LENKA HANZLÍKOVÁ lenka.hanzlikova@mlp.cz 

Založení Městské knihovny v Praze (MKP), tehdy Knihovny královského hlavního města Prahy, se datuje do roku 1891. Připojuje se tedy do skupiny letošních knihovnických jubilantů, a to číslicí 130. Jaká byla cesta knihovny historií, kam došla a hlavně, kam má namířeno?

Od Sovy k Řehákovi

Prvním místem působení knihovny byla veřejná čítárna v ulici Na Zderaze a chvíli také trvalo, než si knihovna vymohla profesionalitu i prvního ředitele. Tím se v roce 1910 stal básník, ale také městský úředník Antonín Sova, kterého vystřídal stavitel ikonické budovy Ústřední knihovny na Mariánském náměstí a také designér systému centrálního oborového třídění Jan Thon. Z dalších významných lidí, kteří stáli v čele knihovny, zmiňme alespoň Jaroslava Freye, který byl pověřen vedením knihovny v letech 1948–1949, Rudolfa Málka, který dokázal využít politického oteplení pro rozvoj knihovny v šedesátých letech, nebo paní ředitelku Annu Bimkovou, která provedla knihovnu revolucí v roce 1989 a byla iniciátorkou generální rekonstrukce Ústřední knihovny v letech 1995–1998.

Městskou knihovnu v Praze nyní řídí Tomáš Řehák, který je v jejím čele od roku 2002. Do knihovny nastoupil v roce 1992 na místo experta na automatizaci výpůjčních agend, dnešním jazykem je to něco jako vedoucí ajťák a vývojář. Stál tak u zrodu a vývoje originálního automatizovaného knihovního systému Koniáš, který MKP používá a rozvíjí dodnes. Nadšení pro nové technologie ho neopustilo, a tak se za jeho vedení knihovna nejen plně automatizovala a zavedla návazné služby, třeba možnost vracet vypůjčené dokumenty napříč všemi (44 + 3 pojízdné knihovny) pobočkami nebo rezervaci s dovozem, ale pustila se také do implementace technologie RFID. Součástí knihovny je i digitalizační pracoviště, které provádí nejen záchrannou digitalizaci, ale je i vydavatelem e-knih. Ročně jich vyjde kolem 300. V současnosti se tak knihovna řadí k největším vydavatelům e-knih v ČR. Tituly jsou zdarma dostupné široké veřejnosti prostřednictvím E-knihovny na www.e-knihovna.cz. 

Říkáte si teď, že technologické hračky jsou sice pěkné, ale že knihovnu tvoří lidé? Máte úplnou pravdu, a službám od lidí pro lidi bude proto věnován zbytek textu. Jenže technologie jsou tu, jen tak se jich nezbavíme. V tom nejlepším případě je knihovna nejen místem, které je aktivně využívá, ale také je představuje těm, kteří by se k nim třeba jinak nedostali. Zvládli jsme to s internetem, není důvod, proč se nepustit do samoobsluhy pomocí dotykových médií, představení 3D tisku nebo online komunikačních nástrojů…

Do 130. roku udržitelně…

Přemýšleli jste někdy o tom, že knihovna je svým způsobem jediným dlouhodobě funkčním, tedy jasně udržitelným, dobrým příkladem sdílených služeb? Nevlastnit a sdílet je dnes trendy a knihovny jsou lety ověřený koncept. Knihovnám nechybí ani schopnost přizpůsobit se. Proto i pro stotřicetiletou MKP platí, že v mnohém zůstává stejná, v mnohém se služby posunuly a proměnily. Kromě toho, že knihovna umožňuje sdílení kulturního bohatství a vědomostí, je to také fyzický i virtuální prostor pro sdílení a vymýšlení nápadů a nově také pro jejich realizaci.

Tři kreativní centra – DOK16, Atelier Jezerka a Suterén (pozn. red.: už jsme vám je v minulém roce na stránkách Čtenáře představovali: č. 10–12/2020) – nabízejí prostor i vybavení pro uskutečnění nápadů v oblasti práce se dřevem a látkami, 3D tisku i grafiky. Zároveň tyto dílny v rámci tématu udržitelnosti budou nabízet praktické workshopy „ze starého nové“ – využití zdánlivě nevyužitelného – a chybět nebudou ani tolik oblíbené výměny.

…a s nadšením

Nadšení netlumí ani koronavirus, který drží knihovnu a knihovníky v online prostředí. I to ale nabízí knihovnám prostor pro poskytování relevantních služeb. MKP se v průběhu jednoho roku podařilo vybudovat poměrně zajímavý online obsah, tvořený především záznamy i živými přenosy na Youtube kanálu a s podcasty na platformě Soundcloud. Rádi bychom v jeho doplňování pokračovali, protože formátu online sice chybí osobní setkání, ale zato je bez hranic. Myšlenka hybridních akcí, kdy část auditoria se akce účastní osobně a část vzdáleně, je něco, s čím je potřeba počítat i do budoucna. Kromě akcí nezapomínáme ani na čtení. Čeho se mohou čtenářky a čtenáři od nás v první polovině roku dočkat, představuje Ediční plán E-knihovny. Najdete tam taková jména, jako je Margaret Mitchellová, Oscar Wilde, Viola Fischerová, Karel Šiktanc, Pavel Šrut nebo Petr Král. Bonbónkem k 130. narozeninám knihovny bude titul Naivní detektivka z knihovny, který se chystáme převést do podoby audioknihy.

Vše ale samozřejmě není online. Po letech příprav by se mohla začít stavět nová knihovna na Petřinách v Praze 6, novou podobu dostane sál naučné literatury v Ústřední knihovně v Praze 1, která napomůže tomu, aby prostor byl vhodný jak ke studiu, tak k práci v malých skupinách, ale i jako prostor pro akce. Pobočka v Břevnově v Praze 6 bude vybavena novým závěsným systémem, aby mohla pořádat místní výstavy. Samoobslužná zařízení, která umí zatím jen knihy půjčovat, se je naučí také vracet a umožní realizovat platby. V samoobslužnosti půjdeme ještě dál. S vyzvedávacími boxy nás už sice předběhli v Blansku, ale otevřít první českou samoobslužnou půjčovnu knih by se snad mohlo podařit. Půjčovna bez stálé přítomnosti knihovníků by měla být otevřena v polovině roku 2021 v Centru Černý Most v Praze 14. 

Pokud to situace dovolí, rádi bychom uspořádali kulturní prázdniny s akcemi pod širým nebem. Součástí bude nejen tradiční literárně-hudební festival Knihovna na vlnách, ale mnohem širší škála aktivit. Mnohé z nich by se měly odehrát také na Mariánském náměstí, které obklopuje Nová radnice, Ústřední knihovna MKP a Národní knihovna ČR. Náměstí, které bylo před rokem a půl ještě parkovištěm, se tak postupně a i přispěním knihovny mění v přirozený bod pro kulturu i lelkování v centru města.