JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz

Ministr kultury jmenoval s účinností od 1. 5. 2021 novým generálním ředitelem Národní knihovny ČR Tomáše Foltýna, dosavadního ředitele Odboru správy fondů. T. Foltýn pracuje v Národní knihovně ČR (dále jen NK ČR) již od roku 2007, prošel zde několika útvary spojenými zvláště s digitalizací, správou a ochranou fondů, a tak se po delší době s výjimkou dočasného ředitele Víta Richtera této instituce opět ujímá odborník, který má představu o jejím fungování, cílech a potřebách. A protože nejde zcela do neznámého, tak jsme se dohodli, že redakci Čtenáře bez ohledu na tradičních devadesát dní hájení ve funkci poskytne rozhovor o svých plánech a záměrech. Rádi jej předáváme i knihovnické veřejnosti.

Blahopřeji vám ke jmenování do funkce. Jaké jsou hlavní body vaší koncepce, se kterou jste se zúčastnil výběrového řízení, a zřejmě budou rámcově ovlivňovat i vaše první kroky při řízení NK ČR?

Děkuji. Přípravě své koncepce jsem se začal intenzivně věnovat ihned poté, co Ministerstvo kultury zveřejnilo podmínky výběrového řízení. Snažil jsem se představit nejen možnosti budoucího rozvoje knihovny, ale zároveň provést analýzu jejích aktuálních silných i slabých stránek. Myslím, že moje koncepce byla velmi podrobná – i ve srovnání s koncepcemi dalších kandidátů v tomto výběrovém řízení či uchazečů v předchozích výběrových řízeních. Samozřejmě jsem si vědom faktu, že jsem měl v tomto jako pracovník NK ČR výhodu, byť jsem se snažil maximálně vycházet z veřejně dostupných informací, které jsou publikované například ve výročních zprávách apod. Vstupní analýzu jsem navíc považoval za důležitý vklad pro nové vedení NK ČR, i kdyby byl nakonec zvolen jiný kandidát.

V rámci koncepce jsem vymezil celkem devět klíčových oblastí, kterým je nutné se postupně věnovat. Mezi ně zcela jistě patří další rozvoj digitálních služeb, tj. téma, jež se ukázalo jako klíčové v době probíhajících pandemických opatření. Zde bych chtěl zajistit další rozvoj aktuálních nosných projektů digitalizace, jakými jsou Manuscriptorium, digitalizace novodobých dokumentů či Webarchiv. Dále je třeba rozvíjet a podporovat vztahy s nakladateli a zástupci autorských svazů navazující na zpřístupnění děl nedostupných na trhu a konečně připravit funkční prostředí pro příjem, zpracování, uložení a zpřístupnění elektronického povinného výtisku. Chci také nadále akcentovat roli NK ČR jako centra výzkumu a vývoje v oblasti knihovnictví, tj. podporovat nejen jednotlivé výzkumné aktivity a přípravu dalších projektů, ale zintenzivnit i účast NK ČR v rámci národních i mezinárodních hnutí či spolků a prezentovat knihovnu jako organizaci, která řeší mnoho aktivit celoevropského významu. NK ČR by také měla lépe navázat na svou dřívější roli metodického centra českých knihoven, tj. podporovat standardizaci a integraci dat do centrálních služeb, řádně se připravit na v budoucnu nevyhnutelnou změnu dosud používaného knihovního systému či zajišťovat patřičnou oporu v oblasti dlouhodobého uchování bohemikálního knižního kulturního dědictví. V těchto i dalších oblastech bude třeba jednoznačně a otevřeně definovat možnosti spolupráce s dalšími institucemi a hlavně své postoje, plány a cíle aktivně sdílet a komunikovat s knihovnickou komunitou, což je podle mého názoru velice důležité a NK ČR otevřenou informovanost v posledních letech velmi zanedbávala. Koncepce rovněž představuje řadu nutných kroků i směrem „dovnitř“ instituce jako takové, které nebudou na první pohled viditelné. Mezi ně patří například nastavení vnitřních rozhodovacích a kontrolních mechanismů, postupné zpřehlednění vnitřní organizační struktury či zřizování mezioborových pracovních skupin řešících strategické otázky rozvoje knihovny. Samostatnou a důležitou kapitolou je pak samozřejmě i oblast sídelní struktury NK ČR.

Hlavním úkolem vašeho bezprostředního předchůdce Víta Richtera, který byl do funkce jmenován loni v červenci, bylo zejména konsolidovat situaci v NK ČR a vypořádat se s nejpalčivějšími problémy, které se v ní nakupily. Pokud vím, tak například do nejvyššího managementu knihovny se dostala řada pracovníků Vězeňské služby, kteří neměli žádné zkušenosti s působením v takové instituci a mezi pracovníky NK ČR kolovaly zvěsti, že nikdo ani pořádně neví, čím se zabývají… Pracují stále v NK ČR?

Oblast personálních záležitostí patří mezi velmi citlivá témata, ke kterým je třeba přistupovat s náležitou odpovědností a empatií. Nemyslím si, že je vhodné řešit tyto otázky prostřednictvím médií, včetně těch odborných. Nicméně v obecné rovině je možné odpovědět, že po nástupu Víta Richtera, v plném souladu s mými prioritami, proběhlo několik personálních změn, jež mají za cíl posílit klíčová a dlouhodobě poddimenzovaná pracoviště například v oblasti informačních technologií, která jsou pro další fungování knihovny zcela klíčová. Personální rozvoj instituce je nepochybně složitou a dlouhodobou záležitostí. Mým cílem je, aby v NK ČR pracovali kompetentní a motivovaní lidé, pro které práce pro knihovnu není jen dalším zápisem v jejich životopise, ale záležitost osobní i profesní prestiže. NK ČR se opět musí stát pracovištěm, pro které budou chtít pracovat perspektivní a progresivní odborníci.

Předpokládám, že máte poměrně detailní znalost o fungování NK ČR. V jaké posloupnosti jste připraven řešit to, co se za dlouhá léta nakupilo a neřešilo? Nebo je třeba se vypořádat s několika palčivými problémy najednou?

Jistou znalost o fungování mnoha částí knihovny samozřejmě mám. Detailnější přehled o oblastech, se kterými jsem se běžně nesetkával, si postupně buduji. Obrat od jisté stagnace NK ČR, trefně nazvané „knihovnou zastaveného času“, je však záležitostí časově náročnou a dlouhodobou. Po svém nástupu bych chtěl tak nejprve navázat na aktivity, které již byly zahájeny pod vedením V. Richtera – posbírat informace o provozu páteřních systémů NK ČR, nastavit jim priority, stabilizovat jejich provoz a zahájit jejich postupný rozvoj, do konce roku dokončit přípravu vnitřního prostředí pro zajištění tzv. eDepozitu bez ohledu na to, zda budou přijaty příslušné legislativní úpravy. Neméně důležité bude pokračovat v přípravě plánů a podkladů pro řešení otázek spjatých s definováním budoucí sídelní strategie NK ČR. Samozřejmě bude třeba aktivně komunikovat s naším zřizovatelem o financování organizace, dalších krocích spojených s dostavbou druhé části novostavby depozitáře v lokalitě Praha-Hostivař a také o nadcházející fázi revitalizace Klementina. Sledovat bude nutné i aktuální pandemická opatření, přizpůsobovat jim provoz knihovny a podnikat všechny potřebné kroky k ochraně pracovníků knihovny i našich uživatelů.

Jak to vypadá se třetí etapou, a tedy i s dokončením rekonstrukce Klementina? Ty první dvě se vždy halasně vyhlašovaly i za účasti ministra kultury, který byl zrovna ve funkci…

V současné době probíhají jednání mezi NK ČR a Ministerstvem kultury ohledně dalšího harmonogramu stavebních prací. Společně s V. Richterem jsme jednotlivým pracovištím ministerstva představili svou vizi souslednosti stavebních prací tak, aby nedošlo k souběhu vícero investičních aktivit najednou. Doposud realizovaná investiční řešení byla totiž až na výjimky poznamenána fatální nedostupností fondů pro veřejnost, pronájmem externích skladovacích ploch, uložením fondů nestandardním způsobem, zvýšenou potřebou manipulace s fondy a celkově tak navýšením sekundárních nákladů spojených s těmito stavebními akcemi. Je třeba intenzivně vyjednávat s Ministerstvem kultury a zprostředkovaně i s Ministerstvem financí o možnostech posunů finančních prostředků na systémově navazující investiční akce, a třetí etapu rekonstrukce Klementina tak termínově napojit na dostavbu další budovy depozitáře v Hostivaři, což podle stávajících zkušeností eliminuje nedostupnost fondů a nedojde tak k veřejností kritizovaným výrazným omezením chodu knihovny.

Podílel jste se na vzniku Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2021–2027 a jste také garantem jednoho ze tří základních pilířů. Jak se to promítne do činnosti NK ČR pod vaším vedením?

Na přípravě zmiňované koncepce se podílelo více pracovníků NK ČR. Například H. Hemola, V. Richter, R. Giebisch a další. Vybrané úkoly z této koncepce je nutné implementovat do strategie rozvoje NK ČR, kterou v rámci knihovny koordinuje náměstek pro vědu, výzkum a mezinárodní vztahy A. Knoll. V rámci implementačního plánu a stanovení hlavních úkolů NK ČR na rok 2021 se tak řada činností uvedených ve „velké“ koncepci již objevila. Aktivity NK ČR by měly být s cíli koncepce i nadále v blízkém sepětí.

Jakou roli přikládáte, a to i z hlediska vašeho dřívějšího působení, procesu digitalizace knihovních fondů v ČR?

Digitalizaci knihovních fondů přikládám jednoznačně důležitou roli. Ta je akcentována zejména nyní v návaznosti na pandemická omezení a snížení dostupnosti fyzických dokumentů. Zpřístupnění digitálních dat pro akademické pracovníky a studenty vysokých škol v průběhu roku 2020 a nynější možnosti tzv. Krameria-Covid ukázaly na zásadní roli digitálních dat ve vzdělávacím procesu. Opominout nelze ani možnosti zpřístupnění děl nedostupných na trhu. Klíčovou roli digitalizace však neberu jen v úzkém pohledu prezentace knihovních fondů, ale také jako jeden z podstatných prvků jejich dlouhodobé ochrany, což je pohled, který se dlouhodobě buduje i prostřednictvím dotačního programu VISK 7, jehož jsem odborným garantem.

Jak pohlížíte na současnou prestiž knihovnického oboru, jenž se i v souvislosti s probíhající pandemií neuvěřitelně rychle proměňuje, zavádí se nové služby a mění zavedené stereotypy práce knihoven? Jakou roli by v něm měla hrát NK ČR jakožto národní instituce?  

Prestiž knihovnické profese je podle mého názoru na stabilní úrovni. Mnohdy ale záleží na postavení a povědomí o konkrétní knihovně a jejích službách. Obecně lze však zhodnotit, že se knihovny s pandemickou situací vypořádaly velmi dobře a na mnohých místech byly velkou oporou veřejnosti, například směrem k pomoci s akutními potřebami online vzdělávání či šíření inovativních online služeb. Do budoucna vidím velký potenciál v husté síti českých knihoven, která by se mohla ještě více zapojit do zprostředkování cílů digitalizace státu zejména v regionech potýkajících se s odlivem mladší populace a podpoře informační gramotnosti obyvatelstva.

Kdy podle vás přijde na řadu stále naléhavěji se jevící potřeba nové budovy NK ČR, aby bylo možné zajistit moderní knihovnický provoz a také aby se podle některých plánů z minulosti otevřela historická budova více veřejnosti, jak se děje v řadě zemí v zahraničí? Naděje z roku 2007 s blobem Jana Kaplického splaskla velmi rychle, a jak sleduji média, investiční konkurence stále narůstá, jak se o své potřeby v posledních letech hlásí i další národní kulturní instituce…

Otázka „kdy“ asi není na místě. Diskuze o budoucí sídelní struktuře NK ČR již nějakou dobu probíhají. Například v rámci NK ČR byly svolány interní mezioborové a mezigenerační pracovní týmy, které v průběhu podzimu a zimy odpovídaly na koncepční otázky spojené nejen s novostavbou NK ČR, ale i s využitím stávajících objektů v Klementinu a Hostivaři. Výsledkem debat je teze tzv. trojúhelníku budov knihovny, kde mají své logické místo a smysluplné využití jak nová budova, tak zrekonstruovaný historický objekt Klementina i hostivařské depozitáře. K těmto vstupním tezím byly zpracovány jednoduché „karty“ – krátké a relativně úderné texty popisující funkci a poslání daného objektu v systémovém využití budov. V průběhu roku 2021 bychom chtěli tyto teze dále rozpracovat a zaměřit se zejména na sestavení podrobnějšího ideového konceptu nové budovy. Samozřejmě, že mimo těchto interních prací probíhají a budou probíhat i širší jednání nejen se zástupci Ministerstva kultury, dalších vládních a státních organizací, hlavního města Prahy, ale i s předními odborníky z řad architektů, urbanistů, demografů, sociologů atd.

Stavba depozitáře v Hostivaři se původně plánovala jako ulehčení historické budově Klementina, než vznikne nová budova. Ale na obzoru je už stavba Hostivaře II… Kolik Hostivaří bude muset být podle vás ještě postaveno, než definitivně zmizí postupně odvalovaná mantra, že nová budova není potřeba, že se vše vyřeší rekonstrukcí Klementina?

Jak jsem již uvedl v předchozí odpovědi, v plánované sídelní struktuře NK ČR mají své opodstatněné místo tři objekty – novostavba, Klementinum i hostivařské depozitáře. Málokdo totiž například ví, že NK ČR má k dispozici ještě po vícero stránkách nevyhovující depozitář v Neratovicích, kde se nacházejí její tzv. rezervní fondy, které tvoří základ zvažovaného systému depozitního ukládání knihovních fondů o celkovém počtu asi 900 000 svazků. Tento depozitář by NK ČR měla po dostavbě další části hostivařského skladu opustit a fondy přesunout sem. V Hostivaři by dále mělo být umístěno šířeji plánované metodické centrum ochrany a konzervace knihovních fondů, které bude napojeno i na rezervní skladovací prostory pro instituce postižené například živelnou katastrofou. Bude zde uložen i nadále narůstající Národní konzervační fond, další fondy podléhající zpřísněným konzervačním pravidlům či vybrané signatury univerzálního knihovního fondu. Koncept nové budovy navíc již nemůže být provázán pouze s potřebou skladovacích kapacit – to je v dnešní době jen těžko obhajitelný postoj. Naopak zde musí být akcentována rychlá dostupnost fondů ve fyzické i digitální podobě, moderní služby s přidanou hodnotou, podpora vzdělávání a obecně i vzdělanosti obyvatelstva, perspektiva příjemně prožitého aktivního času a v širším kontextu i urbanistický prvek, prožitek moderní architektury nebo živé tepající srdce města. 

Přeji vám mnoho zdaru ve vašem působení ve funkci generálního ředitele NK ČR a věřím, že budete moci své představy naplnit tak, abyste nejen vy, ale i veřejnost pocítila, že se věci hýbají správným směrem.