydaných titulů knih), kteří se věnovali soustavně nakladatelské činnosti (privátních i vysokých škol a státních institucí). Loni jich bylo evidováno 138 ve srovnání se 172 vydavateli za rok 2019; zhruba 40 z nich vykázalo knižní produkci v rozmezí 50–97 vydaných titulů a necelá stovka (98) připravila 20–49 titulů. 

Z Tabulek III a IV (v č. 9/2021) vyplývá, že z hlediska objemu vydaných titulů neperiodických publikací tentokrát vydavatelská špička ČR, tj. pouze 16 privátních vydavatelských subjektů a tři z univerzitní sféry s roční produkcí sta a více titulů (celkem 23 v roce 2019), připravilo třetinu celkové knižní produkce České republiky (34,13 % ve srovnání s 36,3 % za rok 2019). Celkem se jedná (v závorce jsou pro srovnání uvedeny údaje za rok 2019) o 4 818 (6 288) titulů; z toho 4 328 (5 722) titulů vydali privátní vydavatelé a 490 (566) vydavatelé vysokých škol a univerzit.

Privátní vydavatelé

Dominantním vydavatelským centrem Česka je stále Praha následovaná Brnem; v případě vydavatelů vysokých škol je škála vydavatelských center pestřejší a více rozložena po teritoriu ČR do míst s vysokoškolským vzděláváním. Mezi největší patří také ta z Moravy a ze Slezska.

V Tabulce III jsou uvedeni největší privátní vydavatelé v ČR podle počtu vydaných titulů neperiodických publikací v uplynulém roce. Toto poněkud mechanicky stanovené kritérium umožňuje učinit si alespoň orientační představu o velikosti a obratu daných firem, ale samozřejmě nic nevypovídá o kvalitě a redakční náročnosti připravované knižní produkce, jejich ziscích a zejména o reálném postavení a podílu na českém knižním trhu.

S výjimkou šesti knižních vydavatelství (Grada Publishing, Mladá fronta, Crew, Sun, Nová škola a BB art) se ve všech ostatních případech jedná o pokles počtu vydaných knižních titulů. K poklesu titulové produkce došlo i u vůdčích vydavatelských skupin Albatros Media, a. s., s jejími přidruženými značkami (celkem 15) a Euromedia Group, a. s., (celkem 11 přidružených značek), i když své vedoucí postavení udržely a svým způsobem posílily. V roce 2020 v jejich případě nedošlo k akvizici dalších vydavatelských značek nebo k převzetí významných specializovaných internetových prodejců e-knih, jako tomu bylo v předchozím období.

Pozn.: Do tabulky jsou zařazeny privátní vydavatelské subjekty, které v roce 2020 vykázaly knižní produkci ve výši 100 a více titulů neperiodických publikací (bez reedic a nových vydání již dříve vydaných titulů).

* Produkce Albatros Media, a. s., je uvedena souhrnně. Jednotlivé značky vykazují za uplynulý rok následující bilanci (pro srovnání jsou uvedeny údaje i za předchozí rok 2019):

** Produkce Euromedia Group, a. s., je uvedena souhrnně. Jednotlivé značky vykazují za uplynulý rok následující bilanci (pro srovnání jsou uvedeny údaje i za předchozí rok 2019):

Poděkování za pomoc a spolupráci Radomíře Burgertové, Heleně Čudové, Petře Diestlerové, Antonínu Jeřábkovi, Václavu Kadlecovi, Bohdanu Roulemu, Barboře Staňkové a Olze Zeinertové.

Dokončení příště: údaje o produkci státních vydavatelů i vydavatelů vysokých škol a univerzit, struktuře knižní produkce a vydávání překladů.